Musí tisíce lidí v Liberty dva měsíce pracovat zadarmo? Jinou možnost nemají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chodit po výpovědi ještě dva měsíce do práce, za kterou vám už ale nikdo nezaplatí. To je realita pro zhruba 2300 pracovníků Liberty, kteří od hutního podniku v srpnu obdrží výpověď. Podle vedení Libery Ostrava mají mzdové nároky za září a říjen, včetně devítiměsíčního odstupného, požadovat až v rámci insolvenčního řízení.

„Nad zaměstnanci, kteří dostanou výpověď, pořád visí to, že budou ve výpovědní době stále zaměstnanci hutě, ale budou vědět, že až do konce října nebudou dostávat mzdu. Budou vědět, že nedostanou odstupné, ale že si o něj budou muset žádat vlastně v konkurzu,“ uvedl předseda odborové organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina.

Část zaměstnanců s takovým postupem nesouhlasí, podle advokáta Jiřího Klegy to ale zákoník práce umožňuje. „Zaměstnanci do práce chodit bohužel musí, pokud chtějí, aby jim vznikl nárok na zaplacení mzdy a aby ji mohli vymáhat. Nárok na mzdu je totiž spojen s tím, zda zaměstnanec práci vykoná a dle Nejvyššího soudu to znamená, že řádně dorazí do práce. Leda by měli třeba překážku z důvodu nemocenské.“

Takzvaně se hodit marod, tedy si u praktického lékaře „vyřídit“ neschopenku na dobu výpovědní lhůty někteří zaměstnanci plánují. Podle advokáta Davida Šupeje se jedná o známý způsob, jak nařízení obejít.

„Zaměstnanci to tak často dělají. Jako zaměstnavateli se vám stane, že dáte svému člověku výpověď a do konce výpovědní doby ho už nepotkáte, protože to ‚promarodí‘. Nemocenská by se ale samozřejmě neměla zneužívat,“ konstatuje Šupej.

Kontrolní mechanismy, pomocí kterých by vedení zadlužené Liberty kontrolovalo, zda lidé, kteří jsou na nemocenské, jsou skutečně nemocní, neexistují.

„Zaměstnavatel nemůže kontrolovat povahu nemoci, nemůže říci, že má za to, že si to jeho zaměstnanec vymyslel a ve skutečnosti je zdravý,“ říká advokát Jan Fišer.

„V prvních čtrnácti dnech nemocenské má zaměstnavatel pouze právo kontrolovat to, zda jeho zaměstnanec dodržuje režim předepsaný lékařem, to třeba znamená, jestli je skutečně doma, když nemá vycházky. Po dvou týdnech kontrola nemocného spadá pod Správu sociálního zabezpečení. Nicméně kontroly v obou případech probíhají většinou pouze namátkově,“ vysvětluje.

Poslední jisté peníze pracovníci Liberty obdrží v následujících dnech od Úřadu práce, jedná se o třetí a poslední náhradu mzdy. Mzdu za srpen s největší pravděpodobností budou muset požadovat rovněž až v rámci insolvence.

„Srpnová mzda je splatná do konce září a pokud vám ji zaměstnavatel nezaplatí ani do patnáctého října, tedy ani patnáct dní po splatnosti, vy jako zaměstnanec můžete dát takzvané okamžité zrušení pracovního poměru. Nicméně je otázka, jak moc je to pro vás výhodné, protože podle kolektivní smlouvy je vyplacení odstupného spojené pouze s některými způsoby rozvázání pracovního poměru,“ říká Šupej.

Většinou platí, že nárok na odstupné vzniká výhradně při ukončení pracovního poměru z důvodu na straně zaměstnavatele, nikoliv při výpovědi, kterou podá zaměstnanec. Namísto odstupného zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Setrvávat v Liberty další měsíce jenom kvůli vidině devítiměsíčního odstupného se vyplatit nemusí.

„Zaměstnanci vyplacení odstupného ani mzdových nároků jisté nemají. Liberty v tuto chvíli nemá žádné finance, ze kterých by lidi vyplatila. Tyto pohledávky bude schopný umořit až insolvenční správce, a to z peněz, které získá z prodeje některých provozů Liberty. Otázkou je, kdy a jestli vůbec k nějakému prodeji v rámci Liberty dojde,“ říká advokát Jan Fišer.

Podle personální agentury Manpower činil průměrný měsíční výdělek v roce 2019 v Liberty 38 680 korun. Jednoduchým propočtem zjistíme, že odstupné pro jednu osobu po započtení inflace a podobně dnes vychází na více než 350 tisíc korun. Veškeré mzdové pohledávky 2300 propouštěných lidí mohou dosáhnout téměř miliardy korun.

„Také se může stát, že se část podniku rozprodá, ale ne za tolik peněz, aby bylo možné vyplatit všechny věřitele. Takže je otázka, kolik z toho devítinásobku mzdy zaměstnanci na odstupném reálně dostanou. Na druhou stranu pohledávky zaměstnanců jsou v rámci insolvenčního řízení vypláceny prioritně,“ říká David Šupej.

„Pokud insolvenční správce na vyplacení nebude mít dostatek peněz, pohledávky zaměstnanců sice nezaniknou, ale nebude možné je reálně vymoct, protože nebude z čeho brát. To se určitě části věřitelů stane,“ říká Šupej.

„Potom se věc může dál řešit žalobou u soudu, ale s velkou pravděpodobností to nebude mít žádnou cenu. Nebude to dávat smysl. Je to, jako když vám dluží člověk, který má dalších deset exekucí. Můžete ho zažalovat a soud vám řekne, že vám má zaplatit, ale ve finále nic nedostanete, protože není z čeho,“ říká Šupej.

„Na odstupném mohou lidé dostat nakonec jen pár tisícikorun,“ dodává Fišer.

Ke zvážení je v této situaci podle advokáta podání standardní výpovědi ze strany zaměstnance a cesta na úřad práce.

„Může být pro ně výhodnější zůstat nějakou dobu bez práce, pobírat od úřadu práce podporu a absolvovat rekvalifikační kurz. Podpora v nezaměstnanosti ve finále může být i vyšší než částka, kterou zaměstnanci získají v rámci insolvenčního řízení,“ vysvětluje Fišer.

„Také je ještě možnost setrvat a kontrolovat, co se děje v rámci insolvenčního řízení, aby zaměstnanci věděli, jestli o část provozu, ve které jsou zaměstnaní, nemá náhodou nějaký z investorů zájem. V takovém případě by jejich místo zůstalo zachováno a oni by mohli pokračovat dál pod novým zaměstnavatelem,“ doplňuje Šupej.