Článek
„Přijde mi to trochu zvláštní a zbytečné. Na rovinu si myslím, že dnešní zdravotnictví je příšerné a má jiné problémy – chtěla jsem k ortopedovi a v Praze jsem měla termín za dva měsíce. Do té doby jsem to musela řešit přes pohotovost. Spíš bych řešila dostupnost té základní péče než nějaké připojišťování,“ myslí si o aktuálním návrhu ministerstva 32letá Slávka z Prahy.
„Pokud doktoři dnes nejsou dostupní a stejně musíte dlouho čekat, tak by se měli zamyslet nad něčím jiným než řešit, že budou lidi zase obírat o peníze,“ dodává.
Dobrovolné připojištění ke zdravotnímu pojištění, které má současná vláda v programovém prohlášení, by mělo mít konkrétní podobu už během příštího roku. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je třeba do systému dostat více peněz a právě tato cesta je podle něj lepší než zvyšování daní.
Otázkou však zůstává, jak vysoká nakonec bude ochota lidí se dobrovolného střádání účastnit. A jaké benefity z něj budou mít.
Například podle 77letého Jaroslava, který sedí v čekárně polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice, vše narazí na to, že si lidé zkrátka nemohou dovolit dávat další peníze stranou.
„Záleželo by, kolik by si člověk musel měsíčně stranou dávat. Je fakt, že to míří asi hlavně na mladé, ale ti mladí, aby si dávali bokem, na to dneska nemají. Tři sta korun je málo a tisíc moc,“ říká.
Opodál sedící 70letý Jiří s ním souhlasí. „Museli bychom vědět, jak to bude fungovat a opravdu by záleželo, o jakou částku by šlo. Nižší stovky by asi šly. Výhodné to ale není, na tom nikdy neušetříte a nevyužijete to, dokud nepřijdou nějaké maléry. Potom je na každém, jak si to zváží,“ dodává.
Zubař i ošetření ve stáří
Přestože se bude o konkrétních obrysech připojištění debatovat až během příštího roku, už nyní ministr Válek mluví o tom, že by se mohlo týkat zejména stomatologie a sociálně-zdravotního pomezí. Lidé, kteří chodí na preventivní prohlídky a screeningy, by zároveň měli získávat různé bonusy na pojištění.
Už před pár dny na jednání sněmovního zdravotnického výboru také řekl, že by v žádném případě nešlo o omezení té zdravotní péče, kterou nyní zdravotní pojišťovny hradí. Lidé by ale podle něj mohli mít možnost si vyšší platbou zajistit úhradu od pojišťovny i u těch výkonů, které si platí už v současné době, například právě v ordinaci zubního lékaře.
„Občan by mohl pravidelně měsíčně platit, pokud má zájem, a nebyl by pak vystavený situaci, kdy má mít čtyři implantáty a musí někde sehnat skoro 200 tisíc nebo jinou velkou sumu,“ popsal šéf zdravotnictví pro Seznam Zprávy.
Situaci přirovnává k péči o auta, o která se podle něj lidé starají více a pravidelněji než o své zdraví. Jednotlivci by podle něj nicméně měli mít možnost střádat na dražší výkony sobě či rodinným příslušníkům a následně mít možnost, aby jim pojišťovna výkon uhradila.
„Pojišťovny to teď kalkulují a modelují. Chci vědět, co by to znamenalo. Kdybych si každý měsíc platil 10 tisíc, tak to je produkt, který bych nechtěl. Ale kdyby to byla každý měsíc částka odpovídající ceně jedné krabičky cigaret nebo pěti piv, tak si to dokážu představit. A člověk se může rozhodnout, jestli chce to, nebo ono,“ dodal.
Pro všechny případy
Pokud jde o druhou oblast, kde by se připojištění uplatnilo – tedy sociálně-zdravotní pomezí –, příkladem je například péče o seniory v domovech důchodců nebo psychiatrická péče prostřednictvím center duševního zdraví.
„V oblasti sociálně-zdravotního pomezí by mohla být možnost hradit ze svého příspěvku péči svým rodičům, dětem nebo sami sobě,“ vysvětloval už dříve ve Sněmovně Válek.
Právě v téhle oblasti by se krok mohl setkat s větším zájmem. Jak například vyplynulo z průzkumu České asociace pojišťoven mezi tisícovkou respondentů, většina lidí by měla zájem právě o pojištění dlouhodobé péče v případě nesoběstačnosti.
Obecně by ho uvítalo 69 procent respondentů a zájem o něj projevilo 53 procent respondentů. „Z dnešních přibližně 360 tisíc osob se kolem roku 2060 dostaneme na 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči. Nedostatek kapacit i financí se bude dále prohlubovat a bude potřeba do systému dostat nové zdroje. Těmi může být právě soukromé pojištění,“ řekl k výsledkům pojistný analytik asociace Petr Jedlička.
Proč teď?
Záměr ministerstva přichází v době, kdy se lidé potýkají se zdražováním základních potřeb a potravin. Finance nicméně bude potřebovat právě i systém zdravotnictví. Podle Válka je peníze třeba získat i proto, že už příští rok bude mít systém schodek devět až 12 miliard korun.
Od roku 2024 má sice přinést zlepšení schválená automatická valorizace plateb za státní pojištěnce, za které by stát měsíčně mohl platit zhruba 2200 až 2300 korun, náklady na péči však rostou každý rok.
Od připojištění si potom ministr k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném slibuje zhruba 3 až 5 % navíc. Nové prvky systému veřejného zdravotního pojištění chce představit ve druhé polovině roku 2023, nejprve sněmovnímu a senátnímu výboru pro zdravotnictví a poté je předloží do běžného legislativního připomínkového řízení.
