Na ochránce dětí nejsou peníze. Stát váhá, jak a zda vůbec ho podpoří

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když prezident v březnu potvrdil vznik nové funkce dětského ombudsmana, lidskoprávní instituce a odborníci se radovali: Konečně, jako jeden z posledních států v EU, budeme mít pro děti nezávislé zastání.

Jenže sotva opadlo prvotní nadšení a v Kanceláři veřejného ochránce práv pokročily přípravy na novou funkci, znovu vyvstal problém, který byl na stole vlastně od začátku. A sice - jaký rozpočet bude dětský ombudsman a jeho kancelář mít?

Dětský ochránce má přitom v Česku začít úřadovat už za dva a půl měsíce. A dosud není jasné, kolik peněz půjde na něj a jeho zaměstnance. A také na provoz, který souvisí se vznikem nové lidskoprávní instituce, kterou novela zákona rovněž zavádí.

Jen pro kontext - když loni vláda schválila novelu zákona o veřejném ochránci, byly součástí hned 4 varianty financování. A to od téměř nulové až po několik desítek milionů korun na rok. Definitivní rozhodnutí vláda odložila. Senátoři letos v březnu, když zákon schválili, vládě připomněli, aby rozpočet kanceláři ombudsmana navýšila. Ale to se zatím nestalo.

„Je to takový rozpačitý signál směrem k dětem. Nemám z toho dobrý pocit. Vláda své rozhodnutí odsunula a my nemáme v tuto chvíli žádné garance, a nemůžeme proto ani vybírat nové zaměstnance. Proto jsme iniciovali jednání na Ministerstvu financí,“ říká zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Ten se má chopit nové funkce dětského ombudsmana v případě, že poslanci volbu nového zastánce práv dětí nestihnou.

Pokud má mít funkce dětského ombudsmana smysl a nemá být pouze formální institucí, připadají podle odborníků v úvahu pouze dvě varianty. První - zaplatit 33 nových zaměstnanců, nebo „low cost“ varianta s 12 novými zaměstnanci. Dražší varianta počítala se 75 miliony korun na letošní rok, další rok s 38 miliony. Pro levnější verzi se počítalo s 24 miliony, o rok později s 18.

„Já se určitě přimlouvám za alespoň 12 úvazků, se kterými bude ombudsman spolupracovat, a jsem připravená se do jednání na ministerstvu zapojit. Je velmi důležité, aby současná kancelář ombudsmana dostala finanční podporu pro to, aby mohla dětskému ombudsmanovi nastavit dobré zázemí,“ říká zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která od počátku usilovala o to, aby v Česku funkce dětského ochránce vznikla.

Jenže jednání se táhnou. A první kolo na Ministerstvu financí, které se uskutečnilo v pondělí, nepřineslo žádný výsledek. „Dohodli jsme se, že kancelář ombudsmana upřesní některé věci a pan ministr Stanjura se potká s panem ombudsmanem Stanislavem Křečkem v průběhu května,“ řekl mluvčí ministerstva Stefan Fous s tím, že peníze „jsou připravené“. Kolik, to ale Fous neřekl.

Prosadit dětského ombudsmana v Česku se snažily od počátku také studentské organizace. „Největší strach jsme měli, že funkce dětského ochránce bude podfinancovaná. Že to bude úřad jen o jednom člověku, s maximálně jedním asistentem, který nebude mít materiální zázemí, aby svou funkci pořádně vykonával. A myslím, že se to špatně sešlo a ve státním rozpočtu zkrátka chybí peníze na víc věcí,“ říká Kamil Černý, dnes již bývalý předseda Parlamentu dětí a mládeže složeného ze studentů středních škol. Je ale optimistický a věří, že nový, řádně zvolený ombudsman bude mít dostatečně silný mandát a peníze získá.

Jenomže nad volbou nového ombudsmana se vznášejí další otázky. Dětského ochránce mají zvolit poslanci. Ti budou vybírat ze 6 kandidátů, jež po dvou navrhuje senát, prezident a rektoři. Komise, ustanovená předsedkyní Sněmovny, pak dává poslancům svá doporučení. V této devítičlenné komisi mají usednout poprvé i děti.

Šance, že se celý tento proces stihne letos, nejsou úplně velké. „Řekl bych, že se klidně může stát, že se volba posune až na únor 2026, kdy končí funkční období veřejnému ochránci práv Stanislavu Křečkovi,“ tipuje jeho zástupce Vít Schorm.

Vládní zmocněnkyně i zástupci neziskovek se nechtějí vzdát a apelují na poslance, aby se volba stihla co nejdříve. „Už jsme zaslali dopis předsedkyni Sněmovny a ta okamžitě reagovala a máme domluvenou schůzku. Mám pořád naději, že by se volba letos mohla stihnout. Pokud jde o financování, je pro nás nejdůležitější, že ta pozice vůbec vznikla,“ řekla Klára Chábová, která zastupuje platformu Do dospělosti. Ta sdružuje 34 neziskových organizací a podporuje mladé lidi se zkušeností s ústavní péčí. Zároveň je členkou výboru pro práva dětí na Úřadu vlády. I ona si myslí, že úkolem nového dětského ombudsmana bude, aby peníze na provoz získal.

Vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková přiznává, že je důležité, aby volba proběhla co nejdřív. „V dobrém slova smyslu, tlačím na to, aby celý proces běžel co nejrychleji, nejefektivněji, aby jméno dětského ombudsmana bylo vybráno opravdu co nejdříve a využili jsme potenciál této funkce na maximum,“ říká Laurenčíková.

Seznam Zprávy oslovily i předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, ale do vydání tohoto textu nedostaly odpověď.

Nadšení pro dětského ochránce práv zdaleka nesdílejí všichni. „Řada politiků nám říká, že taková funkce není vůbec potřeba. Je pak těžké vysvětlovat jim, že je důležité ji zaplatit,“ říká Klára Chábová.

Například nezařazená senátorka Daniela Kovářová si myslí, že Česko funkci dětského ombudsmana zřizovat nemusí. Peníze by dala raději na děti než na nové úředníky. Podle lidovce Jiřího Čunka bude zase dětský ombudsman kosmetickým článkem. „Bude dobře vypadat, ale nebude mít žádný reálný vliv,“ myslí si.

Podle zmocněnkyně pro lidská práva jde ale v Česku o přelomovou funkci. Děti se totiž mají zapojit nejen do samotné volby svého ochránce, ale mají dokonce zasednout i v poradním orgánu dětského ombudsmana.

„To je skvělá zpráva, děti se budou historicky poprvé zapojovat a podílet aktivně na dění ve věcech, které se jich týkají. To posiluje jejich hlas a právo na participaci,“ říká Laurenčíková, podle níž je zřízení pozice ochránce klíčovým nástrojem pro lepší ochranu všech dětí před diskriminací, násilím a špatným zacházením.