Dlouholetý hit na ústupu. Antikoncepce českých žen se mění

Za posledních 15 let klesl počet uživatelek antikoncepce v Česku na polovinu. Vrcholu spotřeba dosáhla v roce 2007, kdy ji používalo přibližně 1,2 milionu žen. Od té doby ale čísla stabilně klesají.

Z průzkumu, který si Seznam Zprávy v rámci projektu Jak se žije v Česku nechaly vypracovat od společnosti Ipsos, potom vychází, že antikoncepci v současné době užívá více než 11 procent všech Češek.

„V porovnání s rokem 2008 došlo u mladé generace ve věku 18 až 35 let do roku 2022 ke snížení užívání hormonální antikoncepce z 62 na 32 procent,“ přibližuje vedoucí katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková.

Důvodů je podle odborníků několik. „Ženy si více uvědomují rizika spojená s užíváním kombinované hormonální antikoncepce. Zejména mladší generace preferuje větší soužití s přírodou a odmítá užívat ,hormony‘ navíc,“ popisuje vedoucí lékařka Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie VFN v Praze Kristýna Hlinecká.

To je i případ Magdaleny Urbánkové, která pilulky užívala od svých 15 let. Popisuje, že tuto formu ochrany brala jako automatickou věc.

„Nikdo mě do toho tehdy netlačil, ale hlavně jsem prášky měla zafixované jako jedinou správnou možnost. Braly je všechny holky okolo mě. V určitou hodinu nám ve škole třeba všem začaly zvonit telefony a šly jsme si pro prášek,“ vzpomíná.

Po šesti letech se prý začala více zajímat o možné dopady na své zdraví. A pozorovala, že mnoho žen v jejím okolí tuto ochranu vysazuje. „Začala jsem nad tím přemýšlet. Zpětně vidím, že jsem byla hodně utlumená. Cítila jsem se mdlá a měla jsem snížené libido,“ tvrdí Urbánková.

„Vím, že plno ženám antikoncepce pomáhá, ale vadí mi, že často vyřeší jen symptomy problému, nikoliv jeho podstatu,“ vysvětluje, proč ji zcela vysadila.

Žen, které přemýšlejí podobně, podle lékařů výrazně přibylo. „Některé ale věří třeba i ne zcela správným a ověřeným informacím na internetu, které varují před hormony jako takovými. Což není vždy dobře,“ říká gynekolog Peter Koliba z ostravské ambulance Gynartis.

„Informacemi o škodlivosti antikoncepce jsou ženy zahlcené,“ souhlasí gynekolog Zdeněk Vebera, který má ordinaci v Brně. „Rizika, kterých se ženy obávají, se přitom naplní jen velmi výjimečně,“ dodává.

Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří nepravidelné menstruační krvácení, nervozita, podrážděnost, bolesti hlavy, napětí v prsou či zvýšení hmotnosti. Mezi vzácné pak migrény, kožní změny nebo zvracení.

Určitá skupina žen má trombofilní mutaci a antikoncepci by neměla užívat vůbec. „Představují asi tři až pět procent v populaci,“ podotýká Koliba.

„Obecně je mírně zvýšená trombotická aktivita jako srážlivost krve. Z toho pramenící obavy jsou namístě,“ doplňuje Vebera.

Riziko tromboembolické nemoci významně zvyšuje většina kombinované hormonální antikoncepce. „To je potřeba při předepisování zohlednit,“ zdůrazňuje primář Michael Halaška z Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Tyto potíže se mohou objevit se zvýšenou pravděpodobností, pokud žena kouří nebo pokud se tromboembolie vyskytovala v její rodině.

„Na druhou stranu musíme říci, že nechtěná gravidita zvyšuje u takto predisponovaných pacientek riziko ještě více,“ dodává Halaška.

Dlouhodobé uživatelky mohou mít po vysazení potíže s otěhotněním. „Když žena bere od 14 do 35 let bez přerušení antikoncepci a pak ji vysadí s tím, že chce mít dítě, nastane problém. V tomto věku klesá šance na otěhotnění na čtvrtinu,“ komentuje Vebera.

Odborníci zároveň zmiňují celou řadu pozitiv. „Po revoluci u nás byl nedostatek kvalitních preparátů. Dneska je nabídka poměrně široká a antikoncepce je nízkodávkovaná. Ten benefit je určitě vyšší než riziko, kromě výjimek,“ myslí si Koliba.

„Hormonální antikoncepce snižuje riziko karcinomu vaječníku a karcinomu těla děložního, a to celoživotně. Takže z onkologického hlediska to je benefit,“ doplňuje Halaška.

Faktorů stojících za poklesem spotřeby pilulek je však více. „Máme tu i jakousi sociální změnu v provozování sexuálních praktik. Různé sebeidentifikace, internet, dostupnost internetové pornografie mění chování celé řady žen i mužů. I co se týče nekoitálních praktik,“ vysvětluje Koliba.

S tím souhlasí i Kristýna Hlinecká z VFN. „Je tu jednoznačná změna sexuálního apetitu. I díky tomu stoupá počet žen preferující nitroděložní tělísko,“ pozoruje.

Kořeny současného poklesu spotřeby pilulek ovšem mohou být ještě dále v historii. Boom v užívání antikoncepce nastal v 90. letech a umožnil odklad těhotenství do vyššího věku žen.

„Stejně jako v jiných státech východní Evropy tehdy nastal prudký pokles plodnosti až k hodnotě 1,1 dítěte na jednu ženu,“ poukazuje demografka Kocourková, která se tématem dlouhodobě výzkumně zabývá.

Zároveň výrazně klesala potratovost. „Nikde jinde neproběhl tak rychle jako u nás pokles a odklad plodnosti do vyššího věku, aniž by za tím bylo i zvýšení míry interrupcí,“ zdůrazňuje.

Podle Koliby se pak silné ročníky, které těhotenství za pomoci antikoncepce odsouvaly, pravděpodobně přesunuly do věku, kdy chtějí mít děti. Ochranu tedy už nepotřebují. „První dítě mají ženy v mnohem vyšším věku, než tomu bylo v minulosti,“ podotýká.

Pokles spotřeby hormonální antikoncepce se podepsal na používání kondomů – z 20 procent v roce 2008 na 30 procent v roce 2022. „Znepokojující ale je, že došlo k nárůstu užívání méně spolehlivých metod, vidíme například zvýšení užívání metody přerušované soulože z 12 na 22 procent,“ zdůrazňuje Kocourková.

Za 15 let také přibylo lidí, kteří neužívají žádnou ochranu – jejich počet narostl z 13 na 19 procent.

„Neumím posoudit, jestli je odmítání antikoncepce pozitivní, nebo negativní trend. Bohudík se to neprojevuje na zvýšeném počtu interrupcí – nebo alespoň zatím,“ shrnuje Koliba.

Změny v užívání se liší podle vzdělání a partnerského statusu. Užívání hormonální antikoncepce je s dvakrát vyšší šancí deklarováno ženami s nižším vzděláním. Ty zároveň méně častěji uvádějí, že se spoléhají na metodu přerušované soulože.

„Jedním z vysvětlení, které se nabízí, je, že vzdělanější ženy jsou více zaměřené na zdravý životní styl a brání se užívání hormonů,“ komentuje statistiky Kocourková.

„Dále větší riziko nepoužití žádné z metod deklarují také ženy žijící v nesezdaném soužití nebo bez partnera. Tady se jako jedno z vysvětlení nabízí, že dochází ke změnám v partnerském chování – stále méně žen má stálého partnera, a tak se v podstatě nevyplatí dlouhodobě užívat hormonální antikoncepci,“ vysvětluje.

Podle průzkumu agentury Ipsos nejvíce žen užívá antikoncepci v domácnostech, které dosahují příjmu nad 60 tisíc korun - je to více než osm procent. V domácnostech s měsíčním příjmem do 20 tisíc korun ji bere naopak jen procento a půl.