Článek
Průměrná teplota podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) loni v Česku dosáhla 10,3 stupně Celsia a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. V porovnání s dosud nejteplejším rokem 2023 byla celorepubliková průměrná teplota vyšší o 0,6 stupně.
“ Je velmi pravděpodobné, že do roku 2030 tenhle rekord nejteplejšího roku padne zase,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Mimořádné teplo bylo podle meteorologů loni hlavně v únoru a březnu, teplotně normální byly až poslední dva měsíce roku.
I množství srážek bylo loni nadnormální. Jejich roční úhrn byl devátý nejvyšší za sledované období. Srážkově mimořádné bylo hlavně září, kdy se Česko potýkalo s povodněmi. V úhrnu spadlo 179 milimetrů srážek, což bylo 298 procent normálu.
Na kterých místech v Česku se oteplování projevuje nejvíce?
Podle pozorovaných dat se v jednotlivých částech Česka tempo oteplování dramaticky neliší. Nicméně obecně vidíme rychlejší oteplování zatím v nižších a středních polohách až do nadmořské výšky kolem 600 m. Zmínit mohu třeba moravské nížiny nebo tu Polabskou. To se dá vysvětlit tím, že v těchto místech nám také nejrychleji ubývá nejen sníh, ale i půdní vlhkost, která má schopnost aspoň zčásti tempo oteplování zpomalit. Ve vyšších nadmořských výškách se oteplování mírně zpomaluje.
Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Jaký to má vliv na podmínky pro zimní sporty, zejména lyžování na horách, a jaké jsou vyhlídky pro nadcházející zimní sezony?
Zatím oteplování nepochybně ovlivňuje většinu níže položených středisek v oblastech jako je třeba Českomoravská vrchovina. V těch nejvyšších polohách na řadě míst naopak vidíme trochu paradoxně díky změně klimatu o něco vyšší srážky. Takže tam se sněhovými srážkami tak velký problém není. Bohužel je to ale jenom otázka času, protože oteplování postupuje a naše zimní střediska nejsou v žádných závratných výškách.
Má rekordní oteplování nějaký přímý vliv i na množství srážek, které bylo loni také nadnormální a způsobilo mimo jiné záplavy?
Atribuční analýza povodňové situace v roce 2024 zčásti ukázala, že vyšší teplota může takovéhle situace zintenzivnit. Povodně tohoto typu může způsobovat Janovská tlaková níže a vyšší teploty mohou zvýraznit množství srážek, které taková níže dokáže pojmout, a zároveň také prodlouží období, ve kterém srážky mohou být intenzivní. Nedá se tedy říct, že by vysoké teploty povodně přímo způsobovaly, ale zhoršují je.
Jaké hlavní faktory přispívají k tomu, že se u nás a podle Světové meteorologické organizace vlastně na celém světě otepluje?
Za nárůstem teplot zcela jednoznačně stojí rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které zesilují přirozený skleníkový efekt a přidávají na tepelném výkonu. Přirozený skleníkový efekt se odhaduje, že odpovídá za oteplení planety asi o 33 stupňů Celsia, což umožňuje život na naší planetě, protože jinak by naše planeta měla průměrnou teplotu hluboko pod bodem mrazu a v našich zeměpisných šířkách bychom pravděpodobně jako živočišný druh nemohli fungovat.
Lidská činnost tento skleníkový efekt ale zesiluje a podle současných zpráv třeba agentury Copernicus odhadujeme, že oteplení oproti předprůmyslovému období stouplo asi o jedna a půl stupně Celsia. Jinými slovy jsme ten přirozený efekt zesílili tím, že jsme do atmosféry přidali další skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý, oxid dusný a metan.
Co u nás v Česku mohou rekordní teploty způsobit?
Těch věcí, které se mění, je prostě velké množství a změna je nezvykle rychlá. Oteplování má jak pozitivní, tak negativní dopady. Mezi těmi pozitivy je třeba to, že se nám prodlužuje vegetační a stavební sezóna. Také se nám snižují náklady na vytápění, nebo odklízení sněhu.
Na druhou stranu mizí sněhová pokrývka. Tím, že se prodlužuje vegetační sezóna, se mění charakter ročních období. Srážky ale zůstávají v průměru v ročním úhrnu přibližně stejné, takže roste pravděpodobnost sucha na našem území a roste nápor na vodní zdroje v krajině. Stejně tak se mění frekvence některých extrémních událostí a dramaticky roste počet dní s nepříjemně nebo až nebezpečně vysokou teplotou. Vyšší jsou tak nároky na chlazení a náklady na zdravotní péči. Vidíme větší úmrtnost na vysoké teploty, v Evropě se jedná v těch nejteplejších letech až o desítky tisíc úmrtí navíc. Projevuje se zhoršování kvality vody, což nevyhovuje organismům, které v té vodě žijí.
Jaká jsou očekávání do budoucnosti?
Máme nastartováno k tomu, aby oteplování pokračovalo i v dalších dekádách. Protože ale teploty nerostou lineárně, tak nelze předpokládat, že každý další rok bude teplejší než ten předchozí. Čekají nás určitě období, která budou o něco chladnější, ale přesto budou výrazně teplejší, než byly období třeba před 30 lety. Je velmi pravděpodobné, že do roku 2030 tenhle rekord nejteplejšího roku padne zase.
I když bude docházet ke snižování emisí skleníkových plynů, tak jich produkujeme aktuálně tolik, že než se dostane systém do rovnováhy, tak se nevyhneme oteplení, které bude velmi pravděpodobně nejméně ještě jednou tak vysoké jako to, co jsme zatím zažili. Takže pokud se teď planeta oteplila o jeden a půl stupně, tak jsme zhruba v polovině oteplování. To ale jen v případě, že si všechny státy udělají svoje domácí úkoly. Pokud si je neudělají, tak může být situace mnohem horší.
