Článek
Ministerstvo školství dotlačilo vozík s největší reformou vzdělávání za posledních 15 let zase o kousek dál. Na kostrbaté cestě směrem k inovované výuce pro 21. století z něj ale vypadlo kritizované dělení učiva.
Učitelé tak nebudou v jednotlivých předmětech rozdělovat žáky na jednu skupinu, která zvládne jen základní úroveň, a druhou, s níž je možné pracovat i na náročnějším obsahu.
Proti tomuto dělení se už dříve vymezily například Stálá konference asociací ve vzdělávání, EDUin nebo Asociace ředitelů základních škol.
„Stanoví se pouze společný obsahový základ určený všem žákům v příslušném stupni vzdělávání,“ píše se ve finálním ministerském zadání pro Národní pedagogický institut (NPI), který reformu připravuje.
Ministerstvo školství mělo původně plán reformy schválit už loni v létě, přípravy se ale zadrhly na několika sporných bodech. Jedním z nich bylo právě dělení učiva. Druhý zásadní spor si veze reforma zatím s sebou – stále se nedořešilo, zda se děti budou druhý cizí jazyk na základních školách stále učit povinně.
Rok 2024 platí, zpoždění navzdory
Přes zdržení ale Ministerstvo školství stále počítá, že dodrží původně schválený harmonogram. Dobrovolně by podle nového vzdělávacího programu mohly školy začít učit od září 2024. O rok později už by to bylo povinně minimálně pro 1. a 6. ročník.
„Národní pedagogický institut ČR má již nějaký čas k dispozici dokument Hlavní směry revize RVP ZV, podle kterého již byly zahájeny práce na samotné revizi. Technické zadání, které nyní od Ministerstva školství obdržíme, je důležité zejména z hlediska zpřesnění požadavků,“ věří ředitel NPI Ivo Jupa, že se termíny zvládnou.
Radši do hloubky než do šířky
Klíčovým bodem reformy je redukce a inovace vzdělávacího obsahu, tedy aby se na děti nevalilo zbytečně velké množství témat, na jejichž důkladné probrání nezbyde čas.
„Z hlediska obsahu je cílem upřednostnit hloubku a trvalost porozumění a schopnost aplikace základních pojmů a principů před množství témat. Školy tak budou mít díky disponibilním hodinám zhruba celou pětinu času na prohlubování či rozvíjení vzdělávacího obsahu. U prvních stupňů to bude 15 procent, u druhých pak dvakrát více, tedy 30 procent,“ říká předseda skupiny expertů MŠMT pro reformu výuky Jan Jiterský.
Individualizovaná výuka bude moct mít podle Jiterského podobu například projektového vyučování. Školy budou moct pro žáky pořádat třeba programové pobyty a semináře na konkrétní témata. Celkový počet hodin školáků se oproti stávajícímu stavu měnit nebude.
Děti na prvním stupni se tak podle dokumentu budou učit 118 hodin, z čehož 100 hodin bude vyhrazeno pro společný základ. Žáci druhého stupně budou mít 122 hodin, z toho společnému základu bude věnováno 86 hodin. Pokrok každého žáka se bude sledovat v takzvaných uzlových bodech, které budou tři.
„Ve 3. ročníku, který je podle expertů prvním důležitým bodem pro zpětnou vazbu, se bude vyhodnocovat čtenářská a matematická gramotnost. Dalšími uzlovými body pak budou 5. a 9. ročník,“ doplňuje náměstkyně ministra školství Martina Běťáková.
