Na magnetickou rezonanci čekal čtyři měsíce. Měl rakovinu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvaašedesátiletý Ondřej (redakce jméno na žádost změnila) si předloni krátce před vánočními svátky vyslechl od svého urologa vážné podezření. Mohlo by jít o rakovinu prostaty. Měl proto ještě podstoupit vyšetření magnetickou rezonancí. Ale tady přichází zádrhel, termín dostal až na konci dubna dalšího roku.

„Zkuste se vžít do mé kůže. Je podezření, že mám rakovinu prostaty. Doktor zavolá na rezonanci. Zavěsí. A řekne za čtyři měsíce. To by člověka trefil šlak,“ popisuje své pocity z původně rutinní kontroly Ondřej.

U vyšetření magnetickou rezonancí je zásadní, do jak urgentní skupiny pacient spadá. Tedy jestli jde o neodkladný, akutní nebo plánovaný výkon. V případě prvních dvou kategorií se jde na věc ihned nebo v řádu několika dní.

„Pokud měl tedy pacient na žádance na MRI uvedeno ‚Statim‘ (ihned, pozn. red.), jsou pochopitelně čtyři měsíce dlouhá doba. Pokud mu však ošetřující lékař vydal běžnou žádanku na plánované vyšetření, je čekací doba podle nařízení vlády maximálně pět týdnů,“ popisuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Čtyři měsíce jsou tedy prostě příliš. Avšak zajištění vyšetření nejde za ministerstvem ani konkrétní nemocnicí, ale za zdravotní pojišťovnou. Pojištěnec by se tedy měl obrátit na ni, pokud čeká tak dlouho.

„V případě, kdy je klientovi VZP nabídnuta poskytovatelem neúměrně dlouhá objednací lhůta, může se obrátit na klientské pracoviště VZP, kde se kolegové pokusí zajistit bližší termín u jiného poskytovatele s kratšími čekacími dobami,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Ondřej přiznává, že se na svou pojišťovnu, kterou je právě VZP, neobracel. Nevěděl o tom, ani jeho lékař mu v tom neporadil. Po čtyřech měsících a jedné biopsii k tomu ale skutečně slyšel vážnou diagnózu – rakovina. Na začátku loňského září mu pak prostatu odstranili.

„Dostal jsem několik variant řešení. Kývl jsem na tohle,“ dodává Ondřej.

Jak jsme ale na tom s dostupností vyšetřením magnetické rezonance v Česku? Z posledních dat OECD z roku 2020 vyplývá, že podprůměrně. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel jsme na tom sice s hodnotou 1,1 lépe než naši sousedi Polsko, Slovensko a Maďarsko. Kromě nich jsme ale pod sebe zatlačili v rámci Evropy jen Srbsko.

Rakousko už nám utíká významně. Kromě něj se ale díváme na záda i postsovětským republikám v Pobaltí. Litva, Lotyšsko i Estonsko mají kolem 1,5 přístroje na 100 tisíc obyvatel. Když se ale podíváme na poslední čísla v Česku, tak se situace zlepšuje.

„Obecně se Ministerstvo zdravotnictví nesetkává často s případy, kdy by nebyla magnetická rezonance pojištěnci zajištěna ve stanovené lhůtě. To souvisí i s poměrně robustní sítí těchto zařízení v ČR,“ dodává mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jakob.

Například VZP, kde je nejvíce klientů, má nasmlouvaných 134 magnetických rezonancí. To by tedy jen pro ilustraci aktuálně znamenalo 1,23 přístroje na 100 tisíc obyvatel. Časová lhůta pro toto vyšetření je tedy podle nařízení vlády stanovená na pět týdnů.

„Dle aktuálních dat od poskytovatelů zdravotních služeb lhůtu splňuje více než polovina poskytovatelů v ČR. Nejlepší situace je ve Středočeském, Plzeňském, Libereckém a Olomouckém kraji, kde danou časovou dostupnost splňuje 80 % a více poskytovatelů zdravotních služeb,“ přibližuje mluvčí VZP Plívová.

Jelikož Ondřej z úvodu článku je z Moravskoslezského kraje, Seznam Zprávy se zeptaly na průměrnou čekací dobu na toto vyšetření tamních poskytovatelů. Kromě nich pak také ještě dvou nemocnic z Karlovarského kraje, kde vychází dostupnost podle dat Ústavu zdravotnických informací nejhůře. A k tomu ještě v Jihočeském kraji, kde je rovněž dostupnost podprůměrná k počtu obyvatel.

Ukazuje se, že v Česku se významně liší dostupnost nejen napříč jednotlivými kraji, ale i mezi zdravotnickými zařízeními. V některých nemocnicích se čeká dva měsíce, jinde klidně půl roku.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava je průměrná čekací doba na subakutní, kontrolní a plánovaná vyšetření 22 týdnů.

„Průměrná objednací doba na vyšetření se však u jednotlivých diagnóz liší. Například při podezření na rakovinu prostaty nebo v případě zvětšené prostaty byla v roce 2023 a Q1 2024 průměrná doba mezi vystavením žádanky a provedením vyšetření na magnetické rezonanci pět týdnů. U akutních vyšetření bývají objednací doby kratší,“ popisuje mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Slezská nemocnice v Opavě má u neakutních pacientů čekací dobu sedm týdnů, v Karvinské hornické nemocnici se čeká zhruba 11 týdnů a Havířov provede vyšetření do dvou měsíců. V Krnově je běžná čekací doba 1,5 měsíce, kvůli odstávce přístroje přibyli ale také pacienti z Opavy, takže se objednací doby prodloužily na dva měsíce i déle.

V Jihočeském kraji se čekací doba pohybuje kolem 10 týdnů

V Sokolově hlásí čekací doby v rozmezí dvou až šesti měsíců v závislosti na stavu pacienta. Druhá nemocnice s magnetickou rezonancí v Karlových Varech má v současné době objednací dobu 10 týdnů.

„Doba se postupně prodlužuje, protože přibývá indikací k vyšetření magnetickou rezonancí,“ vysvětluje primář radiodiagnostického oddělení karlovarské nemocnice Jiří Hofmann.

„Zkracovat je možné pouze navýšením pracovní doby. Již před šesti lety jsme zavedli ve všedních dnech odpolední směny, letos jsme začali vyšetřovat i některé soboty. Máme v plánu celé víkendy, překážkou je momentálně nedostatek radiologických asistentů,“ dodává Hofmann.

Na tom se shodují i ostatní nemocnice. Ne že by přístrojů bylo ideální množství, ale chybí především odborníci. Třeba nemocnice v Táboře se tak chce spolehnout i na umělou inteligenci. Ta by u přístroje, který chystají pořídit, měla zrychlit diagnostiku.