„Možná kvůli zdražování z pohřbů něco vypustíme.“ Ceny za rozloučení rostou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zvolit květiny, nebo umělé věnce? Zdobenou rakev, nebo tu nejobyčejnější? A především: uspořádat obřad ve smuteční síni, nebo jen rozloučení v kruhu rodiny? Rozhodnutí, která ale ve výsledku činí rozdíl mnoha tisíc korun.

Vlna zdražování se nevyhnula ani pohřebnictví. Mohou za to především rostoucí ceny energií a paliv, které se promítají do výdajů za dopravu i skladování těl. S největším nárůstem vstupních nákladů se ale nyní potýkají krematoria.

Podle Ladislava Kopala, předsedy Sdružení pohřebnictví, se některým, kteří měli smlouvu se zkrachovalou Bohemian Energy, cena zvýšila až osminásobně.

„Někde mají prozatím cenu fixovanou, tudíž je zdražování teprve čeká. Nicméně zvýšit cenu za pohřbení žehem musí časem všechna krematoria, nejen kvůli nárůstu výdajů za plyn a elektřinu, ale i kvůli vysoké inflace a navyšování mezd,“ vysvětluje Kopal.

Zdražování se ale dotýká i dalších odvětví, která se s pohřby pojí. Oslovené pohřební služby se shodují, že nárůst cen ze strany dodavatelů služeb a výrobků se oproti loňskému roku pohybuje průměrně mezi 10 až 20 procenty.

Podle Jiřího Štěpánka, majitele pohřební služby Goodbye, došlo k největšímu zdražení u výrobců rakví a pronájmů obřadních síní. „Například v Praze, po převzetí všech síní do správy města, zdražily v průměru o tři tisíce na obřad,“ dodává.

Za úspornější formu pohřbu bez obřadu nyní lidé v hlavním městě zaplatí přibližně 15 tisíc korun, pokud se ale chtějí rozloučit ve smuteční síni, vyšplhá se částka na více než dvojnásobek.

Komplikace do vypravování pohřbů v současnosti vnáší i složité dodávky zboží ze zahraničí. „Až příliš mnoho věcí, jako jsou například rakve nebo květiny používané na pohřbech, létá přes půl zeměkoule, což je zbytečné,“ míní Oleg Vojtíšek ze služby Pohřební průvodci. Podle něj by tak zdražování mohlo vést k tomu, že lidé budou kupovat více věcí lokálně, nebo je z pohřbu dokonce úplně vypustí.

Cest, jak za pohřeb ušetřit, je ale víc. Jednou z nich může být například zaplacení kremace a následné soukromé rozloučení, třeba na oblíbeném místě zemřelého.

Tuto formu si v uplynulých dvou letech lidé volili především kvůli pandemickým omezením. Zájem o pohřby mimo smuteční síně ale roste i nadále a nejen proto, že mohou představovat levnější alternativu.

„Velká část rodin si prostě nemůže náklad ve výši desítek tisíc korun za slušný pohřeb s obřadem dovolit. Současně ale začíná mít čím dál více lidí odpor k tradičním, viktoriánským pohřbům, velkou roli v tom hraje víra. Například Brno je v tomto ohledu určitě konzervativnější než Praha,“ vysvětluje Jiří Štěpánek.

Narůstající trend pohřbívání mimo smuteční síně potvrzuje i Blanka Javorová z neziskové organizace Ke Kořenům, která se podílela na vzniku Lesa vzpomínek, přírodního hřbitova v pražských Ďáblicích.

„Lidé hledají méně obvyklá místa rozloučení a více rozptylují popel v přírodě. Bezpečnostní opatření během pandemie tomu hodně pomohla a dokonce i klasické pohřební služby začaly častěji dělat rozloučení pod širým nebem.“ říká Javorová.