Článek
Sobotní rvačka mezi skupinkou místních pardubických Romů a několika cizinci z východní Evropy skončila dvěma stehy v obličeji mladého Roma.
„Syna bodl ‚příborákem‘. Policisté ten nůž mají,“ říká muž, který se představuje jako pan Sivák a otec poraněného Roma.
Je úterý odpoledne a do Pardubic přispěchali uklidňovat situaci ve městě zástupci romské a ukrajinské menšiny, sešli se s policií i radnicí. V neděli tu protestovalo asi 300 Romů – kvůli obavě o své bezpečí.
Dosud však není jasné, zda lze konflikt označit za další projev vzrůstajícího napětí mezi Romy a Ukrajinci v Česku – všichni ještě mají v paměti nedávný tragický incident v Brně. Zatímco například server Romea.cz uvedl, že v pardubické bitce figurovala trojice Ukrajinců, mezi místními se hovoří o tom, že to byli Rusové.
„Odpoledne tady seděly dvě skupinky. U jednoho stolu Romové, já jsem obsluhoval tu druhou skupinku. Nebyli to Ukrajinci, ale Rusové, tak mi to říkal Ukrajinec, který je slyšel mluvit,“ popisuje číšník v pardubickém lokálu.
Jak Seznam Zprávy zjistily, právě tady konflikt začal, už několik hodin před samotnou rvačkou.
Ředitel krajské policie Jan Ptáček v pondělí informoval, že trojice zadržených cizinců měla pozitivní test na alkohol. Jaké národnosti muži byli, ale neupřesnil.
Muži z Východu a hrdí Romové
Pardubický primátor Jan Nadrchal (ANO) o víkendu pro ČTK uvedl, že podle jeho informací se jednalo o ‚předem domluvenou akci‘. Policejní ředitel ale v pondělí novinářům řekl, že žádné takové informace nemá. A nevyplývá to ani z výpovědí lidí, kteří scéně přihlíželi.
„Tady si jenom něco řekli, pokřikovali na sebe. Znáte to: typičtí muži z Východu a hrdí Romové. Rusové potom odešli, Romové tady seděli dál. A když se to potom večer na ulici začalo řezat, Romové na ně odsud vyběhli,“ popisuje číšník svoji sobotní směnu.
Hospoda St. Patrick stojí u rušné silnice v centru Pardubic, jen pár desítek metrů od místa, kde se Romové s cizinci poprali.
Podobně líčí scénu i pan Sivák, otec poraněného Roma.
„Odpoledne jich přišlo pět do té restaurace. Synovce se ptali, prý co je zač, jestli je Němec. Tak jim řekl, že je cigán, a oni na to, jako že je to fuj,“ říká Sivák.
Skupinka poté odešla, zřejmě do jiného podniku. A o pár hodin později se několik cizinců dostalo do konfliktu s Romy, a to znovu v Anenské ulici, tedy pár desítek metrů od místa, kde se předtím s partou Romů pohádali.
Sivák popisuje, že jeho syna bodl jeden z cizinců příborovým nožem. „Jeden z nich si ho vzal asi v hospodě,“ přemítá Sivák.
Policisté trojici mužů zadrželi a později propustili. Případ řeší jako výtržnictví a krajský ředitel slíbil, že vyšetřování bude objektivní a transparentní.
„Já myslím, že to bude mít dohru“
V podstatě banální rvačka mezi místními Romy a několika cizinci může mít dohru v dalších podobných konfliktech. Mezi českými Romy je totiž cítit velká nedůvěra v policii, vládu a obecně všechny představitele státu.
„Policajti s tím nebudou nic dělat, protože vláda nad Ukrajinci drží ochrannou ruku. Udělají všechno pro to, aby se to smetlo pod stůl,“ tvrdí otec poraněného Roma. „Já myslím, že to ještě bude mít dohru s Ukrajinci. Až se trošičku vzpamatují, tak určitě půjdou zase do ulic,“ říká. On sám je přesvědčený, že útočníky byli právě Ukrajinci.
Pardubická radnice se pyšní tím, že ve městě neexistují vyloučené lokality a že pravidelně jedná s představiteli místní romské komunity. V pondělí se narychlo svolaného setkání na pardubické radnici zúčastnila i vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková.
Problém je, že Romové často neuznávají ani vlastní elity, jako je právě Fuková.
„Tihle zmocněnci, co dělají pro vládu, tyhle neziskové organizace, oni musí vládu poslouchat,“ říká místní Rom Rudolf Gašpar.
V dialog s ukrajinskou komunitou příliš nevěří.
„By to bylo ideální, ale to nepůjde. Proč ne? Vy je neznáte. Já s nimi mám špatnou zkušenost asi 14 let. Tady mě řízli a pod lopatku mě bodli nožem,“ říká Gašpar a ukazuje širokou, asi 10 centimetrů dlouhou jizvu na ruce.
„To bylo v kriminále. Malému klukovi sebrali balík od mámy, na který čekal rok. Sebrali mu ho celý a dali mu jen Startky. Tak jsme jim šli na ‚cimru‘ a začali jsme se s nimi rvát,“ popisuje Gašpar.
„Na Ukrajině Romy vraždili“
Informace o Ukrajincích čerpají Romové hlavně z internetu. Média informovala o protiromských pogromech na východě Ukrajiny například v letech 2014 a 2018. „Na Romy na západní Ukrajině útočí krajně pravicové gangy. Úřady jsou netečné,“ psalo se před pěti lety. Videa z protiromských pogromů dodnes silně rezonují i v české komunitě.
„Vy nevíte, že na Ukrajině Romy vraždili? Vy tomu nevěříte, co se tam píše na těch sociálních sítích? Vždyť tam dělali genocidu, tahali cigány do lesa, tam je třískali,“ říká Sivák.
A popisuje i další videa ze současné Ukrajiny, na kterých tamní Romové údajně čelí krutému týrání. Čeští Romové mezi sebou podobné záznamy sdílejí. Ukrajince v Česku vnímají přinejlepším velmi problematicky.
„Říkám: ‚Dobře, je válka, ať jsou tady ženy a děti.‘ Ale co tady dělají ti chlapi? Proč neválčí za svoji vlast? Přišli sem dělat problémy,“ myslí si Sivák.
Podle odborníků na sociální začleňování Romové často sdílejí i nejrůznější dezinformační proruské kanály, které označují všechny Ukrajince za nacisty.
„Je tady určitá skupina, nevíme, jak je procentuálně velká, která sdílí podobné informace o Ukrajině na sociálních sítích,“ říká koordinátorka Fuková. Hlavní důvod toho, proč Romové vnímají ukrajinskou menšinu negativně, ale vidí jinde.
„Vychází to z pocitu nepřijetí ve společnosti. Romové mají třeba dlouhodobě problém sehnat bydlení, zkrátka jim nikdo nepronajme byt,“ popisuje jeden z problémů, který podporuje napětí mezi romskou a ukrajinskou menšinou.
