Mladí se cítí svobodnější, staří jsou kritičtější, odhaluje průzkum

Míru svobody vnímají Češi v závislosti na financích, ale i věku. Mladí se cítí svobodnější. Starší lidé na dotaz, zda jsou všichni stejně svobodní, častěji reagují kriticky.

Vyplývá to z aktuálního průzkumu k 17. listopadu, který pro Festival svobody koncem října realizovala mezi 511 respondenty výzkumná agentura STEM/MARK.

Konkrétně v reakci na dotaz „Do jaké míry máte pocit, že žijete ve svobodné společnosti?“ odpovědělo 10,5 procenta dotázaných ve věku 15 až 29 let, že žijí ve zcela svobodné společnosti, a dalších více než 50 procent se blíží v odpovědi k maximální svobodě. A naopak jen 1,6 procenta oslovených v tomto věkovém rozmezí uvedlo, že vůbec nemají pocit, že zažívají svobodu.

Ve středním věku 30 až 44 let už pocit nesvobody hlásí sedm procent lidí a ve starším věku 45 až 64 let rovnou 14 procent oslovených.

Socioložka Lucie Vidovićová z Centra pro výzkum stárnutí CERA při katedře sociologie na Masarykově univerzitě popisuje, že aktuální generace lidí v předdůchodovém věku je první, kterou čeká náraz při odchodu do penze. Zmiňuje například to, že jde o podnikatele, kteří si platili minimální sociální pojištění. Současně se právě této generace začne dotýkat i důchodová reforma.

„Můžeme diskutovat o tom, jak jsou časy strašně turbulentní, jak seniorství přechází i na mladší lidi,“ myslí si Lucie Vidovićová, podle které covidová pandemie, válka v Evropě a energetická krize může představovat natolik silné impulzy, že se obecná nedůvěra ve společnost, kterou vykazují lidé v seniorském věku, přelévá i na mladší generaci.

Jan Burianec ze STEM/MARK mluví o tom, že nejde jenom o věk, ale souvisí to i se vzděláním, postavením, případně i příjmem.

„Nižší spokojenost obecně se může promítat i do nižší důvěryhodnosti v politický systém nebo právě v tomto případě do nižšího vnímání svobody,“ říká.

„Pocit nesvobody u lidí ve věku 45 až 64 let může souviset i s mírou zaneprázdněnosti,“ podotýká Jan Burianec a zmiňuje takzvanou sendvičovou generaci, která se stará jak o děti, tak o své rodiče.

Výzkumník ze STEM/MARK dodává, že průzkum se zaměřil na lidi fungující online, a tak se do něj nepropsala věková skupina 65 let a výše, podle Buriance by důchodci mohli vnímat míru svobody pozitivněji.

Jan Burianec také doplňuje, že nižší spokojenost souvisí i s nižším platovým ohodnocením a tím, že tito lidé jsou také nejvíce náchylní k dezinformacím.

„Dochází k něčemu, co bych nazval součet nedůvěry. Když nevěří ve spravedlnost, tak nevěří ani v politický systém nebo v to, že žijeme ve svobodné společnosti,“ vysvětluje Jan Burianec.

Velmi podobně se odráží na vnímání svobody i příjem. Češi s příjmy do 30 tisíc korun nejčastěji uvádějí, že vůbec nemají pocit, že by žili ve svobodné společnosti – tuto možnost uvedlo 15,6 procenta oslovených. Oproti tomu se tak cítí jen 2,2 procenta lidí s příjmy nad 60 tisíc korun.

Pocit zcela svobodné společnosti nejčastěji hlásili lidé s příjmy mezi 40 až 50 tisíci korun, a to 12,9 procenta.

Čím jsou lidé starší, tím podle průzkumu ztrácejí pocit, že všichni občané mají stejnou míru svobody. Bezmála 22 procent oslovených lidí ve věku do 29 let souhlasí, že určitě mají všichni občané stejnou míru svobody, a jen podle 10,5 procenta to tak určitě není. Jen 13 procent respondentů nad 45 let určitě souhlasí, a naopak 17 procent určitě nesouhlasí.

Jednotlivé věkové skupiny se liší i v tom, jaké „svobody“ považují za velmi důležité. Pro mladé je to na pomyslném prvním místě možnost volit, následně až volba povolání. Naopak střední a starší lidé dávají na první místo volbu povolání, až následně možnost svobodně volit. Pro mladé lidi je také daleko důležitější než pro další věkové skupiny možnost se shromažďovat. Naopak lidé ve věku nad 45 let častěji vyzdvihují svobodu myšlení a vyznání.

Všechny věkové skupiny naopak shodně nejméně vyzdvihují svobodu účastnit se politického života. „Z výsledků je také patrné, že za revoluce získané svobody jsou pro občany důležité. Zároveň svoboda projevu či svoboda volit politické představitele je důležitější než svoboda cestovat či vlastnit majetek. To hodnotíme velmi pozitivně,“ říká k výsledkům Jan Gregar, zakladatele Festivalu svobody.

Na čem se shodli oslovení lidé různého věku, je, že na akcích během 17. listopadu by se mělo diskutovat hlavně o současnosti a budoucnosti.

Očekává to 42,7 procenta lidí ve věku od 15 do 29 let, pro které je to stejně důležité jako připomínka historie.

Pro respondenty ve věku 30 až 44 let diskuze dokonce představuje zdaleka nejžádanější náplň akcí (44,4 procenta), následovaná je pietními akty, ale i tím, že nemají od akcí žádná očekávání (shodně 28,9 procenta).

„Vnímáme potřebu nejen slavit a připomínat, ale aktualizovat výročí sametu do dnešní doby. Jsou to primárně hodnoty svobody, demokracie a právního státu, které jsme sametovou revolucí získali. Nicméně okolnosti ohrožující právě tyto hodnoty se mění a my, pokud je máme bránit, se tomu musíme přizpůsobit,“ potvrzuje Jan Gregar, že Festival svobody cílí i na tuto potřebu lidí – zaměřuje pozornost i na aktuální situaci a směřování do budoucnosti.