Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Že bude financování českého zdravotnictví napjatější, se ukazuje už začátkem letošního roku. Část nemocnic dostává od ledna nižší měsíční zálohy, než byly zvyklé.
A nejsou to nízké částky. Jen v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny jde o miliony korun na zařízení. Například Oblastní nemocnice v Kolíně musí měsíčně vyjít se škrtem šesti milionů korun.
„To je přes 70 milionů korun za rok. A o tolik náklady rozhodně snížit nepůjde,“ vysvětluje ředitel kolínské nemocnice Petr Chudomel.
Podobně na tom jsou v Náchodě, Strakonicích nebo Šumperku.
„VZP nám snížila zálohy, a to o tři miliony korun měsíčně. Nicméně respektujeme, že pojišťovna stanovuje předběžné měsíční úhrady v souladu s úhradovou vyhláškou,“ říká mluvčí šumperské nemocnice Hana Hanke.
V Šumperku věří, že negativní dopad snížení záloh mít nebude. Další nemocnice ale počítají s tím, že se to promítne do jejich hospodaření.
„Samozřejmě je tady velmi reálné nebezpečí, že při současném tlaku na růst mezd ze strany zaměstnanců může dojít k tomu, že nemocnice nebude schopná vyrovnaně hospodařit,“ dodává Chudomel.
Na někoho to dopadne, říká VZP
Seznam Zprávy se proto ptaly Všeobecné zdravotní pojišťovny, z jakého důvodu nemocnice musí počítat s poklesem měsíčních záloh.
„Při stanovení předběžných měsíčních úhrad (záloh) pro poskytovatele segmentu akutní lůžkové péče (nemocnice) vycházela VZP striktně z parametrů úhradové vyhlášky pro rok 2025,“ vysvětluje mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Problém je, že zálohy pro nemocnice vychází vždy z předminulého roku, což při přepočítání nemusí vyjít pro některé nemocnice ideálně.
„Vzhledem k tomu, že referenčním rokem pro úhradovou vyhlášku je rok 2023, došlo u některých poskytovatelů skutečně k poklesu výše záloh ve srovnání s rokem 2024,“ potvrzuje mluvčí VZP.
Neznamená to ale, že to tak vyšlo všem. Například pro čáslavskou nemocnici to bylo horší vloni. Výchozím pro výpočet byl totiž rok 2022 – tehdy ale nemocnice zaznamenala velmi nízký počet výkonů. Letos by na tom tak měli být o něco lépe.
Podle ředitele prachatické nemocnice a předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarvaše ale snížení záloh dopadlo na velký počet zdravotnických zařízení.
„My máme od VZP asi o tři miliony korun méně. Od velkého počtu kolegů dostávám informace, že zálohy prostě nižší jsou. V okamžiku, kdy nám náklady rostou, a výnosy klesají, tak to není úplně komfortní situace,“ říká Čarvaš.
A jak dál
Aktuální situace kolem záloh rozhodně neznamená, že by nemocnice musely nějakým způsobem omezovat péči. Ideální situace to ale pro zdravotnická zařízení není.
„VZP proto v nejbližších týdnech bude s jednotlivými poskytovateli o výši záloh dále jednat. Zájmem VZP je, aby výše záloh zohledňovala model celkové úhrady v souladu s platnou úhradovou vyhláškou a zdravotně pojistným plánem,“ dodává za největší tuzemskou pojišťovnu Viktorie Plívová.
Popisovaná situace je jakýmsi prvním dokladem, že přichází hubenější roky. Už při jednání o nové úhradové vyhlášce, kterou se financování veřejného zdravotnictví řídí, bylo jasné, že někteří poskytovatelé si meziročně pohorší.
Otázkou zůstává, jak se financování otiskne do hospodaření jednotlivých nemocnic. A co to bude do budoucna znamenat pro celé české zdravotnictví, protože výhled příliš růžový není. Léčebné postupy jsou stále nákladnější, česká populace přitom stárne, a bude potřebovat stále více péče.
