Na Petříně budují vodní nádrže. Místní spolek tvrdí, že tím ničí přírodu

Hlavní město začalo pracovat na projektu, který má pozměnit podobu jedné z hlavních zelených ploch v centru Prahy. Cílem je lépe pracovat s vodou v parku – zamezit neřízenému zasakování vody do nestabilní geologické stavby Petřína, a naopak vytvořit vodní prvky, které by šlo v budoucnu využít pro závlahu tam, kde bude potřeba.

Některým obyvatelům z okolí Petřína se to ale nezamlouvá. Do jejich čela se postavila Petřínská iniciativa, která dokonce sbírá podpisy pod petici. Obává se, že projekt může mít negativní dopady.

„Bojíme se, že to povede k uschnutí půdy. Neberou ohled na přírodu ani na zvířata, která tam žijí,“ vysvětlila pochybnosti členka iniciativy Romana Ertlová.

Největší obavy panují o památný jasan ve Strahovské zahradě, jednu z dominant Petřína. Strom dosahuje do výšky 35 metrů a jeho stáří se odhaduje až na 250 let.

Úpravy terénu provedené v ochranném pásmu stromu podle Ertlové poškodily jeho rozsáhlý kořenový systém a pokud nebude činnost zastavena, může dojít k jeho úplnému zničení.

„Zde je problém opravdu složitý,“ připustil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Podle něj ale situaci přezkoumali odborníci a následně se upravila část projektu, která se památného stromu týká – v okolí stromu nebude vodní plocha a v ochranném pásmu neproběhnou žádné výkopové práce, aby nedošlo k poškození kořenového systému.

Na to je ale dle občanů již pozdě. Podle dendrologa Miroslava Kunta, který pro ně dělal posudek, už k poškození kořenového systému stromu vlivem terénních prací došlo. Strom je podle Kunta sice velmi zdravý a poškození bylo pouze povrchové, ale v budoucnu se projeví na celkovém zdraví stromu.

Podle Ertlové se přitom nejedná pouze o památný jasan. „Ten jasan je nejcennější, proto je to na něm postaveno,“ vysvětlila. Snaha o záchranu jasanu ze strany iniciativy je spíše jakýmsi symbolem pro zachování volné přírody na Petříně.

Určitou skepsi vyjádřil i Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí a autor Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030. Petřín pokládá za unikátní lokalitu a veškeré zásahy by podle něj měly být pečlivě zvažovány. „Ne všechno území by mělo být uvedeno do podoby, kterou navrhnou architekti,“ uvedl.

Vytváření vodních ploch a zadržování vody je podle něj pozitivní věc, ale vždy musí být brán ohled na přírodní charakter území.

Petřínské iniciativě se nelíbí ani to, že podle ní dochází ke zbytečnému kácení zdravých stromů. „Snaží se to zakrývat,“ okomentovala Ertlová údajné odlesňování. „Je to v rozporu se zákonem,“ dodala.

Mluvčí Hofman kritiku odmítá. Projektu údajně předcházelo rozsáhlé šetření, které provedli odborníci z univerzitních kruhů a experti na jednotlivé přírodní složky.

„K odlesňování nedošlo a nedojde,“ uvedl. Zatím podle jeho slov proběhlo pouze vyčištění dvou menších oblastí od keřů a několika podměrečných či infikovaných stromů. Podle mluvčího byla navíc v jedné z oblastí objevena skládka, a muselo tak dojít k pokácení několika dřevin, aby mohl být odpad odvezen. Mluvčí ale připustil, že kvůli realizaci projektu má být pokácen jeden větší strom v Seminářské zahradě.

Případem se aktuálně zabývá Česká inspekce životního prostředí. „Situaci šetříme. Až do pravomocného rozhodnutí se k tomu vyjadřovat nebudeme,“ odpověděl na dotazy Seznam Zpráv tiskový mluvčí inspekce Jiří Ovečka.

Za přínosný projekt považuje Ondřej Volf, který je však autorem studie o řízeném odvodnění Petřína, kterou si Praha zadala. Volf je odborníkem na posuzování evropsky významných lokalit, mezi něž se Petřín řadí. Jedná se o oblasti, které jsou domovem pro evropsky chráněné živočichy. V tomto případě jde o roháče obecného.

Ten se dle Volfa v ohrožení nenachází. Problém nevnímá ani v dalších aspektech projektu. „Je dobře, že na to občanská společnost dohlíží, ale osobně v tom problém nevidím,“ vysvětlil.

Klimatolog Radan Huth pak vidí přínos v tom, že vodní plochy jsou nápomocné zejména v letních měsících, kdy se podílejí na snižování teploty.

Důvod, proč se ke stavebním úpravám na Petříně metropole odhodlala, je čistě praktický. V zahradách se totiž systém potrubí nachází, ale je poměrně nekvalitní a působí dlouhodobé problémy.

„Každoročně řešíme dvě až čtyři havárie kvůli špatnému fungování stávajícího vedení,“ vysvětlil Hofman. Potrubí totiž špatně těsní, je prorostlé kořeny stromů, a dochází tak k ucpávání trubek. To poté vede k vytékání vody do svahů a podmáčení půdy.

Nová konstrukce má být vyrobena z kvalitního a odolného materiálu, který je schopen vodu zadržet, aby mohla být poté efektivně využita. Mluvčí Prahy dodal, že staré potrubí nebude ze země vykopáno, protože existuje riziko poškození kořenových systémů stromů.

Nové potrubí má být zavedeno bezvýkopovou prací za pomoci technologie řízených protlaků, která má značně omezit riziko poškození kořenového systému.

Praha a Petřínská iniciativa se dosud na vyřešení sporu neshodly. Podle mluvčího metropole jsou veškeré připomínky a obavy brány v potaz. „Navržená opatření ke zmírnění vlivu záměru na lokalitu budou samozřejmě respektována a naplněna,“ uvedl mluvčí.

Podle Ertlové však magistrát občanům vstříc nevychází a jejich obavy vyslyšeny nejsou. Přestože prospěšnost vytváření nových vodních ploch členové iniciativy nezpochybňují, jsou značně skeptičtí ke způsobu, jakým je projekt realizován.

V současné době se proto členové Petřínské iniciativy snaží sesbírat co nejvíce podpisů pod petici, která by měla činnost na Petříně zastavit, a ochránit tak podle nich nejen památný jasan, ale i petřínskou přírodu.