Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Jedna paní mě požádala, jestli jí mohu přivézt deset pytlů k jejímu domu. Tak jsem tady pro ně. Přivezl jsem také hasičům kafe a za půl hodiny jsem tu v montérkách na pomoc,“ říká místní Radim Ryba. Do kufru auta hází pytle písku.
Jsme pod mostem v brněnských Obřanech u konečné tramvaje číslo 4. Městskou částí protéká řeka Svitava, která se má zanedlouho dostat až na třetí stupeň povodňové aktivity. Místní pamatují, jak se v roce 2022 voda vylila i na Mlýnské nábřeží.
Teď asi třicítka z nich usilovně plní pytle s pískem. Hladina je už odpoledne pár desítek centimetrů od ulic a domů.
Ryba je zároveň referent vodního hospodářství městské části. A potvrzuje, co před chvílí řekla starostka Ludmila Kutálková. „Prognózy nejsou dobré. Ale chceme občany uklidnit. Informovali jsme je letáčky a pomocí sociálních sítí. Krom jiného je vyzýváme, aby pomohli hasičům pytlovat nebo si aspoň pro hotové pytle přišli. Teď jsme doobjednávali další. Máme jich přes tři tisíce,“ vysvětluje.
Brno se chystá na stoletou vodu. Takto plnili pytle s pískem v Obřanech.
Řece Svitavě v pátek odpoledne chybělo jen několik desítek centimetrů, než se vylije z břehů.
Svitava a jedno z jejích ramen v brněnských Obřanech.
Další pohled na Mlýnské nábřeží, kde se už v roce 2002 rozlila voda.
Situaci celý den řešilo i vedení tamní radnice.
Nicméně velké problémy může způsobit i druhá brněnská řeka Svratka.
Mimo jiné protéká starým Brnem a nedostavěnými protipovodňovými zábranami.
Kvůli hrozbě rozlití na nábřeží ruší výuku některé univerzitní fakulty.
Svratka se má dostat na třetí povodňový stupeň v sobotu.
Stavbaři ještě ve čtvrtek narychlo vyklízeli staveniště.
Z vysokoškolských kolejí v Komárově musí pryč 500 studentů.
Na jihu města se Svratka slévá se Svitavou.
Největší problémy mají přijít v sobotu a neděli.
Zábrany narychlo chystají i místní dobrovolní hasiči. „Pytlujeme, co můžeme. Celkově je nás asi pětadvacet. Držíme službu, a když nás svolají, pojedeme, kam bude třeba,“ říká jeden z nich, který si nepřeje uvést jméno.
Vyklízení studentských kolejí
Předpovědi od rána komplikují situaci i v jiných částech města.
Masarykova univerzita už ráno rozhoduje o vyklízení dvou areálů studentských kolejí s pětistovkou ubytovaných.
Na recepci města paní za pultem bojuje s angličtinou. Snaží se rozumět studentce, která se na ni právě obrátila s dotazem. Anna z Gruzie je tu na půlročním výměnném programu, na koleje se nastěhovala včera. ,,Večer nám přišla zpráva, že se budeme muset přestěhovat. Chci se jen zeptat kam,“ říká Anna.
Recepční ji ujišťuje, že ji do e-mailu přijde seznam budov, kde budou studenty přijímat. Zatím ale tyto informace ještě nemají, ať si Anna tedy sbalí a počká.
Pár kilometrů odsud se slévají řeky Svratka a Svitava. Obě pramení v oblastech s největšími plánovanými srážkami – Jeseníky a Českomoravská vrchovina.
„V oblasti studentských kolejí by voda podle predikce měla kulminovat v neděli ráno a hladina řeky může být 200 centimetrů nad aktuálním stavem. Znamenalo by to až půl metru vody v obou budovách, a tedy přerušení dodávek elektřiny,“ popisuje mluvčí univerzity Radim Sajbot.
„Rozhodli jsme se proto, že studenty, kteří už na kolejích jsou, přesuneme do jiných kolejních budov. Všichni dostali e-mail a SMS s informacemi a během dneška se budou stěhovat,“ dodává.
Povodně v ČR 2024
Většina území Česka v polovině září 2024 bojovala s povodněmi a následky živlu. Domácnosti byly evakuovány a řada domů zničena, velká voda usmrtila šest lidí.
Aktuálně: Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat: Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před a po povodni | Oběti i škody povodňové historie
Masarykova univerzita zároveň pozastavila příjezd ostatních studentů na koleje, aby zůstala kapacity pro ty, kteří už tu jsou. Pozvolná evakuace se týká asi pěti set studentů. Anna z Gruzie se ale i přes úskalí usmívá a říká, že všechno je zkušenost. „Lidé jsou tu milí, jen vám tu dost prší.“
Kolejní budovy jsou součástí velkého sídliště. Renata Křivánková, z vedlejší bytovky, tu bydlí dvacet let. „Pamatuju si, že jednou jsme z balkonu sledovali, jak se ve Svratce valí voda. Koryto je přitom hluboké. Teď to má být ještě horší,“ popisuje.
Chystá se nyní se psem na obhlídku řeky. Žádné oficiální informace nemá, ale z facebookové skupiny ví, že Komárovští chystají pytle s pískem. „Nemyslím si, že by se to mohlo dostat až k nám, ale pro balenou vodu radši zajdu,“ dodává.
Situaci s místními i hasiči celý den řeší starosta Brna-jih David Grund (ODS). „Dobrovolní hasiči odvádějí fantastickou práci. Jsou poskládané mobilní protipovodňové zábrany. Nicméně ta situace je u nás velmi složitá,“ poukazuje na hrozivou předpověď. S městem řeší evakuační možnosti.
„Pokud k nám doteče stoletá voda, asi 80 procent městské části bude pod vodou,“ konstatuje. Nejkrizověji podle něj vypadá sobota večer.
Brno není připravené na velkou vodu
Ničivé následky povodní mohou v Brně znásobit nedokončené protipovodňové zábrany. „Brno není ochráněné na stoletý průtok, který by měl přijít,“ konstatuje Antonín Tůma z vedení Povodí Moravy při tiskové konferenci krajské povodňové komise.
Už tři roky na Starém Brně pokračují obří dvoumiliardové opravy nábřeží. Na březích Svratky má mimo jiné vzniknout dlouhá kolonáda s cyklostezkou i restauracemi. Je to součást sedmé a osmé etapy stavby protipovodňových opatření na území města.
Nové Poříčí původně mělo být hotovo už loni, různé komplikace však dokončení posunuly až na příští rok. Což ovšem po víkendu může být pro stavbu fatální. „Určitě se dokončení oddálí,“ naznačil Tůma.
Pak mají přijít na řadu další etapy Trnitá a Zbrojovka. Podle strategického plánu města získá novou podobu 23 kilometrů Svratky a Svitavy.
Jenže Brno je dalším z příkladů, jak jdou stavby protipovodňových opatření v Česku pomalu.
V minulosti to kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. V letech 2016 až 2018 rozdělily Ministerstvo zemědělství a resort životního prostředí na účely ochrany každý rok kolem 1,4 miliardy korun, což odpovídalo pouhé třetině předpokládaných investic.
„Více než polovina opatření, která Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 ani nezačne. MŽP se zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření. V aktivních záplavových zónách se navíc stavělo,“ konstatoval tehdy NKÚ.
V Brně brzdily stavbu zábran také spory o jejich přesnou podobu. Město navíc stále nemá nový územní plán. Stávající pochází z roku 1994. Přípravu klíčového materiálu měl v minulém volebním období na starosti současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Dokument byl krátce před komunálními volbami v roce 2022 připravený, nicméně koaliční ODS jej s pomocí opozice torpédovala. Upravenou podobu má vedení města schválit nejdřív v příštím roce.
Výhrady proti dokumentu i proti formě protipovodňových opatření měli také ve zmíněných Maloměřicích a Obřanech.
„Vymezovali jsme se nejdřív jako občanská iniciativa. Teď chce i vedení radnice řešit ty zábrany jiným způsobem. Doposud jsme hledali řešení. Starousedlíci byli citliví k tomu, aby se tu vykupovaly pozemky a stavěly se nějaké valy,“ říká starostka MČ Brno Maloměřice a Obřany Ludmila Kutálková.
Část místních i politiků se také ohrazovala proti plánované bytové výstavbě v záplavové zóně. V pátek odpoledne tam čekají na více informací ze strany města. „Zítra má snad být svolané i jednání se starosty městských částí,“ doplňuje v zasedací místnosti radnice.
Starosta Brna-jih David Grund byl ještě v minulém období radním Brna pro investice. Zda město mohlo udělat pro stavbu zábran víc, nechtěl komentovat. „Na toto teď není čas. To budeme řešit, až voda opadne,“ dodává.
