Tragický hovor z kabiny strojvůdce: „Auto je pod náma…“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Srazili jsme na přeje… na přejezdu tady u těch… u těch vojáků nám najel člověk, takže jsem nabral auto… je pod náma,“ hlásí strojvedoucí spěšného vlaku. Jel směrem k železniční stanici Čermná nad Orlicí.

Loni 21. května ve čtvrt na šest odpoledne mu do cesty na přejezdu vjelo auto.

„Střet s osobním autem, jeden člověk?“ ptá se strojvedoucí.

V telefonátu je slyšet, jak se strojvedoucí někoho ptá, kolik lidí v autě je. „Jsou tam dva,“ odpovídá strojvedoucí. „A oba budou mrtví.“

Na zranění ve vlaku odpovídá: „Ve vlaku máme dvě děvčata v takovým nějakým šoku trošku, ale jinak ve vlaku je všechno, všichni jsou zdravotně v pořádku.“

Tato konverzace zachycuje skutečný následek tragického střetu vlaku s osobním autem. Dva dělníci, jednomu bylo 33 a druhému 37, zemřeli.

Přepis komunikace ilustruje, proč je důležité před přejezdem zpomalit, rozhlédnout a hlavně respektovat výstražná zařízení. Ta totiž fungovala. Tak tomu je v drtivé většině případů. I přes zpřísnění postihů lidé riskují a na přejezdy vjíždějí.

Ilustrují to i kamery Správy železnic. Ta je začala na přejezdy umisťovat, aby neukázněným řidičům přišly pokuty. Například jen na přejezdu ve Studénce to bylo za loňský rok 222 přestupků. A to pouze u vozidel, pěší ani cyklisty nekontroluje.

Kamery by se mohly rozšířit až na dalších 40 míst. Správa železnic o tom vyjednává s obcemi. „Blízko realizaci je zavedení kamerového systému například na přejezdech v Polance nad Odrou, Suchdole nad Odrou nebo Karviné,“ uvedla mluvčí Nela Eberl Friebová.

Nejtragičtější nehoda od roku 2010 se stala v Černožicích v červenci 2019. Kolem třetí odpoledne smetl vlak jedoucí z Trutnova Škodu Fabia. Byla v ní čtyřčlenná rodina.

Muž se ženou ve věku 47 a 32 let a jejich děti staré pět a osm let. Všichni byli na místě mrtví.

K nehodám - i smrtelným - zde docházelo i dříve. Už v roce 2015 proto místní starosta Jiří Kotěra serveru iDnes řekl, že by „ocenil, kdyby na přejezdu byly závory nebo kamera“.

Závory skutečně přibyly. Ale až po tragické nehodě. Od této doby tam dle dat Centra dopravního výzkumu k žádné kolizi vozidla a vlaku nedošlo.

Oproti roku 2006 je v Česku dvakrát více přejezdů se závorami. Za posledních 20 let také poklesl počet přejezdů - v duchu mantry „nejbezpečnější přejezd je žádný přejezd“ - asi o tisícovku. Přibližně o 12 procent. Poláci, ale i Němci ovšem přejezdy rušili v daleko rychlejším tempu.

„Co se týče přejezdů na 10 kilometrů délky trati, tak jsme evropská velmoc. Pořád patříme mezi státy, které mají enormně mnoho přejezdů. Je to historický dluh, jak se železnice kroutily všude v krajině,“ říká dopravní expert Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Příkladem může být trať z Týniště nad Orlicí do Chocně. Právě na ní se stala tragická nehoda z úvodu textu. Správa železnic chystá její rekonstrukci a zdvojkolejení. Jenže příprava postupuje pomalu, hotovo má být až v roce 2030. Ze 17 přejezdů jich osm zruší a nahradí jinou možností.

Konkrétně přejezd v Čermné nad Orlicí bude doplněný o závory.

A i když se zde stala tragická nehoda, přejezd se podle starosty Čermné nad Orlicí Josefa Bezdíčka (Silní lídři pro kraj) nevyplatí před rekonstrukcí tratě modernizovat.

„Byla to nedbalost ze strany těch dvou řidičů. Silnice vede pouze k místní vojenské posádce. Není to frekventovaná komunikace,“ řekl.

Jindy ale rušení přejezdů brzdí i odpor místních. „Je mnohdy velmi obtížné projednat zrušení přejezdů s místními samosprávami. Před jeho zrušením musí dojít k prověření alternativních tras přes železniční trať a následně vše projednat s občany. V opačném případě může dobrá myšlenka – zrušit přejezd – vyvolat doslova bouři občanů,“ vysvětluje Martin Jacura, vedoucí Katedry dopravního inženýrství z ČVUT.

Příkladem je obec Raspenava v Libereckém kraji, kde Správa železnic ruší tři přejezdy. Jenže místní sepisují petice, protože kvůli tomu nemají bezpečný přístup do centra města.

Třeba Lesní ulice. Lidem, kteří pěšky, na kole, s kočárkem, zbyla rušná cesta bez chodníku, kudy projede pět tisíc aut denně.

„[Starosta a místostarosta] informovali, že v případě kladných rozhodnutí na zrušení přejezdů se budou odvolávat a podniknou veškeré možné kroky k tomu, aby byly přejezdy zachovány. Správa železnic uvedla, že to naprosto chápe, ale také bude využívat všechny zákonné prostředky ke zrušení jednotlivých přejezdů,“ stojí v zápise z jednání o rušení přejezdů v dubnu 2023.

Téma bezpečnosti na železničních přejezdech kulminovalo před pěti šesti lety. Neklesající počty nehod a kritika Nejvyššího kontrolního úřadu katapultovala téma do médií i veřejného prostoru.

Ministerstvo dopravy tehdy cupoval, že není vypracována analýza nejhorších přejezdů, že Česko patří co do úmrtí na přejezdech k nejhorším v Evropě a že počty nehod neklesají.

Zatímco mezi lety 2013 až 2017 investoval stát 2,6 miliardy korun do bezpečnějších přejezdů, toto tempo se výrazně zrychlilo. Od roku 2020 Správa železnic nasypala do bezpečnějších přejezdů přes 10 miliard korun.

I když je nerušíme tak rychle jako v okolních zemích, zdá se, že větší balík peněz zabral a čísla nehod klesají.

„Některé přejezdy jsou zabezpečené, ale chybí drobnosti k dokonalosti. Někdy jsou značky skryté v zeleni, jindy přejezd splývá na pozadí. Ale situace se zlepšuje, o tématu se mluví a přejezdům se věnuje pozornost,“ hodnotí současnou situaci expert Budský.

Pokud se ale srovnáme se zahraničím, máme co dohánět. Kontroloři totiž před sedmi lety uváděli, že na milion obyvatel zemře v Česku na přejezdech nejvíce lidí. Pokročili jsme. Ale třeba za Německem, Francií, ale i Polskem či Belgií stále výrazně zaostáváme.

Jedním z důvodů je to, že tratě čeká modernizace a není ekonomické upravovat přejezd, který bude za několik měsíců rozkopán. „Tempo zvýšení zabezpečení přejezdů by jistě mohlo být i vyšší. Omezujícím faktorem jsou investiční prostředky, ale i skutečnost, že zvýšení zabezpečení bývá navázáno na další investiční akce, jako je modernizace trati,“ říká expert na železniční bezpečnost Martin Jacura.

To je ostatně případ i patrně nejhoršího přejezdu v Česku. Nachází se u zastávky Zlín-Podvesná. Od roku 2010 zde vlak nabral sedm vozidel. Bilance? Jedno úmrtí. Dva těžce zranění. Tři lehce zranění. Pokaždé zavinění řidiči a řidičkami.

Přejezd čeká na zrušení, jenže modernizaci tratě brzdil lokální spor o jiný, nedaleký přejezd. Proti tomu brojil místní podnikatel, Správa železnic tak získala stavební povolení až letos.

Jak Správa železnic nebezpečné přejezdy vybírá? Prioritizuje je podle určitých kritérií: „Vstupují sem faktory, jako je třeba počet nehod, které se na daném přejezdu staly, bezpečnostní doporučení Drážního úřadu nebo třeba to, jestli jde o přejezdy uvnitř měst a obcí,“ uvedla mluvčí Nela Eberl Friebová. Jenže někdy jedno doporučení nestačí.

Existují i případy, kdy laxní přístup Správy železnic vede k další nehodě. Příkladem je rušný olomoucký přejezd v ulici Divišova. Podle analýzy Portálu nehod je největší riziko nehody ve městech na rušných ulicích. Přejezd na silnici odvádějící dopravu z Olomouce na sever do Šternberka je tak ideálním kandidátem.

V roce 2017 nákladní kamion projel výstražná světla a střetl se s vlakem. Inspektoři tehdy doporučovali, aby Správa železnic přejezd zmodernizovala a přidala závory.

Mezitím se hustota dopravy v místě zvýšila o 60 procent a přejezd se stal jedním z nejrušnějších a zároveň bez závor zabezpečených v Česku.

Další nehoda přišla 17. října 2023. Strojvedoucí osobního motoráku před křižováním snížil rychlost na 40 km/h. Napravo stálo nákladní auto, červená světla tudíž blikají, pomyslel si.

V tu chvíli zleva vjel polský kamion na koleje. Zkusil brzdit, ale srážce nešlo zabránit. „Následovalo odpojení návěsu od tahače, také byla proražena palivová nádrž tahače,“ píše se ve zprávě.

Strojvedoucí spadl na podlahu, vstal a snažil se otevřít dveře do oddílu s cestujícími. To už ale viděl dým.

V tu chvíli se ke dveřím do kabiny vydal i vlakvedoucí, kterého náraz odhodil na vnitřní stěnu. A již viděl plameny.

Někteří cestující utíkali dveřmi, jiní oknem. Během výbuchu pod vlakem už byli všichni venku. Z vlaku se dostal i vlakvedoucí. Strojvedoucí vyskočil oknem. Dramatická situace se obešla bez ztrát na životech.

A tak drážní inspektoři opět upozornili, že na přejezd by bylo dobré dát závory. A že tvrzení o tom, že se tam šraňky kvůli tramvajové trati nevejdou, je nepravdivé, protože mohou být kratší.

„Nedoplnění [přejezdu] o závorová břevna (na základě dříve vydaného bezpečnostního doporučení) bylo v podstatě ‚čekáním na další mimořádnou událost‘, která, jak ukázal čas, vznikla,“ stojí ve zprávě. Na to už Správa železnic slyšela a loni v říjnu vypsala zakázku na projekt úpravy přejezdu.

Zároveň ale první tři měsíce letošního roku ukázaly jiný problém. Ten se už netýká automobilů, ale chodců. Ti jsou totiž schopni přebíhat koleje, zatímco se k nim řítí vlak. Za první tři měsíce letošního roku zemřelo o 22 více chodců (na povoleném křížení, i mimo něj) než za stejné období loni.

„Dráhu nelze obehnat zdí a ani to nikdo nechce. Zamezit úmyslnému střetu osob s vlakem je tak velmi těžké,“ říká expert Jacura.