Článek
Šest sekund. Jediné hledisko, které rozhodlo, že jedna škola má nárok na dotaci a druhá ne. Projekty sice musely splnit základní formální a obsahové náležitosti, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je ale řadilo podle toho, kdy žádost dorazila.
„Výzva byla spuštěná ve 12 hodin, my jsme odevzdali ve 13:04, protože se neustále sekal systém, a skončili jsme 180. pod čarou. Za námi je přitom ještě přes sto žadatelů. Nemáme zatím zkontrolované ani formální náležitosti,“ říká ředitelka příborské ZŠ a MŠ Gaudi Hana Ševčíková.
Příjem žádostí sice skončil letos v lednu, dosud ale MMR řeší, co bude s dvěma vyhlášenými výzvami na modernizaci základních škol dělat. Zájem byl totiž daleko větší, než se očekávalo, a prostředky vůbec nestačí.
Zažádáno bylo o 9,7 miliardy, k mání je jen 3,2 miliardy. Bez započtení vyloučených a odstoupených projektů tedy chybí 6,5 miliardy korun.
„Součástí našeho projektu je i rekonstrukce školy. A teď jsme v situaci, že nemáme žádost vyhodnocenou, ale už nyní se musíme chovat, jako kdybychom peníze dostali. Například investovat do veřejných zakázek podle pravidel výzvy. Nemáme přitom žádnou jistotu, že pro nás v průběhu let peníze budou,“ dodává Ševčíková. Současné šestileté období pro operační programy běží až do roku 2027.
Na druhý pokus
Protože považují kritéria, kdy rozhoduje rychlost kliknutí myši, za porušení podmínek rovného přístupu, dali dohromady skoro 150 žadatelů z původní výzvy a u ministerstva si stěžovali. Během jara proběhlo několik jednání, ale k žádnému průlomu nedošlo.
„V původní výzvě jsme na tom v pořadí byli daleko lépe, ale ji nakonec celou zrušili,“ popisuje ředitelka Základní školy T. G. Masaryka ve Štětí Gabriela Hrušková. Jejich žádost skončila 14. pod čarou.
Problémové výzvy totiž proběhly až na druhý pokus. Při tom prvním se systém kompletně sesypal. Problémy se zadáváním informací do systému sice přetrvaly i ve druhém kole, výsledky ale platí.
Možná příští rok
Řada žadatelů navíc přistoupila k podání tak, že zaslala žádosti neúplné. Hlavně aby je odeslali co nejdřív. Úředníci je pak vyzvali k doložení zbylých dokumentů, a to na úkor těch, kteří sice měli všechno v pořádku, ale odeslání jim kvůli pečlivosti trvalo déle.
Věc se dostala na jednání obou komor Parlamentu. Senátní školský výbor vyzval Ministerstvo pro místní rozvoj, aby alokaci obou výzev navýšilo a zároveň do budoucna zajistilo, aby o žádostech nerozhodovala rychlost připojení k internetu nebo nefunkční systém.
MMR přiznává, že aktuálně prostředky navíc nemá, chce ale krytí pro neúspěšné žadatele vyjednat pro příští rok.
„Ministerstvo pro místní rozvoj vyjednává o dalším navýšení alokací výzev tak, aby pokryly co nejvíce projektových žádostí základních škol. Dále vzneslo požadavek, aby financování projektů, na které nebudou disponibilní alokace z IROP, převzalo v příštím roce Ministerstvo financí. Návrh státního rozpočtu 2024 je ve fázi vyjednávání a jasno bude na podzim,“ vysvětluje Petr Waleczko z oddělení komunikace Ministerstva pro místní rozvoj.
Kritik kritizuje kritika
Úředníci doporučují žadatelům, aby využili případně jiné dotační tituly, jako jsou 37. nebo 48. výzva. Do jejich podmínek se ale nevejdou všichni žadatelé. V první výzvě se mohou hlásit jen projekty z metropolitních oblastí a aglomerací, druhá jde pak přes místní akční skupiny. Kdo ale může, ten jinde žádá.
„Projekt jsme nakonec z výzvy vyndali a rozhodli se pro jinou cestu, když to dopadlo takhle,“ říká Aleš Labík, starosta obce Kyselka na Karlovarsku, která prohrála závod o dotaci o 26 sekund.
Ve Sněmovně čelila vláda za tyto dvě výzvy kritice i od opozice během mimořádné schůze ke zpomalení valorizace penzí.
„Pan (ministr pro místní rozvoj Ivan) Bartoš vůbec nepochopil svoji roli, respektive možná ani pan premiér. Za naší vlády byl jasný příkaz všem ministrům, že všichni mají hlásit převis,“ kritizoval předseda hnutí ANO Andrej Babiš, že vláda nedokázala zajistit finance pro všechny žadatele.
I nyní opoziční politik má přitom neblahou zkušenost s klikačkou. Před dvěma roky vyčerpaly nemocnice dotaci na urgentní příjmy během pár vteřin. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením ministryně Kláry Dostálové (ANO) ale navýšilo postupně alokaci z původních 8 miliard korun až na téměř 19 miliard.
Klikačku tehdy kritizoval i současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Seznam Zprávy se proto ministerstva ptaly, jestli se s touto formou rozdělování dotací skončí. Podle resortu jde ale většinou o „kompromis různých požadavků“.