Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pátek začal první termín přijímacích zkoušek na čtyřleté středoškolské obory. Pro mnoho dětí jde o první „velký životní krok“. Přípravou na zkoušky tráví někdy i více než rok, kapacity na žádaných gymnáziích však chybí.
Před Gymnáziem Jana Nerudy na Malé Straně stálo v půl osmé ráno jen několik nervózních dětí a jejich rodičů. Než se o něco později otevřel hlavní vchod, zaplnil dav uchazečů již celý chodník.
Čtyřleté studium škola otevřela poprvé vloni, kdy se na něj přihlásilo 95 uchazečů. Zájem o obor však letos stoupl více než dvojnásobně. Ale volná kapacita je neúprosná. Pouze třicet míst. Malostranské gymnázium je tak jedno z pražských středních škol s největším počtem uchazečů na jedno místo.
Nárůst zájmu podle ředitelky Zuzany Wienerové překvapující není. „Loňský zájem byl spíše podprůměrný, a to mimo jiné kvůli tomu, že jsme nově otevřené čtyřleté studium příliš nepropagovali,“ vysvětluje.
Větší počet uchazečů však zaskočil některé rodiče. „Šokovalo nás to, ale nedá se nic dělat,“ svěřuje se matka jedné z uchazeček Veronika Slámová. Překvapení ze zvýšeného zájmu přiznává také Martina, pro jejíž dceru je Gymnázium Jana Nerudy takzvanou druhou prioritou. „Vzhledem k tomu, že zájem přichází a odchází ve vlnách, se to asi dalo čekat,“ přiznává nakonec. Některé jiné rodiče naopak letošní nával nepřekvapil a počítali s ním.
Uchazeči o čtyřleté studium před Gymnáziem Jana Nerudy.
Gymnázium Jana Nerudy je pro většinu studentů první volbou, někteří jej označili jako druhou nebo třetí prioritu. Lákadlem je především výuka francouzštiny, která je na této škole dominantním jazykem. Jako další důvody rodiče uvádí dobrou pověst gymnázia, příjemnou atmosféru či přístup učitelů.
Děti se sem proto hlásí i v případě, že o velkém zájmu vědí. „Na loňský počet uchazečů jsme se koukali, ale volba dcery byla víceméně jasná,“ říká Martina. I další dotázaní rodiče potvrzují, že v rozhodování před počtem uchazečů dali přednost osobním preferencím dětí. „Je to spíše psychologická záležitost,“ naznačuje k počtům uchazečů otec jedné z dívek Josef Liška.
Chybí příprava na základních školách
Většina dotázaných deváťáků upozorňuje, že se na přijímačky aktivně chystá šest měsíců až rok. Josef Liška dokonce přiznává, že se jeho dcera připravovala zhruba dva roky. „Tlak na počty bodů v Praze je opravdu vysoký, připravovat se jen v rámci školy nestačí,“ zdůvodňuje.
K domácí přípravě žáci využívají především testy z minulých let. Mnoho z nich také dochází na doučování nebo si platí kurzy, které je mají na přijímací řízení připravit. Mezi nejčastěji zmiňované patří opakované přijímačky nanečisto společnosti To dáš.
Některým rodičům však vadí, že děti nejsou na přijímací řízení připravovány na základních školách. „Mrzí mě, že ji škola na přijímačky vůbec nepřipraví,“ tvrdí Veronika Slámová s tím, že se dcera většinu látky naučila až na placených kurzech.
„Velký problém je čtenářská gramotnost, kterou dítě u některých úloh potřebuje,“ doplňuje. „Dcera je sice dobrá v matematice, ale nedokáže odvodit informace z delšího textu.“ Na přijímačky prý nepřipravila základní škola ani dceru paní Elišky. „Příprava neprobíhala vůbec. Ještě včera probírali novou látku z matematiky,“ upozorňuje.
Jinou zkušenost s přípravou ze strany základní školy popisuje Martina. „Naše škola nabízela dobrovolné kurzy češtiny a matematiky, dcera chodila na matematiku,“ vypočítává. Za příliš efektivní však školní přípravu nepovažuje ani ona. „Dcera jako užitečnější hodnotila placené kurzy a přijímačky nanečisto.“
Na základních školách si děti mohly vyzkoušet také přijímačky nanečisto, které připravila společnost Cermat. Podle Ministerstva školství si tak mohlo co nejvíce žáků vyzkoušet, jaké testy budou, a třeba zjistit, jestli na studium střední školy mají, ačkoliv si to třeba sami nepřipouštěli. Testy však podle některých oslovených rodičů měly opačný efekt a mnoho dětí svou náročností spíše odradily.
„Celoplošné přijímačky nanečisto byly opravdu těžké, dceru to vyděsilo. Bodový zisk měla oproti jiným zkušebním testům poloviční,“ potvrzuje Veronika Slámová. Náročné byly i podle další matky Martiny. „Nijak zvlášť nás to však nepřekvapilo,“ doplňuje. Zcela opačného názoru je však již citovaný Josef Liška. „Nás to tolik nevyděsilo, předpokládali jsme, že Cermat zvolí podobnou strategii,“ tvrdí, což kýváním potvrzuje i vedle něj stojící dcera.
„Těžší než maturita“
Odhadnout, jak se bude dětem při přijímacím řízení dařit, si většina rodičů před malostranským gymnáziem netroufá, a to právě i kvůli letošnímu nárůstu zájmu. „Jaké máme šance, vůbec netuším, je to loterie,“ míní Eliška, matka jedné z uchazeček.
Podle většiny rodičů záleží úspěšnost především na tom, jaké konkrétní otázky se v testech objeví. „Bojím se, že mi některé otázky nesednou,“ přiznává jedna z uchazeček.
Někteří rodiče vnímají šance na přijetí spíše pozitivně vzhledem k času, který jejich děti přípravě věnovaly. Jiní si pouze přejí, aby už období přijímaček skončilo. „Ten tlak je obrovský, přijde mi to těžší než maturita. Trvá to dlouho a už chci, abychom to měli za sebou,“ svěřuje se Veronika Slámová a dodává, že nechce dceři šance na přijetí zakřiknout.
Druhou variantou je pro většinu uchazečů jiné gymnázium s podobným počtem uchazečů. Třetí prioritou jsou pak „záchranné“ střední školy, kde je nápor deváťáků nižší. Někteří rodiče pak sází na soukromá gymnázia či střední školy.
Kapacita čtyřletého studia se na Gymnáziu Jana Nerudy v nejbližší době nezvýší, škole totiž zatím chybí prostory. V plánu je však rozšíření budovy směrem do dvora. Záměr již škole schválil magistrát. Míst pro studenty by tak mohlo v budoucnu přibýt.
