Musíme zvýšit i „rodičák“, zní z koalice. Aspoň o 50 tisíc

Aktuální snaha vlády zbrzdit mimořádné navýšení důchodů v červnu s odkazem na „mezigenerační solidaritu“ zvýrazňuje narůstající nepoměr mezi státní podporou seniorů a rodičů s malými dětmi.

U penzistů se řeší, že lidé pobírající důchod 16 tisíc korun měsíčně by měli dostat v létě přidáno 1376 korun, ale po vládní úpravě to bude pouze 676 korun, obdobně u důchodu 18 tisíc korun dostanou přidáno 722 korun namísto 1606 korun.

Naopak rodičovský příspěvek zůstává i nadále stejný jako v roce 2020, kdy se zvedl z 220 tisíc na 300 tisíc korun u jednoho dítěte. Reálně se tak pohybuje průměrná měsíční výplata dávky pod deseti tisíci korun. V loňském roce to bylo například 9495 korun.

Zatímco důchody se mezi lety 2012 až 2022 zvedly o více jak 61 procent, tak za stejné období rodičovská vzrostla o necelých 41 procent.

Poznámka: V roce 2020 došlo k poslednímu navýšení rodičovského příspěvku, část rodičů následně zrychleně čerpala vysoký měsíční příspěvek, aby peníze stihli vybrat v zákonné lhůtě, a tím navýšili průměrnou částku v daném roce.

Rostoucí nepoměr chtějí zvrátit politici hned ve dvou koaličních stranách. Jak Olga Richterová z Pirátů, tak Marie Jílková z KDU-ČSL popisují, že toto téma je na stole a strany si jeho palčivost uvědomují.

„Rodičovský příspěvek je typicky pro dvě osoby, pro ženu a pro dítě, a pohybuje se mezi sedmi a půl až devíti tisíci korunami měsíčně. Průměrné důchody, což je velmi dobře, jsou na úplně jiné úrovni. Chci na tom ukázat, že jsme naprosto ztratili pohled na rodiny s dětmi,“ zdůrazňuje Olga Richterová s tím, že pro ni osobně a i pro pirátskou stranu je navýšení rodičovského příspěvku naprosto klíčové téma. A zdůrazňuje, že se nízká podpora od státu podle ní projevuje i na porodnosti.

„To jsou statistiky, které se projeví negativně v dlouhodobém vývoji, ale jsou alarmující. Opravdu musíme všemi silami zabraňovat tomu, aby rodiny, které chtějí mít dvě děti, aby se z ekonomických důvodů neuchýlily k tomu, že mají jedno,“ říká pirátská poslankyně.

Piráti přitom prosazují obdobné řešení jako u důchodů – aby se příspěvky pro rodiče automaticky valorizovaly.

„V KDU-ČSL je to velké téma, samozřejmě vnímáme, že důchodcům se valorizují důchody, mají to automaticky, ale rodičovský příspěvek se nevalorizuje. Několikrát jsme to téma otvírali v rámci koalice, ale narazilo to na argument rozpočtové odpovědnosti,“ říká Marie Jílková s tím, že automatická valorizace je neprůchozí zejména z pohledu ODS a ministra financí.

„Je na místě prosazovat minimálně to, aby se zvýšil rodičovský příspěvek alespoň o paušální částku. Pro nás je minimální možnou částkou 50 tisíc korun. Ale určitě to není vyjednané a není na tom shoda v rámci koalice, je to něco, co vnímám jako potřebné,“ navrhuje místopředsedkyně lidoveckého poslaneckého klubu.

Samotné Ministerstvo financí pak aktuální tlak na růst rodičovského příspěvku nechce komentovat s odkazem na připravovaný konsolidační balíček, který by měl být představený po dohodě s premiérem Petrem Fialou během jara a jehož součástí má být i diskuze o rodičovském příspěvku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pak zmiňuje, že paralelně připravuje i řadu cílených opatření pro rodiny. „Snažíme se poskytovat pomoc rodinám maximálně adresně. Zatímco je rodičovský příspěvek velmi plošná dávka, tak například přídavkem na dítě cílíme přímo na ty, kdo pomoc potřebují nejvíce,“ říká Jakub Augusta, mluvčí MPSV.

Výzkumnice Lucie Trlifajová, která pracuje pro Sociologický ústav a pro Centrum pro společenské otázky, zmiňuje, že nízký rodičovský příspěvek se objevuje jako jeden z faktorů vystavující rodiny ohrožení chudobou.

„Příspěvek je hrozně nízký dlouhodobě, vidím to ve všech výzkumech, že je to jeden z důležitých faktorů chudoby. Často vyšší míra ohrožení chudobou zejména u samoživitelek s rodičovským příspěvkem souvisí,“ zmiňuje a dodává, že stejně tak se musí rodiče potýkat s nedostupnými předškolními zařízeními.

Právě na to ale cílí Olga Richterová, která společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí finišuje s legislativou, která ukotvuje takzvané sousedské hlídání. „Jde o skupinky do čtyř dětí v domácnostech. Doufám, že to dotáhneme v příštích týdnech, už je to opravdu hodně daleko. Chystáme i pilotní projekt. Dala jsem do toho opravdu hodně úsilí,“ podotýká pirátská poslankyně s tím, že úpravu dopředu projednala i s ministrem financí, aby si pojistila, že nenarazí z pohledu státního rozpočtu.

Sousedské hlídání přitom podle Olgy Richterové plní dvojí účel pro rodiče: poskytuje nové hlídací kapacity, stejně jako příležitost pro přivýdělek.

Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodinu, zdůrazňuje, že když se rodičovský příspěvek původně koncipoval, tak se stanovil jako 40 procent průměrného výdělku ve státní správě. „Dnes kdybychom počítali 40 procent průměrného výdělku, a to zdaleka ne ve státní správě, ale v nejnižší hladině, jako jsou sociální služby, tak by rodičovský příspěvek měl být vyšší. Asi před rokem jsem počítala, že by to vyšlo na 508 tisíc korun,“ říká ředitelka Národního centra pro rodinu.

Prosazuje proto komplexnější změnu. „Mělo by být zohledněno, kolik vydělávám a jaký mám ušlý výdělek, když pečuji o své dítě. Nikoho nemůžeme nutit, aby zůstal s dítětem doma, ale jde o individuální péči, měla by to být náhrada ušlého výdělku,“ říká Marie Oujezdská a volá například po inspiraci z německého zákoníku práce, který umožňuje čerpání rodičovského příspěvku a současně být v pracovním poměru.

„To znamená, že poměrnou část dne, když se starám o dítě, bych mohla pobírat rodičovský příspěvek a poměrnou část být v zaměstnání. Jedno jak, to záleží na svobodné volbě. Aby ten, kdo celodenně pečuje, nebyl diskriminovaný vůči tomu, kdo pečuje částečně,“ vysvětluje ředitelka Národního centra pro rodinu.

Podle Marie Jílkové jde ale o velkou reformu, do které se v tuto chvíli politici nechtějí pouštět.