Článek
Zdravotní problém je trápí už dlouho, k návštěvě lékaře si ale vyberou čas mimo běžnou ordinační dobu. Podobných pacientů je stále mnoho.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před pár dny prohlásil, že by mohlo pomoci navýšení pohotovostního poplatku za využití urgentního příjmu. V současné době činí 90 korun a musí ho zaplatit každý, kdo na pohotovost přijde po 17. hodině.
Podle něj by navýšení poplatku mělo snížit počet lidí, kteří na urgent v tomto čase přicházejí, a hlavně co nejvíce omezit množství pacientů, kteří na pohotovost chodí s problémy, které nejsou akutní a na urgentní příjem nepatří.
Situaci z praxe popsal pro Seznam Zprávy lékař Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Baňař. Jak říká, úbytek nočních neakutních pacientů si slibovali už od zavedení zmíněných 90 korun, ale efekt se tak úplně nedostavil.
Kolik lidí za noc ošetříte?
Za noční směnu, která trvá od půl čtvrté odpoledne do sedmi hodin ráno, ošetříme průměrně něco mezi 30 a 40 pacienty. Nejvytíženější jsou samozřejmě pátek a sobota, protože jsou to volné dny. Závisí to taky na době ošetření, která je v průměru tak hodinu a půl, ale pokud je pacientů moc, může se výrazně prodloužit.
Jsou noční směny náročnější než denní?
To určitě ano. Obecně je v nemocnici přes noc méně doktorů, takže i když je počet pacientů během noční třeba menší, tak každý doktor jich musí ošetřit podstatně více než při denním provozu.
Je pravda, že na pohotovost chodí často lidé s případy, které na urgentní příjem nepatří?
To se děje poměrně často. Jsou pacienti, kteří sem přijdou, protože mají akutní problémy. Ti jsou tu správně. Pak jsou tu pacienti, kteří sice mají nějaký problém, který ale trvá už několik dní, a stejně se rozhodnout sem přijít.
Třeba že je už pár dní bolí hlava nebo mají zarostlý nehet na palci. Není úplně vzácné, že sem přijde někdo rovnou z hospody s nějakým takovým problémem a řekne vám, že mu kamarádi řekli, že si s tím má radši někam zajít.
Kdyby vám vozili akutní případy, třeba otevřenou zlomeninu, sice budete unavená, ale budete pracovat a řeknete si, že je prostě nějaký náročnější den. Když k vám ale chodí tyto neopodstatněné případy, tak vás to rozčílí.
Takže večer a přes noc je těchto neopodstatněných případů více?
Řekl bych, že je to tak půl na půl. Když přijdou s prkotinou přes den, tak čekají nějakou dobu, vy je potom vyvoláte a oni už tady nejsou. To se může stát i večer. Rozdíl je ale v tom, že večer už tu většinou zůstanou. Můžou si tu totiž odpočinout, ohřát se a podobně.
Pokud tedy člověk nějaký neakutní problém má, kam má jít?
Urgentní příjem je samozřejmě první volba, ale když to člověka bolí několik dní, tak má přijít dopoledne, a ne večer. Často od pacientů posloucháme, že neměli dopoledne čas, protože byli v práci. Já si taky udělám čas, když si třeba potřebuju zajít do banky.
Po páté hodině se na pohotovosti platí poplatek. Myslíte, že to má nějaký vliv na počet pacientů?
Když se to před několika lety zavedlo, naivně jsme doufali, že se to zlepší. To se ale nestalo. Navíc máte dvě skupiny lidí – ty, kteří to zaplatí, a ty, kteří ne.
Vzpomínám si, že když jsem začínal jako lékař, tak to s tím poplatkem bylo úplně jinak. Na pohotovosti ho musel zaplatit každý a pokud lékař uznal, že byla návštěva opodstatněná, tak mu pojišťovna ty peníze vrátila.
Stává se často, že musíte během nočních směn řešit nějaké incidenty?
Neděje se to každý den, ale několikrát do týdne určitě ano. Tohle jsou incidenty, ke kterým se ale nemusí volat policie. Často tu někdo kope do dveří, huláká a podobně, potom se ale zase uklidní. Nějaký vážnější problém, kdy musíme volat policii, tu máme možná dvakrát až třikrát do měsíce.
