Myslivci nestíhají a pak si stěžují, píší čtenáři o policejním odlovu prasat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní veterinární správa si kvůli odlovu přemnožených divočáků a zamezení šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji vyžádala osmdesát policejních odstřelovačů. Angažmá policistů i způsob odlovu kritizují myslivci. Mezi čtenáři, diskutujícími pod článkem, který o akci informoval, našly zastání obě strany. Redakce Seznam Zpráv vybrala zajímavé názory z diskuze do Fóra čtenářů.

Jan Vít: Myslivci jsou pokrytci, všechna ta prasata nenechali přemnožit houbaři a sběrači borůvek. Tito střelci nastoupili, až když myslivci nedokázali tu neudržitelnou situaci zvládnout sami.

Šárka Burešová: Nechápu, proč si veterinární správa stojí za svým podivným rozhodnutím, když jsou policajti tak neefektivní, a hlavně když se ta nákaza nepotvrdila ani u jednoho odstřeleného kusu. Mám takový dojem, že jsou tu nějaké kšefty, z kterých mají někteří lidé z veteriny i od policie spoustu státních peněz. Jediným důsledkem pak bude, že se o místní lesy už nebude mít kdo starat, když z takové akce oficiální správce vyloučili a místo toho tam nahnali amatéry. Cíl, který měla akce splňovat, je nesmyslný, když zde žádná nákaza evidentně už není (nejspíš už nakažení kanci umřeli a přežili ti zdraví a odolní, a ti jsou teď likvidováni…).

Jiří Čech: Myslivci si najednou stěžují… Celou dobu buď na svoji práci kašlou, nebo nestíhají, nebo občas „skolí“ i kolegu či houbaře. A když se kompetentní úřady začnou jejich problémem zabývat a najdou řešení, najednou jsou myslivci ukřivdění. Mimochodem, já nedělat svoji práci zodpovědně, jsem bez místa. Oni to mají mnohdy jako koníček, odstřely velmi dobře zaplacené…Že by odtud vítr foukal?

Jindrich Kynicky: Mohou za vše policisti? Pracuji v lesích řadu let. Každý rok najdu několik uhynulých kusů vysoké i černé zvěře, většina uhynulých zvířat zemřela na zranění způsobené výstřelem. Nejen policisté, nejen myslivci, ale i pytláci v mnoha případech nedohledají zvěř. Nic jiného než odstřel nebo nemoc však stavy zvěře u nás nezredukuje.

Zdeněk Strnad: V tomto konkrétním případu nejde o to, zda jsou divočáci v honitbě přemnožení, ale o to, zabránit šíření moru dále do vnitrozemí. Pokud by se rozšířil, znamenalo by to vybíjení prasat v hospodářských chovech, zákaz exportu vepřového atd. Pokud lze věřit údajům, bylo v honitbě zhruba 120 divočáků, 66 jich za deset měsíců ulovili myslivci, zbývalo jich zhruba 50, z nichž 24 zastřelili během tří týdnů policisté. To je docela slušná bilance a doufám, že se ještě povede zredukovat i ten zbytek.

Zdeněk Ondřich: Já osobně si myslím, že byl porušen zákon, ovšem ze strany policie, neboť u nich byla absence loveckých lístků. Lovecký lístek, se vydává na základě zkoušek z kurzu z myslivosti. Myslím, že policisté stříleli odstřelovacími puškami, do kterých je jiné střelivo než do pušek loveckých. Pro odstřelovací pušky se používá střelivo celoplášťové, do kterých mnohdy nejde použít střelivo poloplášťové. Celoplášťové střelivo se používá pro zneškodnění lidí, poloplášťové střelivo se používá pro odstřel zvěře, neboť střela se při kontaktu s tělem zvířete takzvaně rozloží a umožňuje rychlejší smrt zvířete vykrvácením. Další věc je dosledování postřelené zvěře, které se nejspíš neprovádělo. Pro policii ale myslivecký zákon zřejmě neplatí. (redakčně kráceno)

Petr Druhý: Bydlím 30 let ve vesnici blízko Prahy. Prvních 20 let byly v lese vidět sem tam stopy po aktivitě divočáků, před 10 let už prasata ryla násobně víc a posledních pět let ryjí i ve vesnici. A místní myslivci žvaní 10 let stejně jako ti, co kritizují odstřelovačskou akci a jejich obhájci zde v diskuzi. Škod je stále víc. Takže akce je následek neschopnosti či neochoty myslivců se problémem zabývat, zaplať pánbůh za první vlaštovku, hned bych odstřelovače přivítal i u nás. Vývoj stavů zvěře a vývoj škod si lze snadno dohledat. Myslivcům nikoli zdar, ale sebereflexi.

Zdeněk Slezák: A co nestřílet, ale odchytávat prasata do klecí. Tak jak to známe z kukuřičných plantáží v USA. Rozloží se dálkově ovládaná klec, do které se po nějaký čas lákají prasata na pohozené krmení. Jsou opatrná, nedůvěřivá, nejdříve to „testují“ jedinci, a až teprve když zjistí, že nic nehrozí, postupně se do klece nahrne celá tlupa čítající i několik desítek kusů. Vše je monitorováno…a pak – spadne klec. Myslím, že by tudy vedla cesta „plně kontrolovaného lovu“ namísto střelby, která často končí viz článek. (redakčně kráceno)

Pavla Žídková: Problém lovu černé zvěře spočívá v tom, že černá zvěř je neuvěřitelně chytrá a je problém ji vůbec dostat před mušku. Kdyby myslivci s policií spolupracovali, vzali své psy a po akci revír prošli, bylo by vše OK. Vyjadřují se tak, jako by oni sami nikdy neminuli nebo zvíře jen nepostřelili. Že je černá zvěř u nás přemnožená, je nesporné.

Milan Konečný: Nechápu, proč tohle dělá policie? Pořád tvrdí, jak jich je málo a nemají na nic čas! Ale asi jak na co… Divočáci jsou starost myslivců, ne? Je jich dost, aby to zvládli.

Stanislav Barnet: Divoká prasata jsou velmi inteligentní zvířata a jestli si někdo myslí, že to tam vykropí za tři dny, tak je blázen. U nás jsou prasata také přemnožená, louky otočené, a celé sdružení za loňský rok střelilo 34 prasat. Za celý rok. A to pořád tvrdí, jak jsou dobří.

Jiří Fišer: Redukují se při naháňkách i samostatném odstřelu. A vždy se musí zastřelené nebo postřelené zvíře dohledat. Myslím si, že takováto jatka, jako probíhají v podobě odstřelovačů, nejsou myslivců hodna. Ona totiž existuje jakási lovecká etika. A pokud zraněné zvíře někam odběhne a není dohledáno, tak skutečně trpí. A může být i nebezpečné člověku.