Hlavní obsah

Strašák jménem zima. Mnoho zaplavených domů nestihnou opravit, půjdou k zemi

Foto: Gabriel Kuchta, Getty Images

Záplavy na Jesenicku.

V nejvíce zasažených oblastech může řada lidí přijít o domov, i když jim ho neodnesla voda. S blížící se zimou bude náročné zatopené budovy zachránit, některé se budou muset zbourat.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vodou postižené oblasti zdaleka nemají vyhráno. Budovy, do kterých se voda dostala, je nutné nejenom vyklidit, ale i zkontrolovat, zda je závažně neponičila. V těch, kde hladina vystoupala až do výše pater, je riziko nevratného poškození.

Seznam Zprávy oslovily Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, která už v pátek vyzvala své členy, aby se v souladu s pokyny integrovaného záchranného systému zapojili do odstraňování následků škod. Podle jejího předsedy statika Roberta Špalka budou případy individuální.

„Paušálně to říci nelze. Autorizovaná osoba-statik by měla ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem zkontrolovat všechny stavby, kterými voda prošla,“ sdělil Seznam Zprávám. „Je bohužel faktem, že voda v podlahách, stěnách i stropech pracuje i po opadnutí povodňové vlny. Jde o neúprosnou fyziku, kdy poškození stavby může způsobit i postupná změna tlaku mezi vnitřním a vnějším prostředím nebo i v suterénech či sklepech,“ vysvětluje.

Vše podle Špalka může zkomplikovat i blížící se zima. „Brzký příchod mrazů by mohl stavby, které se nepodaří zcela vysušit nebo jinak zabezpečit, ještě více poškodit. To zdaleka neplatí jen pro pozemní stavby, ale všechny typy staveb, včetně těch dopravních,“ varuje. „Na druhou stranu jsou k dispozici již mnohem účinnější čerpadla i vysoušeče než před 20 lety. To by mohlo situaci aspoň částečně pomoci, “ dodává.

Demolice čekají hlavně starší domy

Kolik se toho podaří zachránit, záleží i na stavu konkrétní budovy před povodní. „Ze zkušenosti z předchozích povodní víme, že k demolicím docházelo nejčastěji u staveb, které byly v horším technickém stavu už před přírodní pohromou,“ říká Špalek.

Nejohroženější jsou podle něj domy z nepálených cihel, které vodu zvládají nejhůř. „Největší riziko identifikujeme u staveb s nepálenými cihlami, takzvanými vepřovicemi. Ty bohužel na dlouhodobější kontakt s vodou reagují nejhůře – snižuje se jejich pevnost. Destrukce u takových staveb je oproti jiným stavebním materiálům několikanásobně vyšší,“ popisuje.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v pátek zdůraznila, že je potřeba nechat stavby zkontrolovat odborníkem ještě předtím, než se do nich někdo vůbec vydá. „Rozhodně platí, že jakákoliv posouzení, nebo dokonce stavební práce mohou nastat až po opadnutí vody, a to na základě pokynů pracovníků integrovaného záchranného systému a po posouzení odborníky – autorizovanými osobami,“ uvedl.

Upozornil na to, že například po tornádu na Moravě k takovému postupu často nedocházelo. „Zkušenost z Břeclavska a Hodonínska v roce 2021 ukázala, že opravy mnoha z 1200 objektů poškozených tornádem začaly bez posouzení statiky a projektanty, což následně způsobilo problémy s dokončením a kvalitou prací, “ varuje.

Doporučované