Může chybět 160 milionů bochníků, říkají zemědělci. Experti úhory brání

Agrární komora, organizace sdružující přes sto tisíc českých zemědělců, v nedávné tiskové zprávě varovala, že by výroba chleba mohla v Česku klesnout až o 160 milionů bochníků. Těch se podle ní ročně spotřebuje kolem 430 milionů.

Důvodem je údajně jedna z evropských dotačních podmínek, která platí od letošního roku.

Zemědělci podle ní musí nechávat část polí ladem, a to buď tři, nebo čtyři procenta rozlohy. Vyplývá to z tzv. Strategického plánu, dokumentu, který od 1. ledna určuje podobu zemědělství v Evropské unii, a to až do roku 2027.

„Přestože vynětí čtyř procent orné půdy nemusí na první pohled vypadat jako extrémní zásah do hospodaření zemědělců, ve skutečnosti může dojít k poměrně zásadnímu snížení objemu sklizně některých plodin, které jsou nezbytné pro výrobu potravin a krmiv pro hospodářská zvířata,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Zemědělská organizace dále tvrdí, že úhory mají v praxi za následek také to, že se na ladem zanechaných plochách množí plevely a škůdci, kteří následně ničí úrodu na polích.

Proti stížnostem Agrární komory se ohrazují organizace chránící životní prostředí. Podle nich je tvrzení o poklesu výroby chleba zavádějící a nedostatek potravin v Česku nehrozí. Tvrdí, že plochy zanechané ladem naopak krajině pomohou.

„Agrární komora zbytečně poštvává své členy proti správným snahám podpořit ozdravení půdy, zastavit alarmující úbytek biodiverzity, snížit znečištění vod pesticidy a adaptovat krajinu na dopady klimatické změny,“ řekl zemědělský expert Hnutí Duha Martin Rexa.

„Je také vidět, že významně selhávají Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, když nejsou stále schopna vysvětlit mnohým zemědělcům, proč jsou plochy pro přírodu v naší krajině, která utrpěla v minulých desetiletích obrovské šrámy, potřebné,“ dodal.

S dotazem, zdali tvrzení o poklesu výroby chleba o 160 milionů bochníků není zavádějící, se redakce obrátila přímo na Agrární komoru. Ta se odkázala na svou interní analýzu, kterou má redakce k dispozici.

Dokument uvádí, že při zohlednění zemědělských výnosů z loňského roku by na rozloze vyčleněné na založení úhorů mohlo vyrůst 62 tisíc tun potravinářské pšenice. Z té by údajně mohlo být namleto kolem 48 tisíc tun mouky.

„Takové množství mouky se upotřebí – pro ilustraci – k výrobě zhruba 160 milionů běžných, jednokilogramových bochníků chleba,“ stojí v dokumentu.

Zemědělská organizace pak tvrdí, že pravidla pro zakládání úhorů jsou v Česku tvrdší než v jiných zemích EU.

„Považujeme za nespravedlivé, že si některé státy vyjednaly výjimky z dodržování pravidel, která musí plnit čeští zemědělci. Uvítali bychom proto férové podmínky v rámci evropského trhu pro všechny zemědělce včetně českých,“ reagovala na dotazy Seznam Zpráv mluvčí komory Barbora Pánková.

Zemědělský expert Jan Vavřina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ale tvrdí, že problematika je složitější. „Situace v ČR ohledně povinného vyčleňování zemědělské půdy se nejeví jako významně přísnější ve srovnání s vybranými členskými státy EU,“ uvedl.

Zdůraznil také, že zemědělská činnost má i další důležité aspekty než jen produkci surovin, třeba různé ekosystémové služby. V jejich ocenění však podle Vavřiny tržní mechanismy selhávají.

„Dané aspekty jsou pak v podmínkách ČR umocněny i podstatným dobře známým faktem převládajícího odděleného vlastnictví a hospodaření se zemědělským půdním fondem,“ sdělil Vavřina.

„Problémy degradace zemědělské půdy intenzivní hospodářskou činností by bez obdobných typů intervencí zaměřených v základu na dočasné neprodukční využití vybraných půdních bloků představovaly pouze odsouvání vážného ekosystémového problému,“ dodal.

Zásadní pokles v produkci některých klíčových plodin nehrozí ani podle Ministerstva zemědělství. To uvedlo, že Česko je v produkci obilí zcela soběstačné – v roce 2022 dosáhlo 155procentní soběstačnosti v obilovinách, u pšenice dokonce 185 procent a tuto plodinu exportuje do světa.

Orná půda pak podle ministerstva zaujímá v Česku celkovou výměru 3,526 milionu hektarů, z toho úhory zhruba 80 tisíc hektarů.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství, průměr let 2018–2022

Z dat Státního zemědělského intervenčního fondu ke konci srpna pak vyplývá, že ani letošní sklizeň by neměla potravinovou bezpečnost Česka ohrozit.

Celkem bylo dosud sklizeno přes 1227 tisíc hektarů ploch základních obilnin. Průměrný hektarový výnos zatím činí 6,17 tuny na jeden hektar, zhruba o 5,8 procenta více než v loňském roce.