Na děti poslal stát 7 miliard. „Ukázka, jak vyhodit peníze oknem,“ říká expert

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní pokladnu celkově vyšel jednorázový příspěvek na děti, spíše známý jako „pět tisíc korun na dítě“ na 7,0735 miliardy korun.

Podpořeno bylo 1 414 500 dětí, tedy 67,5 procenta všech nezletilých, kteří splňují podmínku, že se narodili do konce roku 2022.

Přestože měli rodiče nárok na dávku do června 2023, reálně šlo finální zúčtování udělat až nyní. Ještě v letošním roce bylo vyplaceno posledních 200 tisíc korun.

„Hlavním důvodem toho, že se vyplácení této formy pomoci v některých výjimečných případech protáhlo, byly především chyby v žádostech, které musely být před jejich vyřízením odstraněny. Dále bylo potřeba ověřovat výši příjmu v případě, kdy došlo k zažádání ze strany klienta,“ vysvětluje Jakub Augusta, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zároveň potvrzuje, že aktuálně už jsou všechny žádosti vyřízené a vyplacené.

Pro připomenutí: dva roky zpátky šlo o velké téma. Vláda Petra Fialy (ODS) se v souvislosti s vysokou inflací a energetickou krizí rozhodla rodiny s dětmi do 18 let podpořit jednorázově vyplacenými pěti tisíci korunami.

Hlavní podmínkou bylo, že domácnost, ve které děti žijí, nesměla přesáhnout roční příjem přes jeden milion korun.

Reálně stát na jednorázové dávce podpořil o trochu méně dětí, než původně předpokládal a stejně tak vyplatil i méně peněz.

Původní odhad totiž byl, že dávka vyjde stát na zhruba 7,8 miliardy korun a podpoří 1 562 000 dětí.

Ministerstvo práce je přesto s výsledným efektem jednorázové podpory spokojené. „Hodnotíme to jednoznačně pozitivně. Rodinám s nižšími a středními příjmy se podařilo dostat rychlou finanční pomoc v krizovém období. To potvrzuje i průzkum PAQ Research, který proběhl v loňském roce. Vyplynulo z něj, že rodiny příspěvek využily hlavně na potřeby dětí. Polovina rodin příspěvek použila na vybavení do školy či školky, 35 procent na další věci pro děti, 23 procent na volnočasové aktivity,“ popisuje Jakub Augusta.

Naopak například Jana Ženíšková, vedoucí programu pro rodinu a dítě v neziskové organizaci Amalthea operující ve východních Čechách popisuje, že peníze fakticky rodiny s dětmi z chudoby nevyvedly.

„Nezpozorovali jsme, že by to cokoliv vyřešilo. Že bychom měli méně rodin, které řeší, že nemají na obědy pro děti, na pomůcky, na nejzákladnější věci, tak nic takového se nestalo. Rodin přibývá čím dál víc,“ hlásí Jana Ženíšková.

Daniel Hůle, odborník na problematiku předlužení z Člověka v tísni, pak rovnou mluví o tom, že jednorázová dávka je „dokonalá ukázka, jak vyhodit miliardy oknem“.

„Bylo to nákladově hrozně drahé. V obvyklých letech, když nepočítám extrémní zdražení energií, tak přídavek na děti se pohybuje kolem 2,6 miliardy korun. Na jednorázové dávce vypálili takřka trojnásobnou hodnotu obvyklého dětského přídavku. To je strašně neefektivní,“ říká Daniel Hůle, který už před vyplácením jednorázové dávky mluvil o tom, že efektivnější by bylo podporu rozložit do vícero splátek.

„Byla to z jejich strany snaha bojovat s Andrejem Babišem v populismu. S ním se ale soutěžit v populismu nedá. To neusoutěží,“ myslí si Hůle.

Odborníci z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ve Zprávě o rodině na základě dat popisují, že nejčastěji byly dávkou podpořeny děti ve věku šest až 14 let (48 procent). Dalších 37 procent putovalo k dětem ještě mladším.

Nejvíce příspěvků bylo vypláceno ve Středočeském kraji – 13 procent, následně v Moravskoslezském (12 procent) a Jihomoravském kraji (11 procent).