Po mrazech zase letní teploty. Odborníci upozorňují na rizika

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco na začátku dubna se teploty několikrát vyšplhaly ke třicítkám, uplynulý týden místy sněžilo. Nyní se má zase podle meteorologů přes den oteplit nad 20 stupňů. Tyto teplotní skoky mohou mít na svědomí problémy se srdcem.

„Zvýšenou potřebu ošetření pacientů zaznamenáváme jak v nemocničních zařízeních, tak v ambulancích mimo nemocnice, které se specializují na kardiologické pacienty,“ pozoruje kardiolog Jiří Pudich.

„Pacienti k nám častěji přicházejí se zhoršeným srdečním selháním, s arytmií, se zvýšeným krevním tlakem nebo celkově se zhoršením svého zdravotního stavu,“ popisuje. „Může se jednat o mírnější zhoršení, ale i o život ohrožující události. Při těchto prudkých výkyvech počasí je i větší riziko náhlé srdeční smrti a fatálního infarktu myokardu.“

Výkyvy počasí jsou rizikové především pro ty, kteří se potýkají se srdečními potížemi dlouhodobě. Mohou ale onemocnění spustit i u lidí, kteří byli doposud zdraví. „Pacient může být kardiak, aniž by o tom věděl. A právě výkyv počasí může znamenat zhoršení stavu, kdy se poprvé projeví jeho dosud nerozpoznané srdeční onemocnění,“ vysvětluje Pudich.

„Náhlá změna teploty kardiaky ohrožuje výrazným způsobem,“ souhlasí Miroslav Souček, profesor, internista zaměřující se na vysoký krevní tlak a garant projektu Srdce v hlavě.

Vyvrací však častou domněnku, že riziko infarktů zvyšují jen vysoké teploty. „Dříve se říkávalo, že škodí hlavně horko. Není to úplně pravda. Zdá se, že vůbec nejrizikovější pro srdce je chladné počasí, velké změny v mrazy,“ upozorňuje.

„Když je chladné počasí, cévy reagují tím, že se stáhnou. Zúží se i věnčité tepny na srdci a tím zhorší jeho prokrvení. Pak může docházet k ischemické chorobě srdeční (onemocnění, která jsou obecně spojena s nedostatkem kyslíku v důsledku zúžených věnčitých tepen, pozn. red.), anebo dokonce k infarktu,“ vysvětluje.

Pudich doplňuje, že rychle rostoucí teploty se zpravidla na zdravotním stavu kardiologických pacientů projevují velmi rychle. Při ochlazení se dopady objevují pozvolněji. „Výkyvy oběma směry představují zvýšenou stresovou zátěž, přičemž organismus nějakým způsobem většinou reaguje zvýšením tlaku krve a aktivací stresového nervstva,“ komentuje.

Chladné počasí ale nemá vliv jen na srdeční potíže. Negativní dopady může mít na celý organismus. Stoupá například riziko cévní mozkové příhody nebo aterosklerózy.

Náhlé výkyvy počasí mají navíc vliv na šíření virových onemocnění. Zkomplikovat situaci kardiakům může i obyčejná chřipková epidemie. Například infekce dýchacích cest pak totiž může způsobit zhoršení celkového zdravotního stavu.

Virová onemocnění mohou odhalit i doposud nerozpoznané srdeční nemoci. „Když infekce postihne doposud neodhaleného kardiaka, který přijde ve zhoršeném stavu, často zjistíme, že má nějaké kardiální onemocnění,“ vysvětluje Pudich.

„Virová onemocnění navíc vedou k tomu, že dochází k větší srážlivosti krve. Roste tak nebezpečí embolií, vznikají mozkové příhody, infarkty,“ upřesňuje Souček.

Nejohroženější jsou při výkyvech počasí pacienti se srdečním selháním nebo po infarktu. „U těchto pacientů musíme být velmi opatrní. Doporučujeme, aby nechodili do ordinací, kde jsou jiní pacienti nachlazení, aby nechodili do chladu nebo nepracovali venku,“ radí Souček.

Je dobré vyvarovat se namáhavé fyzické aktivity a dbát na dostatečný přísun tekutin. Zásadní je především neprochladnout.

„Chceme, aby pacienti zkrátka svou činnost přizpůsobili počasí. Jistě můžou chodit na vycházky, ale nechceme, aby v chladném počasí třeba ryli na zahrádce a zatěžovali srdce. To už je zatížené počasím. Když ještě přidají nějakou fyzickou námahu, může to zhoršovat celkový stav,“ varuje Souček.

Oba lékaři také odmítají občas zaznívající názory, že by očkování proti covidu zvyšovalo riziko zhoršení zdravotního stavu kardiologických pacientů. Očkování doporučují zdravým lidem i kardiakům.

„Neřízená infekce znamená vždycky vysoké riziko, mnohonásobně vyšší, než představuje cílená vakcinace, která je prováděna tím nejlepším možným a zmapovaným způsobem, který medicína má k dispozici,“ zdůrazňuje Pudich.

„Samozřejmě víme, že nějaká rizika jsou u každé vakcíny. Paušálně ale vychází očkování kardiaků jako věc, ze které naprosto jednoznačně profitují,“ říká.

S tím souhlasí i Souček. „Bez očkování bychom se neobešli. Kdybychom se neočkovali a neměli vakcíny, zdravotní stav naší populace by byl úplně jiný,“ podotýká.