Místo papírů od lékařů žádanka do mobilu. Zkrátit má i čekání na vyšetření

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro papír k lékaři. S papírem za dalším lékařem nebo na vyšetření. Dřevní doby českého zdravotnictví by snad konečně mohly skončit. I když možná stále později, než by si pacienti přáli.

„Předpokládáme, že by pilotní projekt byl k dispozici na příští jaro. Kompenzoval by základní žádanky, tedy klasickou vyžádanou péči, kterou dnes a denně řeší praktici a ambulance,“ popisuje Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví, které spadá pod Ministerstvo zdravotnictví.

Do budoucna by tak žádanky, podobně jako recepty byly v elektronické podobě. Jak by to tedy konkrétně vypadalo? Lékař vyplní v počítači žádanku a po jejím zadání se objeví pacientovi v aplikaci EZKarta. Ta nahradila a rozšířila Tečku, která sloužila pro potvrzení o očkování a bezinfekčnosti během covidové pandemie.

„Pacient pak bude mít QR kód a číslo, úplně stejně jako eRecept, a s tím může jít ke kterémukoliv poskytovateli,“ doplňuje Foltýn.

Stejným principem by pak mohl pacient dostat žádanku i jako SMS zprávu. Otázkou je, jak se k tomu budou stavět pacienti.

Z průzkumu Seznam Zpráv od agentury Ipsos totiž vyplynulo, že Češi jsou stále poměrně konzervativní a digitální nástroje příliš nevyužívají. Jak se k digitalizaci Češi staví, se můžete podívat i v dalších textech, které vznikají v rámci projektu Jak se žije v Česku.

Praktičtí lékaři takový posun vítají, ačkoli část z nich se ptá, jestli nebude vystavení takové žádanky pracnější než dnes, tedy aby se nepotýkali s další byrokracií, které mají už tak dost.

Nicméně projekt jako takový podporují, ostatně Sdružení praktických lékařů už před lety navrhovalo zavedení takzvané trojcestné žádanky.

„Třetí stranou by byla pojišťovna, která by pak viděla, jaká péče byla vyžádána a jaká vykázána,“ vysvětluje jednu z výhod pro zefektivnění celého zdravotního systému předseda sdružení a praktický lékař Petr Šonka.

Pro pacienty by takové propojení mělo ale také výhody, a to v kontrole čekacích dob.

„Kdybych například poslal pacienta na magnetickou rezonanci, pojišťovna by viděla, kdy byl poslán, kdy byl objednán a kdy bylo vyšetření provedeno. Odhalily by se tak nejen volné kapacity, ale i místa, kde dostatečná kapacita není,“ dodává Šonka.

Zrovna čekací doby jsou u magnetické rezonance stále delší, než mají podle nařízení vlády být. Ukazují to případy, které Seznam Zprávy posbíraly. Na magnetickou rezonanci se má čekat maximálně pět týdnů.

Jak ale redakce zjistila, například desetiletý chlapec (redakce jeho identitu zná, na přání rodiny ji nezveřejňuje – pozn. red.) na ni před rokem čekal o týden více. A už to bylo vítězství.

„Nejprve nám chtěli dát termín až za dva měsíce,“ popisuje hochův otec Martin. U jeho syna magnetická rezonance ukázala, že má nádor na mozku.

Podobný případ popisovaly Seznam Zprávy i před časem. Dvaašedesátiletý Ondřej čekal na magnetickou rezonanci dokonce čtyři měsíce. I u něj se posléze ukázalo, že má rakovinu.

Provázání elektronických žádanek i s objednáním pacienta je ale spíš vzdálenější budoucností. Posunout se tímto směrem nelze bez toho, aby poskytovatelé zdravotních služeb měli online objednávkový systém.

„Technicky to ale možné je,“ dodává Foltýn s tím, že bude záležet na každém poskytovateli a třeba ve velkých nemocnicích by to fungovat mohlo. Ostatně některá zařízení po internetu už dávno objednávají.

Na samotné elektronizaci žádanek bude ale ještě dost práce. Testovat se začnou proto nejprve ty nejjednodušší. Vede se totiž poměrně komplikovaná debata, které všechny údaje ve formuláři lékaři potřebují.

Stejně tak se bude muset vyřešit otázka napojení elektronické žádanky. Ta by měla být součástí systémů, se kterými už lékaři dnes pracují. V jiném případě by totiž bylo nutné vyvinout nové rozhraní, které by fungovalo jako samostatná webová služba.