Mladých žen s rakovinou prsu přibývá. „Nevěděla jsem, že se mě to týká“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dva dny před svými státnicemi si Jiřina nahmatala na prsu bulku. „Bylo to hmatatelné, ohraničené a četla jsem, že v takovém případě to může být rakovina. Chvíli jsem brečela, pak jsem se objednala ke gynekologovi,“ vzpomíná. „Pořád jsem si ale říkala, že se mě to v mých letech nemůže týkat.“

Státnice úspěšně zakončila a hned nato svého gynekologa navštívila. Ten jí vypsal žádanku na ultrazvuk. „Termín mi dali za tři měsíce, naštěstí mamka pracuje v nemocnici a domluvila mi, že půjdu za tři týdny,“ vysvětluje dál Jiřina.

Po ultrazvuku následovala biopsie, která Jiřině potvrdila nádor na prsu. „Přestala jsem mluvit a poslouchat. Byla jsem ráda, že tam byl přítel, který ještě vnímal,“ popisuje moment, kdy zjistila diagnózu.

Nádor jí vyrostl za jeden měsíc, měla totiž agresivní formu rakoviny. Jen v dalším týdnu od diagnózy se znatelně zvětšil. Bylo potřeba začít hormonální léčbu, chemoterapii a naplánovat operaci. U mladých žen je tato forma rakoviny častější, s klesajícím věkem vzrůstá riziko agresivních forem nádorů.

Ještě před začátkem chemoterapie Jiřině lékaři udělali genetické vyšetření, které ukázalo, že je pozitivní na gen BRCA1. „Gen BRCA má na starosti opravu genetického materiálu, a pokud je porušen, dochází ke změnám, které mohou vést až ke vzniku nádoru,“ vysvětluje lékařka Katarína Petráková z Masarykova onkologického ústavu. Přibližně pět procent karcinomů prsu v celé populaci je podmíněno geneticky, u mladých pacientek je to až deset procent.

„Vlasy dole, kila nahoře. Strádala jsem vizuálně, fyzicky i psychicky,“ líčí Jiřina, jak prožívala vyčerpávající chemoterapii. Léčba probíhala po dvou- až třítýdenních intervalech. „První týden po podání léku byl horší, když už jsem se začala dostávat do normálu, přišlo to znovu.“ Po dokončení chemoterapie lékaři Jiřině odebrali obě prsa.

Vyrovnat se nejen s fyzickými následky nemoci Jiřině pomohl projekt Bellis od Aliance žen s rakovinou prsu, který sdružuje mladé ženy s touto nemocí. Ty se mohou účastnit skupinových psychoterapií, diskuzí s odborníky a pomoci s organizací benefičních akcí. Letos Bellis vydal charitativní kalendář, pro který si zapózovala i Jiřina.

„Doktorka mi na začátku řekla, že za rok zase bude vše jako dřív. Těšila jsem se, až si po operaci zase budu moct pořádně zacvičit,“ říká s úsměvem Jiřina. Před nemocí se věnovala bikini fitness a cvičení pro ni bylo velkou součástí života.

Dodržovala pokyny fyzioterapeutky a za necelý měsíc už se s nadšením ptala své onkoložky, kdy si bude moct pořádně zacvičit. „Když mi řekla, že můžu zvedat maximálně kilo na každou ruku, psychicky mě to sesunulo dolů,“ vzpomíná Jiřina. „Uvědomila jsem si, že se hned nemůžu vrátit do stejných kolejí. Je to paradox, tahle představa mi totiž pomáhala projít celou léčbou,“ dodává.

Jiřina se naučila pracovat se svým „novým“ tělem. Cvičení, které je v jejích silách, jí navíc pomáhá i s léčbou.

„Prokázalo se, že pacientky, které mají rakovinu prsu a jsou fyzicky aktivní, mají lepší prognózy,“ říká onkoložka Petráková. „Pohyb je klíčový i v rámci prevence. Ideální je hodina aerobního cvičení denně nebo alespoň pět dní v týdnu,“ popisuje dál.

Podle projektu Bellis, který vychází z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, je dvanáct procent diagnostikovaných pacientek s rakovinou prsu mladších 45 let. „Je to okolo 900 pacientek, které nejsou ve screeningu, a jediná šance je pro ně samovyšetření. To je potřeba dělat alespoň jednou měsíčně, aby byl nádor odhalen včas,“ říká manažerka projektu Nikol Pazderová.

Poměr mladých žen mezi všemi diagnostikovanými se v čase zvyšuje. Na přelomu století bylo žen s rakovinou prsu pod 45 let necelých osm procent. V posledních letech ale přibývá diagnóz karcinomu prsu napříč všemi věkovými skupinami. Nejčastěji jsou touto nemocí zasaženy ženy mezi 50–75 lety.

Vyšetření mamografem je v České republice již 20 let hrazeno pojišťovnou pro ženy nad 45 let. Na pravidelný screening dochází 60 procent žen v této věkové kategorii.