Článek
Jako nákladný a zbytečný hodnotí velká část myslivců preventivní odstřel divočáků na Liberecku. Policisté pro Seznam Zprávy upřesnili údaje o financování šestitýdenní akce. Tvrdí, že avizovaných 14 milionů korun na současný odlov vůbec nevyužijí. Termovize či dalekohledy musejí teprve vysoutěžit.
„Nyní jedeme z vlastních prostředků a sil,“ sdělila pro Seznam Zprávy policejní mluvčí Hana Rubášová. Přesné účty bude sbor znát až po skončení akce. Vyčíslit se budou muset například odměny pro nasazené policisty nebo provoz vrtulníku.
Do preventivního odstřelu kvůli africkému moru prasat, který si prostřednictvím vlády vyžádala Státní veterinární správa, je zapojených 80 policejních snajprů. Na jeden „turnus“ policie nasazuje 18 svých odstřelovačů.
Ze zmiňovaných 14 milionů korun zaplatí osm milionů Ministerstvo vnitra a zbytek Ministerstvo zemědělství. Policisté je zatím nedostali. „Budou primárně a v celé výši využité pouze na nákup lovecké munice a příslušenství zbraňového systému,“ sdělila mluvčí. Techniku i střelivo mají odstřelovači využít při dalších podobných akcích v budoucnu.
Vybavení bude policie teprve soutěžit
Snajpři ale teď nepálí na divočáky pouze „vlastními“, část techniky mají zatím bezplatně zapůjčenou od státních Lesů ČR. „Jedná se o celkem osm kusů termovizních optických zaměřovačů k využití umístění na zbraň,“ doplnila mluvčí.
Své vybavení musí policie teprve vysoutěžit ve veřejných zakázkách. Za 14 milionů nakoupí techniku na vyhledávání a usmrcování zvěře, tedy loveckou munici, termovizní zařízení či infradalekohledy a tlumiče výstřelu. „Podle sdělení našeho odborného pracoviště řešící veřejné zakázky nelze zakázku ze zákona vyhlásit dříve, nežli jsou uvolněné peníze,“ uvedla mluvčí.
Akce nemá stanovený plán letových hodin. Policisté v říjnu využili vrtulník dvakrát, celkově na šest hodin. Není jasné, jestli jej s ohledem na počasí či efektivitu nasadí znovu.
Odlov vzbudil veřejný zájem poté, co Seznam Zprávy uveřejnily snímky močících myslivců ve vnadišti, kde se zvěř běžně shromažďuje. Policie teď kvůli tomu prověřuje, zda nedošlo k trestnému činu šíření nakažlivé nemoci.
Myslivci od počátku kritizují, že je veterináři s policisty do plánování akce nezapojili. Na mezery v komunikaci upozorňují také odborníci. „Myslivci byli hodně upozaděni. To je velká chyba. Ale upřímně, podíl viny leží jak na veterině, tak na myslivcích,“ shrnul Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Mendelově univerzitě.
Upozorňuje na dlouhodobou řevnivost mezi oběma skupinami. „To je staletý boj. Lov je velmi specifická aktivita a veterinární představy jsou přímo v terénu občas v říši teorie,“ řekl. Podle něj měla veterinární správa daleko víc pozitivně i negativně tlačit na myslivce v regionu, ať střílí více divočáků.
Špatný postup?
Expert na hospodaření s volně žijící zvěří pomáhal s plánováním podobné akce v roce 2017 na Zlínsku. „Tehdy jsme řešili ohniskovou nákazu zhruba 100 prasat na poměrně malé ploše. Na Liberecku se bavíme o stovkách kilometrů čtverečných a neřízené migraci zvířat. Z tohoto vidím odstřelovou akci jako ne úplně smysl dávající,“ upozornil.
Dodal, že normy pro ulovené kusy zvěře jsou nastavené velmi nízko. „Navíc lov divočáka podléhá normám jen na 15 procentech plochy Česka. Na zbylém území se nikdo počtem nezabývá. Limity tam nejsou dané,“ zdůraznil odborník. Podle něj navíc mají divočáci letos obrovské množství přirozené potravy, takže je vnadění složitější než obvykle.
Souhlasí také s argumentem myslivců, že střelba do největších kusů zbylé divočáky načas z vnadišť vyžene.
Podle údajů veterinární správy snajpři ulovili za dva týdny okolo 20 kusů černé zvěře, původně chtěli skolit až 200 divočáků. V lokalitě mají lovit až do půlky prosince. „Prase je inteligentní jako pes. Stres z lovu je pro něj nejsilnější hybná síla. Proto si myslím, že se efektivita lovu postupně sníží. A je tedy otázka – když se přepočtou náklady –, jestli s tím veterina bude spokojená,“ dodal Plhal.
Odlov už zkritizoval šéf Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. „Myslím, že by se našel daleko jednodušší, levnější způsob na eliminaci prasat v té oblasti, ne touto monstrózní akcí,“ řekl Seznam Zprávám.
Veterinární správa si za podobou akcí v honitbách Rádlo a Vratislavice stojí. „Snížení populace divokých prasat je jedním z důležitých instrumentů proti šíření nákazy… Myslivci v oblasti neloví tolik, aby se dařilo populaci černé zvěře redukovat,“ opáčila Státní veterinární správa v oficiálním vyjádření.
Jak upozorňují právníci, policisté běžně v lesích lovit nesmějí. Současné akci však dává zelenou mimořádná zákonná výjimka. Vychází z usnesení vlády a mimořádného veterinárního opatření Krajské veterinární správy Libereckého kraje. „Policie provádí v uvedených honitbách usmrcování černé zvěře za účelem eradikace moru prasat,“ uvedla mluvčí Rubášová.
