Článek
Paní Aneta se s cukrovkou poprvé potýkala během těhotenství, když čekala dvojčata. Nešlo o žádné dramatické hodnoty a po porodu se domnívala, že problémy zcela odezní. Během pár měsíců se však dostavila únava a přibírání na váze.
„Z testů mi hned odhalili cukrovku, tentokrát už druhého typu. Zhroutila jsem se. Měla jsem hodně vysoké hodnoty, a protože pracuji ve zdravotnictví, vím, co může cukrovka způsobit. Začala jsem se bát budoucnosti,“ popisuje 32letá žena.
Podobnou diagnózu si dnes vyslechne asi každý desátý Čech. Diabetes mellitus neboli lidově cukrovka už podle lékařů nabrala charakter celosvětové epidemie. Za nemocí stojí genetické faktory i aspekty životního stylu.
Pro paní Anetu se po diagnóze rozjelo kolečko návštěv u diabetoložky, úprava životosprávy i změna práce zdravotní sestry: Místo 12hodinových směn začala pracovat v rehabilitačním ústavu s osmihodinovou pracovní dobou, která jí umožňuje dodržovat pravidelnější režim.
„Zatím nemám kvůli cukrovce žádné komplikace, ale jsem rizikový pacient, protože mám kromě diabetu dlouhodobě problémy s játry a vyšší cholesterol. Jako diabetičce mi navíc hrozí například onemocnění srdce a ledvin,“ dodává.
Proč se nedaří bojovat s obezitou?
Jak mohou ekonomická nejistota a zvyšující se ceny potravin v Česku ovlivnit zdraví a proč pandemie obezity ohrožuje zdravotní systémy?
Bojovat proti komplikacím jí pomáhají nejen režimová opatření, ale nově i moderní léčba glifloziny - léky, díky kterým tělo vylučuje přebytečný cukr v moči.
„Glifloziny prošly řadou klinických studií a prokázaly, že mají pozitivní vliv na různé závažné zdravotní komplikace. U lidí s diabetem 2. typu dokážou prodloužit život a oddálit například hospitalizaci pro srdeční selhání nebo dialýzu,“ přibližuje diabetoložka Barbora Doležalová z INTENDIA kliniky v Chrudimi.
Paní Aneta však patří mezi jen asi 50 až 60 tisíc pacientů s diabetem, kteří je užívají. Podle České diabetologické společnosti je to jen zlomek těch, kdo by léky mohli brát a měli z nich jasný prospěch.
Diabetes 2. typu
Jde o metabolickou poruchu charakterizovanou zvýšenou hladinou glukózy v krvi při současné rezistenci na inzulin a relativním nedostatku inzulinu. Běžnými prvními příznaky bývá únava, nadměrná žízeň a časté močení. Postupně se objevují infekční komplikace, špatné hojení ran a problémy se zrakem.
Cukrovka 2. typu tvoří přibližně 90 % případů diabetu; zbývajících 10 % spadá zejména do kategorií cukrovky 1. typu a těhotenské cukrovky.
Dlouhodobé komplikace způsobené vysokou hladinou cukru v krvi mohou zahrnovat srdeční choroby, mozkové příhody, zrakové potíže, selhání ledvin nebo oběhové problémy v končetinách vedoucí až k amputacím.
„Účinně regulují hladinu cukru v krvi, pacienti přebytečný cukr vyloučí a daří se jim díky tomu i zhubnout. V současné době je však lékaři nemohou předepisovat každému pacientovi, proto se zatím dostaly jen k 10 % pacientů s diabetem. Přitom by jich mohlo být násobně více,“ říká Martin Prázný, předseda diabetologické společnosti.
Zastaralé hodnoty
Důvodů, proč se moderní léčba nedostane k většímu množství lidí, je podle něj více. Jedním z nich je právě to, že jde o relativně nový přípravek a někteří lékaři si stále nezvykli ho používat. A to přesto, že je to už sedm let od publikace první studie, která ukázala, že je tento lék na diabetes prospěšný i kardiovaskulárně.
„Zlepšuje prognózu pacientů se srdečním selháním a snižuje úmrtnost ve vysoce rizikové populaci. Je to vlastně tak velká novinka, že spousta lékařů ještě nepochopila rozdíl mezi ním a dříve zavedenými léky. Říká se tomu terapeutická netečnost, když se nevyužijí všechny příležitosti, které lékař má, aby pacienta špičkově a dle posledních doporučení léčil,“ popsal šéf diabetologů.
Druhou brzdou jsou pro mnoho lidí peníze. Léčivo stojí od tisíce až po nižší tisíce korun za měsíc a ne každý, kdo by měl z léku prospěch, splňuje kritéria pro úhradu od pojišťovny.
„V současné době zdravotní pojišťovny úhradu omezují například hodnotami glykovaného hemoglobinu, které jsou však nastavené až nesmyslně vysoko, takže na léčbu nedosáhne řada pacientů, které by glifloziny paradoxně mohly chránit preventivně,“ dodává Prázný.
Co je glykovaný hemoglobin
Glykovaný hemoglobin nebo také HbA1c vzniká v organismu reakcí mezi glukózou a hemoglobinem. Tento děj si můžeme představit jako červené krevní barvivo, na které je vázán cukr. Jinými slovy se jedná o tzv. dlouhodobou glykémii. Využívá se k posouzení kompenzace a léčby diabetu. Dříve se jeho hodnoty určovaly v procentech, ale nově se používá jednotka mmol/mol.
Doporučení odborné společnosti mluví jasně - tzv. dekompenzovaný diabetes a signál ke změně terapie i režimu je u glykovaného hemoglobinu nad 53 mmol/mol. Hodnota uváděná pro úhrady gliflozinů určená Státním ústavem pro kontrolu léčiv ale zmiňuje až hranici 60 mmol/mol.
„Vlastně nikdo nechápe proč. Kdysi to byla hranice, která omezovala dopad do rozpočtu, ale je to dvacet nebo třicet let staré kritérium, které dnes neobstojí. Když má někdo vysoký krevní tlak nad 140/90, tak se také hned léčí, nečeká se, až bude mít 150/90,“ doplnil předseda diabetologické společnosti.
Příliš mnoho pacientů, málo peněz
Seznam Zprávy se na podmínky proplácení dotazovaly přímo SÚKL. Mluvčí Klára Brunclíková potvrdila, že už se věcí zabývají. „SÚKL se aktuálně v rámci revizního správního řízení (tzv. ‚hloubkové revize’) zabývá přehodnocováním podmínek úhrady gliflozinů, mimo jiné také možností snížení hodnoty glykovaného hemoglobinu, která je rozhodná pro možnost zahájení léčby glifloziny, ze současných 60 mmol/mol na 53 mmol/mol,“ uvedla s tím, že nyní není možné se k řízení více vyjadřovat nebo předjímat výsledek.
Mluvčí však zároveň upozorňuje na další věc - výrazným zvažovaným faktorem je i dopad na rozpočet pojišťoven. A ten mluví výrazně proti změnám. Pokud by totiž teoreticky mělo dle diabetologické společnosti nárok na úhradu 600 tisíc pacientů, bavíme se o ročních nákladech okolo sedmi miliard korun.
„Otázku dostupnosti zdravotní péče nelze oddělit od otázky jejího spravedlivého financování, a tudíž i udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění. Právě z tohoto důvodu je jak při vstupu nových léčiv do systému úhrad, tak i v případě například změny podmínek úhrady nezbytné posoudit kromě relevantní klinické dokumentace i nákladovou efektivitu a dopad na rozpočet,“ dodala mluvčí Brunclíková.
Pro pacienty se jeví jako reálnější vyhlídka jiná cesta - postupné snižování ceny léků. Jak pro Seznam Zprávy uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová, i o něm se nyní jedná.
„VZP dlouhodobě jedná se zástupci držitelů licence (resp. držitelů rozhodnutí o registraci) s cílem snížení jednotkových nákladů na předmětnou terapii a tedy zajištění její vyšší dostupnosti,“ uvedla mluvčí.
Kromě toho by svou roli mohl sehrát i čas. Ceny totiž obvykle stahuje nástup generik (většinou levnější varianta léku, která obsahuje stejné léčivo a ve stejném množství, pozn. red.) po uplynutí patentové ochrany jednotlivých léků.
Ceny by se tak mohly během příštích let přiblížit částkám za běžné léky na tlak. K léčbě se navíc nadále využívá řada dalších léků, mezi moderní postupy patří třeba i léčba tzv. Agonisty GLP-1. Ty zvyšují vlastní výrobu inzulinu a zároveň ovlivňují chuť k jídlu, takže vedou k výraznějšímu snížení hmotnosti.
Ostatně samotná změna životosprávy, zvýšená míra pohybové aktivity i redukce hmotnosti patří mezi základní postupy léčby cukrovky. Kromě toho pacientům často pomáhají tablety metformin nebo injekčně podávaný inzulin.
Aktuální trendy nicméně ukazují, že se budou nároky na moderní léčbu v Česku spíše zvyšovat. Podle odhadů odborníků nyní trpí nadváhou a obezitou víc než 50 procent české populace. Vedle genetiky jde o výrazný faktor spojený právě s diabetem 2. typu.
„Až 90 procent pacientů s diabetem 2. typu má zároveň nadváhu nebo obezitu. Určitě se zároveň mění i věk pacientů. Málokdy jsme dřív viděli děti a mladistvé s diabetem 2. typu a dnes už k tomu bohužel dochází,“ dodává předseda České diabetologické společnosti.
