Článek
Čtyřpatrový panelák se čtyřmi vchody nedaleko centra Vrbna pod Pradědem. Patří městu.
Na nástěnce je – vedle rozpisu úklidu společných prostor – připíchnutý letáček s tučným upozorněním: Změna výše zálohy na teplo od 01. 11. 2022. Píše se na něm, že v červenci byla záloha za teplo zvýšena o 50 %, nyní bude zvednuta o dalších 122 %.
„Nejdřív jsem koukala jak tele, pak jsem byla naštvaná jak ďas,“ popisuje důchodkyně Marie Hulínová pocity, když se letáček na nástěnce objevil. Znamená to, že v reálu bude muset tento měsíc zaplatit o další 2 tisíce korun navíc.
„Žiju ve 2+1 se synem, manžel mi před nedávnem umřel, nějak to dohromady dáme,“ krčí rezignovaně rameny.
Vcházíme do paneláku a zvoníme na různé byty. V nejvyšším patře otevírá 42letý Tomáš Durna, toho času v částečném invalidním důchodu. Ve 3+1 žije s přítelkyní a synem. Přináší evidenční list. Místo 6 tisíc má nově platit 9 tisíc měsíčně.
„Šetříme. Místo elektřiny a tepla svíčky,“ říká Tomáš Durna.
„Vana pro nás přestala existovat, jen krátká sprcha. Snažíme se moc nevařit. Když už, tak na dva, tři dny dopředu a jídlo už jen ohřívat,“ vyjmenovává, jak se s navýšením cen za teplo doma vyrovnávají. „Občas si moja zapálí svíčky. Šetříme,“ dodává.
Tomáš Durna má od města radiátory nastavené tak, že může snížit topení minimálně na dvojku. „Nevím proč, ale někomu z baráku prostě nejde dát nula. Je zablokovaná. Abychom ale ještě nemuseli platit, topení jsme obložili polštářema. Radiátor si tak myslí, že není dostatečná zima a nezačal ještě automaticky topit,“ vysvětluje. „Jiní to normálně vyšroubovali a zábranu posunuli na nulu. Já se v tom ale radši nechci hrabat, tak volíme polštáře.“
Zjišťujeme, že ne každý byt v paneláku to má takto „přednastavené“.
O patro níž bydlí v malé garsonce 74letá Marie Andělová. Jí se zvedly zálohy o osm stovek. „Babko, budeš muset šetřit,“ řekla si prý bývalá přadlena, když četla letáček na nástěnce. „Prostě to musím nějak zaplatit, pravnoučata holt dostanou prdlajs,“ směje se. „A to mám kvůli tomu brečet? Důchod mám 14 tisíc, teď mi zbyde 9 tisíc a i s tím dá v pohodě vyjít,“ vysvětluje svůj smířený postoj.
Pravnoučata mají utrum. Peníze jdou na teplo.
Nějak to zvládnu
To Jaroslav Kružila z druhého patra rozhodně v pohodě vyžívat nebude. Jemu se zvedly zálohy o zhruba tisíc korun, ale invalidní důchod má jen 8 tisíc. „Tak pojď dál, sedni si tam do rohu a piš si,“ zve mě do kuchyně a na stůl pokládá dokumenty.
„Za nájem, služby a teplo jsem platil tři tisíce, teď to budou čtyři. Dvanáct set elektřina, 240 korun telefon, 330 internet,“ vypočítává šedesátiletý bodrý muž. Na konci dojdeme k částce něco málo přes dva tisíce korun. Jak se s tím dá vyjít? „Ku*va blbě. Ale nejsem náročný člověk, nějak to zvládnu,“ ujišťuje mě i sebe.
„Dá se vyjít i s dvěma tisíci korunami na měsíc,“ míní Jaroslav Kružila.
Ve vedlejším vchodě je situace trochu jiná. Lidé tu fungují jako sdružení nájemníků a rozhodli se, že do konce roku zvýšené zálohy na teplo zaplatí z fondu oprav.
„Zatím to neřeším. Co přijde, to přijde. Hlavně, že u nás nepadají bomby,“ odpovídá mezi dveřmi 69letá Helena, oblečená v huňaté teplákové soupravě. Snaží se na prý na věci dívat z té lepší stránky.
„Vnímám to tak, že je válka a něco se obětovat musí. Vloni mi vraceli 5 tisíc, tak počítám, že příští rok 10 tisíc doplatím. Co mám jako dělat? Jít za manželem do hrobu?“ říká s nadsázkou.
Venku před panelákem vystupuje z auta elegantně oblečený muž. Také bydlí v městském bytě. Představuje se jako Ivo, 59 let. I on odmítá fotografii. „Já to neřeším. Na navýšení cen jsem nereagoval nijak. Je mi to šumafuk. Ani nevím, kolik jsem doteď platil zálohy,“ mává rukou.
Důvod? Vydělává prý dost a navíc jsou na to v domácnosti dva. „Doma beztak netopíme. Pod námi jsou důchodci, kteří topí jak blázni, takže i když máme zastavené radiátory, je tam stále 21 stupňů. Budeme to řešit, až budeme mrznout,“ odpovídá a odchází domů, do tepla, protože v podhůří Jeseníků je už teď přes den vcelku zima.
Nechal nás na holičkách
„Naštvaný? Slabé slovo. Nechat lidi skoro ze dne na den bez tepla, to považuju za nepochopitelné a lidsky šílené,“ zlobí se ve své kanceláři Petr Kopínec (ANO), starosta bezmála pětitisícového městečka v podhůří Jeseníků.
„To je neslýchané, aby stát nechal lidi bez tepla,“ zlobí se starosta, že město není v okruhu chráněných zákazníků.
Před půldruhým rokem vypsalo Vrbno pod Pradědem výběrové řízení na dodávku plynu do městských plynáren na rok 2022. Vyhrála společnost NWT s nejnižší cenou 600 korun za gigajoul.
„Před rokem nás dodavatel zastrašoval ukončením dodávek plynu, pokud nepřistoupíme na navýšení ceny o třetinu. To jsme ale odmítli, protože musíme jednat s péčí řádného hospodáře,“ popisuje starosta Kopínec. V polovině září se však „zastrašení“ stalo realitou. Dodavatel jednostranně smlouvu vypověděl a společnost vyhlásila úpadek.
„Do platební neschopnosti se společnost NWT dostala kvůli krizi na evropském energetickém trhu, kdy důsledkem válečného konfliktu na Ukrajině a následným sankcím došlo k přerušení většiny do té doby fungujících obchodních i dopravních plynových tras,“ oznámila firma na svých webových stránkách.
Vrbno pod Pradědem, zhruba 4 800 obyvatel, třetina teď platí trojnásobné ceny za dodávky tepla.
„Dodavatel nás nechal na holičkách. Měli jsme deset dní na to, abychom sehnali nového. V té době byla cena plynu jedenáctkrát vyšší, než za jakou jsme ji vysoutěžili. Nakonec si nás, aniž by musela, vzala firma innogy, které jsme museli zaplatit 9 milionů korun na zálohu,“ popisuje starosta rušné okamžiky vyjednávání.
Zhruba 700 domácností – třetina města – žijících převážně v městských bytech sice nepřišlo o dodávky tepla, ale místo původních 600 korun za gigajoul budou minimálně do konce roku platit 2000 korun. Od ledna vláda slíbila ceny plynu zastropovat.
Další městský panelák, kde nájemníci budou platit tisíce navíc kvůli zkrachovalému dodavateli plynu do městských tepláren.
„Až teď, kdy lidem začínají chodit do schránky nové zálohy na služby, si to plně uvědomí,“ varuje sociální pracovnice městského úřadu Jana Marková. A uvádí příklad z praxe.
„Mám tady starobní důchodkyni. Bere 15,5 tisíce důchod. 2,5 tisíce se jí strhávají za exekuce, tedy jí měsíčně zůstane 13 tisíc korun čistého. Za nájem a teplo v městském bytě platila 5 705 korun. Od tohoto měsíce bude platit 9 850. K tomu připočtěte 1 200 za elektřinu a 2 tisíce za pečovatelskou službu na obědy, nějaké léky a zbyde jí… velký kulový,“ popisuje Marková jeden z případů, který momentálně řeší.
„Kdyby paní nedostávala potraviny z potravinové banky, nevím, jak by vyžila. A takových případů tu máme daleko víc. Je to a bude to ještě masakr,“ míní Jana Marková.
