Článek
Je čtvrt na sedm ráno, několik stupňů pod nulou. Z lodi Hermes vycházejí lidé bez domova, kteří za pár korun strávili noc v teple a relativním bezpečí.
Někdo otevírá první ranní pivo, další míří do práce. Většina rozmýšlí, kam se přes den vrtnou. Stěžují si, že je policisté a zaměstnanci bezpečnostních služeb vyhazují z nádraží, z metra i z obchodů.
„Nemám žádný plán, to vyplyne z průběhu dne. Někam přijdete, posadíte se, nechají vás tam deset minut a pak vás vyhodí. Charita je plná, tam se nedostanete. Já už o to ani neusiluju. Stojíte tam hodinu, dvě, a zbytečně. Akorát promrznete,“ říká Milan, který je na ulici už několik let.
„Přišel jsem o bydlení na Černém Mostě, je to asi tři roky zpátky. Začali nám s přítelkyní navyšovat nájem, nejdřív jsme platili dvanáct tisíc a pak se to každý měsíc zvyšovalo až na dvacet. Ona teď bydlí u sestry a já přespávám takhle. Oba pracujeme, já dělám ostrahu na DPP, ale nájem z toho nezaplatíme,“ popisuje.
Covid udělal bezdomovce z taxikářů i číšníků
Na špatné časy si stěžuje i jeho kolega Jaromír. „Potkávám na ulici - speciálně v Praze - lidi, kteří před koronavirem byli taxikáři, číšníci, i restauratéři, a teď jsou na ulici. Nejhorší na tom je, neumí žít na ulici, nejsou na to zvyklí,“ říká Jaromír.
A jaký je jeho recept na přečkání zimy? V první řadě nepít alkohol, aby vás večer pustili třeba právě na loď Hermes. A přes den se schovat do tepla.
„Já chodím do knihovny na Mariánské náměstí, tam si půjdu sednout. Musíte být slušný, nesmrdět a tak,“ vysvětluje.
O chvíli později na Holešovickém nádraží postává skupinka mužů a radí se, kam zajít na denní brigádu nebo kde se rozdává jídlo.
„Na druhé straně řeky postavil Magistrát 20 stavebních buněk, tak chrápeme tam,“ říká asi čtyřicetiletý Jan, který od rána postává u nádražní budovy v Holešovicích.
V neděli tady umrzl devětatřicetiletý bezdomovec, přesto někteří dál přespávají v zastřešených, ale jinak otevřených prostorech nádraží.
„Já mám támhle v křoví postavený stan. Ale mám spacák jenom do minus tří stupňů, tak jsem to zabalil a šel do těch buněk,“ vysvětluje Jan. Někteří jeho kamarádi ale spali venku. „Když máš dobrý spacák, tak můžeš spát venku i v minus dvaceti,“ tvrdí jeden z nich.
O půl hodiny později se potkávají na Hlavním nádraží s kolegy, kteří přespali na lodi. Řádová sestra přivezla tašku plnou jídla, které ochotně rozdává mezi dvě desítky lidí bez domova. Čeká je dlouhý den v ulicích města.
Podívejte se na fotogalerii:
V Brně se lidé přesouvají z chat do noclehárem
Noclehárna, kterou v Brně provozuje Armáda spásy, je plně obsazená. Přenocovat v ní může 42 lidí.
„Jak se ochlazuje, lidé se stahují z chat, kde nemohou vydržet,“ popisuje sociální pracovnice Ludmila Štěrbová.
Za přenocování lidé běžně platí 45 korun. To ale teď není potřeba. „Lidé nakupují nocleženky, takže naši klienti nemusí mít na zaplacení,“ vysvětluje Štěrbová.
Jde o poukázky na přenocování, které lze koupit přes internet. Podobně je na tom s kapacitou noclehárna charity. Vejde se do ní 34 lidí.
„V poslední době bývá maximálně jedno volné místo,“ komentuje mluvčí Diecézní charity Brno Zuzana Horáková.
Od 1. prosince je navíc otevřené Noční krizové centrum. Nejsou v něm lůžka, lidé bez domova díky němu ale mohou strávit noc v teple a bezpečí, za pobyt nic neplatí. Otevírá v deset hodin večer.
„Na dnešní noc tuto službu využilo 25 lidí bez domova s tím, že kapacita je 30 míst. Očekáváme, že v nejbližších dnech bude naplněna,“ myslí si Horáková. Mimo to v Brně funguje denní nízkoprahové centrum, kterým každý den projde přibližně 140 lidí.
