Článek
„Vůbec nechápu smysl zvyšování rychlosti jízdy na vybraných několika desítkách kilometrů naší dálniční sítě,“ tvrdí dopravní expert Roman Budský z platformy Vize 0, která usiluje o větší bezpečnost na silnicích.
„Bavíme se o tom s kolegy a máme všichni stejný názor. Ještě jsem nenarazil na nikoho v oboru, kdo by řekl: ,To je dobrý nápad! Zaplaťpánbůh, že to někdo konečně do zákona dostal.‘ Každý kroutí hlavou a říká, že do poslední chvíle doufal, že to někdo shodí. Bohužel se tak nestalo,“ dodává.
Reaguje tak na rozhodnutí o změně maximální rychlosti na několika dálničních úsecích v Česku. Místo dosavadních 130 kilometrů v hodině by řidiči mohli jet až 150.
Novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích schválili poslanci na konci června. Pokud normu podpoří i Senát a prezident, měla by vejít v platnost 1. ledna příštího roku.
„Celkově máme zatím vytipované tři úseky, tedy několik desítek kilometrů z celé tuzemské dálniční sítě,“ říká mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.
Jako příklad uvedl nově vybudované části jihočeské D3. „První úsek se 150 km/h bychom chtěli mít v provozu ke konci příštího roku,“ doplňuje.
„Půjde o moderní, ať už již postavené, či v budoucnu stavěné, vybrané úseky dálnic. Tedy rovné, bezpečné a přehledné úseky osazené příslušným proměnným dopravním značením a například i úsekovým měřením rychlosti.“
„Proč to proboha děláme?“
Budský ale prý vidí celou řadu problémů. „Nepřijde mi to jako rozumný cíl, už jenom proto, že je to několik málo procent dálniční sítě, ještě navíc rozparcelovaných na několik kusů. Čili otázka je, proč to proboha děláme? Vždyť časová úspora je nulová,“ myslí si.
Důležitější než měnit pravidla nastavující maximální okamžitou rychlost je podle něj zaměřit se na zvyšování průměrné cestovní rychlosti.
„Jde nám spíš o to, vytvořit plynulý průjezd po dálnicích, bez jakýchkoliv dopravních komplikací – uzavírek, omezení, aby auta nemusela zastavovat, čekat v kolonách a pak se zase rozjíždět na maximální rychlost jízdy,“ popisuje.
Jako nutné kroky vidí širší zavádění moderní telematiky či důslednější plánování veškerých údržeb. „Ty, které nejsou nezbytně nutné, bychom měli odkládat na doby, kdy je menší provoz. Třeba na odpolední nebo noční hodiny a víkendy,“ navrhuje.
„To nové rozhodnutí není zrovna žádoucí. Obzvlášť v době, kdy Česko rozhodně nepatří mezi premianty, co se týče smrtelných dopravních nehod v rámci Evropské unie.“
Nebezpečí, zplodiny i závislost na ropě
Vybrané úseky budou muset podle ministerstva splňovat přísné bezpečnostní parametry a mít osazené proměnné dopravní značení.
V případě potřeby, například v nepříznivém počasí nebo při husté dopravě, by se tedy maximální povolená rychlost snížila. Podobný systém funguje například v Německu.
„To ovšem zase mluví proti zvyšování. Ta stopadesátka nebude ani zdaleka povolená 24 hodin denně. Opět se tedy nabízí otázka, proč tohle děláme,“ nesouhlasí Budský.
Za největší problém považuje výrazně větší nebezpečí na českých dálnicích. „Obecně vzato, když jedu dvakrát rychleji, brzdím čtyřikrát tak daleko. Když tedy nouzově zastavím těsně před překážkou, narazím do ní rychlostí 70 až 80 kilometrů v hodině. To je rychlost, ve které budete mít problém vyváznout bez následků i v té největší a nejluxusnější limuzíně,“ vysvětluje.
„Je to, jako kdyby se dávalo motoristické veřejnosti najevo, že vysoká rychlost není až takový problém. Rychlost jízdy se na dálnicích pak nebude dodržovat tak striktně jako dnes. A bohužel si myslím, že se bude svižněji jezdit i mimo dálnice. Dokonce jsou takové i zahraniční zkušenosti.“
Jako problém vidí také navyšování emisí i větší náklady na ropu. „Řada států poukazuje na to, že chtějí rychlost spíš snižovat. Zaznívá, že budou dělat maximum pro to, aby byli co nejméně závislí na ropě, mimo jiné z politických důvodů,“ myslí si.
Doplnil, že Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu doporučuje nastavit maximální dálniční rychlostní limity 120 kilometrů v hodině.
„Já tam opravdu žádné výhody nevidím. O tom, že by to byla příprava na přeměnu celé dálniční sítě, se vůbec neuvažuje, nerozumím tomu tedy. Jeden z argumentů zní: ,Máme to ve vládním programu, musíme to udělat.‘ To vám řekne leckdo z politiků,“ uzavírá.
Povinný odstup neprošel
Mluvčí ministerstva ale tvrdí, že vliv na životní prostředí nebude výrazný. Jedním z důvodů by mělo být právě relativně malé množství míst, kde bude navýšení povoleno.
„Tím, že se bude jednat o jednotlivé úseky, nikoliv plošné zavedení, vliv negativních externalit, jako je větší množství oxidu uhličitého, se eliminuje. Navíc rychlost 150 km/h na vybraných bezpečných úsecích za dobrého počasí je možnost, nikoliv povinnost. V legislativě je, z důvodu bezpečnosti, jen minimální rychlost,“ reaguje Jemelka.
Kritici novely upozorňují také na větší hluk. I těmto argumentům se ale Ministerstvo dopravy brání.
„Největším zdrojem hluku na pozemních komunikacích je nákladní doprava, která má rychlost omezenu na 80 km/h. Zvýšení rychlosti pro osobní automobily by mělo mít jen zcela nepodstatný vliv na hluk z provozu. Konkrétní hodnoty vyplynou až z případných měření,“ přiblížil Jemelka.
Zmíněná novela zákona má navíc zjednodušit a zpřehlednit systém trestných bodů pro řidiče. Místo nynějších pěti skupin trestných bodů budou jen tři kategorie. Změny se dotknou i některých pokut, které se zvýší.
Několik navrhovaných úprav normy neprošlo. Poslanec Martin Exner (STAN) například prosazoval stanovení bezpečného odstupu mezi vozidly na jednu sekundu. Stínový ministr Martin Kolovratník zase usiloval o odstup na tři sekundy. Sněmovna ale obě varianty odmítla.
