„Mizerné přípravy. Projekt stojí,“ kritizuje opozice přesun nádraží v Brně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Má to být jedna z největších dopravních investic v historii Česka. Plánovaný přesun vlakového nádraží v Brně za nejmíň 50 miliard však před komunálními volbami znovu budí vášně.

Podle opozice se projekt, na němž krom jiných spolupracuje vedení Brna s Ministerstvem dopravy a Správou železnic, v uplynulých čtyřech letech prakticky zastavil. „Přípravy jdou mizerně. Nevidím za čtyři roky žádný hmatatelný posun,“ uvedl pro Seznam Zprávy lídr hnutí ANO v Brně René Černý.

Bývalý náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan, který je dvojkou na společné kandidátce Zelených a Žít Brno, dokonce tvrdí, že nové nádraží ani nevznikne.

„Ve skutečnosti je to tak, že s odsunem se už nepočítá. Ministerstvo dopravy to odepsalo. Neřeší se už několik let žádné další stupně projektové dokumentace,“ vzkázal nedávno na Facebooku. Podle něj na to v tichosti přistoupilo i vedení města, když se státními úředníky stále nevyřešilo klíčové otázky ohledně železničního uzlu.

Nové nádraží se má posunout jižněji k řece Svratce. Obří projekt si také vyžádá přestavbu menších vlakových stanic v Brně. Stále není jasné, jak bude řešený průjezd nákladních vlaků, ani financování stavby.

Politické vedení Brna i Správa železnic kritiku odmítají. „Přípravy se za čtyři roky posunuly. Vnímám je velmi kladně. Není to jen projekt města, ale Správy železnic a dalších subjektů. Kus práce znamenala i velká mezinárodní soutěž na podobu nádraží,“ sdělila pro Seznam Zprávy primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).

Největší soutěž svého druhu v Česku zorganizovala Kancelář architekta města se Správou železnic. Porotci, včetně architektky Evy Jiřičné, loni vybrali nizozemský ateliér Benthem Crouwel, který je autorem nádraží v Rotterdamu nebo dostavby nádraží v Amsterdamu.

Kromě vizuální podoby stanice Správa železnic až nyní chystá takzvaný záměr projektu. Kromě detailů stanoví přesný harmonogram modernizace železničního uzlu Brno.

Ač ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v březnu avizoval, že bude důležitý dokument hotový do konce tohoto roku, jeho projednání se nejspíš protáhne. „Aktuální předpoklad projednání dokončeného záměru projektu v Centrální komisi Ministerstva dopravy je v polovině roku 2023. V tuto chvíli držíme stanovený harmonogram přípravy,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Na přesun nádraží před čtyřmi lety kývla i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Od té doby však není dořešené skloubení osobní a nákladní přepravy v novém uzlu. Studie proveditelnosti posuzující jednotlivé varianty problém nákladních dopravců opomněla.

Odsunuté nádraží totiž vznikne v místech, kudy nyní vede nákladní průtah. Sdružení nákladních dopravců ŽESNAD.CZ už na problém roky upozorňuje. „O finální podobě průjezdnosti uzlu, hlavně pak v oblasti Brno-Židenice, ještě není úplně rozhodnuto. Právě v těchto dnech probíhají intenzivní jednání na Ministerstvu dopravy, která by měla vést k vyřešení celé situace kolem uzlu Brno,“ uvedl mluvčí nákladních dopravců Vojtěch Sládek.

Podle něj by sloučení obou typů přepravy v brněnském uzlu nákladním dopravcům velmi ublížilo. „Proto na řešení, které bude win-win, tvrdě pracujeme, ale jednoduché to nebude,“ doplnil.

Železničáři uvedli, že důležité řešení zahrne právě záměr projektu. „Jeho součástí je také aktualizace dopravní technologie odpovídající stávajícímu a výhledovému rozsahu dopravy,“ potvrdila Friebová.

Město věří v dohodu. „Mám za to, že námitky nákladních dopravců jsou Správou železnic vyvráceny. Myslím, že je to trochu nátlak na vyvolání debat, jestli tato poloha nádraží je vhodná. Za mě určitě je a určila to dřívější studie,“ argumentovala primátorka.

V nové stanici se mají stýkat všechny druhy dopravy. Brno také usiluje o to, aby byl součástí projektu takzvaný Severojižní kolejový diametr, tedy rychlá příměstská doprava. Má pomoci současným přetíženým linkám. Město však stále neví, jestli to budou vlaky, tramvaje či kombinace obojího.

Studie také ještě není hotová, vybere z osmi možností. „Předpokládám, že budeme mít finální výsledky k dispozici na konci roku,“ uvedl brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Absenci dokumentu kritizuje opoziční lídr hnutí ANO Černý. „Na tuto věc jsem několikrát poukazoval. Tato dopravní studie, stejně jako jiné další, měly jít ruku v ruce s vypracováním nového územního plánu. A nešly,“ namítl. Nový územní plán, na který Brno čeká třicet let, zastupitelé v červnu poslali k přepracování.

Radní Chvátal průtahy okolo studie k diametru omlouvá covidovou pandemií i původně špatným zadáním dopravního modelu, který zohledňuje třeba zájem cestujících o tento typ dopravy. Postup vládnoucí koalice ohledně přesunu nádraží radní hájí. „Za čtyři roky toho z pohledu města víc udělat nešlo. Myslím si, že se přípravy daří posouvat,“ sdělil.

Do nové stanice se šestnácti kolejemi mají zajíždět i vysokorychlostní vlaky. Podle ministerského návrhu však část z nich centrální vlakové nádraží mine. A zastaví na novém terminálu Brno-Vídeňská na jižním okraji města. To se však regionálním politikům nelíbí. Jihomoravský kraj si proto pořizuje územní studii, která má stanovit umístění i kapacitu terminálu. „Na základě jejího výsledku přistoupí Správa železnic k další projektové přípravě,“ doplnila Friebová.

Železničáři stále počítají s náklady na modernizaci okolo 50 miliard korun, i když čísla vycházejí ze starší studie. Stát chce část peněz získat z evropských zdrojů. „Když se celkové náklady rozdělí do deseti let, jsou to zvladatelné náklady. Věřím, že se pro Brno zdroje najdou,“ řekl už dřív ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Vedení Brna doufá v pomoc státu i Unie. „V aktuálně revidované evropské dopravní politice bylo Brno zařazeno mezi městské uzly evropské dopravní sítě, což může pomoci k evropským penězům,“ doplnila brněnská primátorka.

Termín začátku stavby už se mnohokrát odsouval. Železničáři nyní počítají s tím, že by v roce 2024 začali s přípravnými pracemi u stanice v brněnských Židenicích.

Jenže namísto přestavby kompletní zastaralé zastávky, jak bylo dřív v plánu, začnou jen s rozšiřováním mostu. „Rekonstrukce stanice se v první etapě zaměří na oblast mostu nad ulicí Bubeníčkova a na modernizaci traťového úseku mezi Židenicemi a odbočkou Černovice. Vlastní rekonstrukce železniční stanice Brno-Židenice se bude řešit v rámci modernizace železničního uzlu,“ potvrdila Friebová.

Stavba nového hlavního nádraží začne nejdřív v roce 2028.