Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V součtu 37 milionů korun ročně navíc by stát mohl posílat na provoz Linky bezpečí. Ta totiž aktuálně z kapacitních důvodů nezvládá pomoci všem, kteří se zkoušejí dovolat.
Vyplývá to z připravovaného dokumentu vládní strategie, jehož pracovní verzi má redakce Seznam Zpráv k dispozici.
Jde o jeden z navrhovaných kroků v rámci programu Bezpečné dětství, který cílí na snižování násilí ve společnosti a snaží se předcházet násilí na dětech a mezi blízkými. Hlavní obrysy zástupci vlády představili na konci loňského roku.
Navýšení peněz na pomáhající linku má přitom zcela pragmatický důvod. „Napoprvé se dovolá pouze 52 procent klientů. Z těch, kteří se nedovolají, napodruhé zavolá pouze 18 procent. Zbývajících 82 % klientů tedy ztratí důvěru v tuto linku pomoci a opakovaně ji již nekontaktuje,“ stojí ve zdůvodnění.
Dle poslední výroční zprávy za rok 2023 přitom šlo na provoz 54 milionů korun, přes 26 milionů poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a 1,6 milionů Ministerstvo vnitra (MV). Další peníze získává linka formou darů od nadací nebo soukromých osob. Návrh vládní strategie počítá s tím, že podpora od MPSV by se navýšila o 33 milionů a od MV o další čtyři miliony korun.
Redakce Seznam Zpráv se problematice násilí na dětech věnuje v rámci dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku.
Dříve už popsala, že současné nastavení systému péče o ohrožené děti je zaostalé a místo prevence se sahá po nejzazším řešení - odebrání dětí z rodin.
Rozmluvení sebevraždy na každé směně
Vládní dokument přitom nastiňuje Linku bezpečí jako zcela klíčového aktéra. „Z praxe pracovníků linky vyplývá, že každý pravidelně alespoň jedno dítě za směnu odradí od spáchání sebevraždy. Nedostupnost Linky bezpečí tedy v takových případech může vést ke zcela zásadním dopadům na zdraví a život dítěte,“ stojí také v dokumentu.
Ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková pro Seznam Zprávy uvedla, že zásadní je, aby navýšení podpory od státu bylo předvídatelné a aby se provoz krizové linky stal mandatorním výdajem státu. „Zvýšení podpory by se přímo odrazilo i na zajištění dostatečných personálních kapacit pro naši krizovou službu,“ reaguje ředitelka.
Soňa Petrášková také potvrzuje, že „dovolatelnost“ se pohybuje na úrovni 52 procent. „Abychom dosáhli příznivějších čísel dovolatelnosti, museli bychom výrazně posílit personální kapacity našich konzultantů, kterých máme nyní na směnách v součtu kolem 80. Startovací plat v sociálních službách je ale nízký, kvůli vysokým nárokům na odbornost navíc musíte kromě adekvátního vzdělání absolvovat i speciální kurz a k samostatné práci s klienty se dostanete po čtvrt roce,“ poznamenává ředitelka.
Dvacet dva opatření proti násilí ve společnosti
Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková pro Seznam Zprávy uvedla, že program Bezpečné dětství čeká meziresortní připomínkové řízení. „Po vypořádání připomínek by to mělo jít na vládu, je velká snaha, aby se to stalo do března,“ shrnuje vládní zmocněnkyně.
Je proto možné, že schválená verze se od pracovní ještě bude lišit.
Celkově by program, jenž cílí na snižování násilí ve společnosti, měl mít k dispozici až 660 milionů korun. Navýšení zdrojů pro Linku bezpečí je přitom jen jedním z 22 opatření, se kterými vládní strategie počítá.
Devět opatření přitom nepředstavuje žádné další dodatečné náklady pro státní kasu – mezi nimi je například rozvoj systému preventivních lékařských prohlídek o „psychosociální screening a tendenci používání násilí jako prostředku pro řešení problémů“.
Naopak na zhruba 140 milionů ročně by mohlo vyjít opatření, které si klade za cíl rozšířit centra dětského duševního zdraví do všech krajů.
Jak už Seznam Zprávy informovaly, více peněz by mělo jít také na terapeutické programy pro násilné osoby. „Programy dokáží naučit zvládat agresi a vztek a vést k předcházení násilného chování. Účast v těchto programech je možné nařídit v rámci trestního i přestupkového řízení,“ stojí ve vládním dokumentu s dovětkem, že aktuálním problémem je zásadní nedostupnost – zájem je daleko větší, než jsou kapacity.
Vládní program proto pracuje s navýšením dotací pro organizace připravující terapie o 200 nebo alternativně o 30 milionů korun.
Komise pro šetření úmrtí dětí
Vládní zmocněnkyně také vyzdvihuje plánovaný vznik multioborové „Komise pro přezkum náhlého úmrtí dítěte“. Koncipována je tak, že devět externích odborníků bude vyhodnocovat situace, kdy systém mohl zareagovat jinak, a předejít tak úmrtí dítěte.
„Ne snad, že by měl někdo nahrazovat práci policie nebo soudu, ale pojďme každý ten případ projít a podívat se, co se dalo udělat jinak,“ popisuje Klára Šimáčková Laurenčíková. Výsledkem má být to, aby se ideálně stejný problém u dalších dětí neopakoval.
Práce komise by přitom dle vládního dokumentu měla vyjít na jeden milion korun.
