Na prvním stupni by žáci dali škole za 1, starší jsou často nespokojení

Dotazování ukázalo, že žáci jsou ve svých školách spíše spokojeni, líbí se jim současná úroveň vybavení, ale jsou nespokojeni s jídelnami a stavem toalet a umýváren.

Do šetření společnosti Scio se zapojilo celkem 110 škol, které hodnotilo na 14 800 žáků prvního a 12 800 z druhého stupně.

Víc než polovina žáků 1. stupně chodí do školy hodně ráda, dalších 44 % uvedlo, že rádi chodí jenom trochu. Většinu z nich baví to, co se ve škole učí, a pokud by děti svou školu měly oznámkovat, tak by jí žáci prvního stupně dali buď jedničku (59 %), nebo dvojku (28 %).

V případě žáků 2. stupně ale jen 3 z 5 dotázaných tvrdí, že do školy chodí rádi. Zbývajících 41 % má jiný názor.

Za alarmující lze označit zjištění, že velká část žáků se setkává se slovním, nebo dokonce fyzickým ubližováním, ale zároveň neví, na koho by se s tím ve škole mohla obrátit.

„Nejoblíbenějším předmětem na prvním i druhém stupni je suverénně tělesná výchova. Nepočítáme-li další ‚výchovy‘, pak k nejoblíbenějším předmětům patří na prvním stupni matematika, na druhém stupni angličtina a dějepis. Matematika přitom žáky nejvíce rozděluje na ty, kteří ji mají rádi, a na ty, kteří nemají,“ říká Michal Dorčák, koordinátor projektů pro školy ve společnosti Scio.

Za předmět, ve kterém učitelé podávají látku nudně a nezáživně, žáci nejčastěji označovali fyziku. Ta spolu s matematikou patří i k předmětům, kde se děti na nic raději neptají, aby na ně učitelé nebyli nepříjemní. Za učitele, kteří dělají výuku záživnou, zajímavou a přínosnou, žáci nejčastěji považují vyučující dějepisu, přírodopisu a češtiny.

Jestli jsou v současnosti žáci z 2. stupně s něčím spokojeni, pak je to zázemí školy (sportovní vybavení, pomůcky, prostory), nejmenší spokojenost naopak panuje s kvalitou školní jídelny a úrovní záchodů a umýváren.

Pro rodiče je při volbě základní školy rozhodující vzdálenost od bydliště. Více než dvě třetiny z nich se podle toho rozhodují, kam jejich děti budou chodit.

Mezi další hlavní kritéria patří to, zda do školy chodí kamarádi nebo sourozenci dítěte. Pověst školy, dojem z osobní návštěvy nebo doporučení jiných rodičů jsou rozhodující asi pro třetinu rodičů.

„Ukazuje se přitom, že rodiče, kteří vybírali podle pověsti školy, jsou více spokojeni než rodiče, kteří vybírali podle místa,“ komentuje zjištění Dorčák za Scio.

Pokud by rodiče měli základní škole svého dítěte vystavit známku za celkový dojem, pak 41 % by hodnotilo za 1 a téměř stejný počet – 43 % – za 2. Hrubou nespokojenost se školou vyjádřenou známkami 4 nebo 5 vyslovila jen 3 % rodičů.

Ze čtrnácti hodnocených oblastí jsou rodiče nejvíce spokojeni s komunikací s třídním učitelem svého dítěte a s celkovou úrovní výuky, s prostorami školy a s kvalitou vyučujících.

Nejméně spokojeni jsou naopak – stejně jako jejich děti – s úrovní školní jídelny a taky záchodů a umýváren.

Polovina rodičů uvádí, že škola pro dítě není náročná, ale nároky by se podle nich neměly zvyšovat. Další čtvrtina by se nebránila zvýšení nároků, pokud by byly smysluplné. Ať už je z pohledu rodičů škola pro jejich děti náročná, nebo ne, jen naprosté minimum z nich – jen 2 % – by nároky snížilo.