Na ubytovnách žijí matky s dětmi. Propuštění vězni hledají bydlení obtížněji

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stejné prostory, které aktuálně slouží jako útočiště pro lidi prchající před válkou na Ukrajině, představují i jedna z mála míst, která nabízejí ubytování pro propuštěné vězně. Dlouhodobé nesnáze s hledáním bydlení pro vězně se proto nyní ještě více komplikují.

Začínají na to opatrně upozorňovat organizace, které pomáhají lidem po výkonu trestu postavit se na vlastní nohy.

„Vnímáme to. Komplikuje se nám situace v Praze. Ubytovací kapacity jsou plné, jsou vybookované pro uprchlíky,“ říká Gabriela Hendlová, ředitelka poradenství pro klienty a garant vězeňských programů v organizaci Rubikon Centru.

Problém potvrzuje i ředitel spolku Lighthouse, pomáhající osobám ve výkonu trestu při návratu do běžného života. „Kolegyně to už komunikují s věznicemi, sociálními pracovníky a kurátory a ti se snaží těmto lidem pomoci. Ale pokud kapacity nejsou, tak samozřejmě nepomůžou ani odborní pracovníci,“ připouští Petr Schneedörfler.

Další pracovnice starající se o lidi po výkonu trestu zase zmiňuje, že vedle problémů s ubytováním se objevují i potíže s pracovními nabídkami.

Předjednané pozice pro vězně začínají zaměstnavatelé rušit. „Máme dohodnutých pár agentur na zaměstnávání lidí, kteří jdou z výkonu trestu. Bylo nám řečeno, že pracovník z Ukrajiny je pro ně výhodnější, je bez trestního záznamu,“ popisuje Marie Petříčková, koordinátorka služby AL PASO Vysočina, svoji nedávnou zkušenost.

Seznam Zprávami oslovení odborníci z neziskových organizací zároveň odmítají zjednodušující výklad, že lidé prchající před válkou berou ubytování propouštěným vězňům. Zmiňují, že dohodnout ubytování pro vězně bylo vždy složitější, přes zimu pak obzvlášť.

Zmiňuje to například výkonná ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství Gabriela Kabátová. „Než takové místo najdeme, je to velikánská práce a úsilí. Míst je pořád málo a dá se očekávat, že se to zhorší,“ popisuje ředitelka.

Mluví o tom, že aktuálně míří lidi z Ukrajiny do České republiky převážně za svými kontakty, ale s pokračující migrací se budou stále víc plnit i ubytovací kapacity, které původně sloužily jako první bydlení pro lidi opouštějící výkon trestu: azylové domy a ubytovny. A vězení opouští i řada lidí v předdůchodovém a důchodovém věku s pocitem značné nejistoty ohledně toho, jak se o sebe postarají mimo zdi věznice.

Během letošního roku bylo ke 14. březnu podle dat, která poskytla Seznam Zprávám Vězeňská služba ČR, propuštěno 1 975 osob. Kolik jich bude propouštěno v následujících týdnech a měsících není podle mluvčí Vězeňské služby Markéty Prunerové možné říct. „Z výkonu vazby propouští soud a není možné stanovit konec vazby,“ vysvětluje mluvčí.

Přesto například Gabriela Kabátová z Mezinárodního vězeňského společenství věří, že se řešení najde. „Když se objevil covid a bylo potřeba, aby lidé bez domova nebyli na ulici, tak se podařilo najít řešení. Vždycky je možné nějakým způsobem například podpořit i soukromý sektor, aby byl zájem o ubytování lidí po výkonu trestu,“ říká ředitelka.