Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Před třiceti lety byste to tady nepoznali,“ rozhlíží se po krajině Václav Hora, starosta malé severočeské obce Vrskmaň. Ze dvou stran je v obležení aktivních i utlumených povrchových hnědouhelných dolů. Hora ukazuje na rozlehlé louky, pole a lesopark, které vznikly rekultivací bývalých těžebních jam.
Dřív se tady rubalo uhlí, nyní místo slouží místním na procházky nebo houbaření. V dalších letech by se však rozlehlé plochy měly proměnit v solární elektrárny. Fotovoltaické panely by měly zabrat desítky až stovky hektarů ploch, což obec příliš netěší.
Podle projektu, který obci představil státní podnik Diamo, jehož prostřednictvím většina pozemků státu patří, by na plochách, kde těžební jámy spolkly již neexistující obec Nové Sedlo nad Bílinou, měla vzniknout jedna 60hektarová elektrárna.
Bude součástí transformace regionu zasaženého těžbou. Projekt státu vypracovala společnost Deloitte, podle jejíhož odhadu by takový rozvoj obnovitelných zdrojů měl Česku do budoucna přinést soběstačnost i ekonomický přínos. Velká část by se měla odehrávat právě v Ústeckém kraji.
Starosta Hora hned zpočátku zdůrazňuje, že obec a priori proti projektu není, ráda by ale jasnější komunikaci a také citlivější přístup k přírodě a krajině.
Podívejte se na fotogalerii z „uhelných“ severních Čech:
„Nejsme pro úplné vyškrtnutí, s fotovoltaikou souhlasíme, ale podívejte se na ty plochy,“ ukazuje starosta na krajinu kolem sebe. Má obavu zejména z neprostupnosti přírodního prostoru pro zvířata. Ale také z možného vytváření takzvaných tepelných ostrovů, které budou okolí ohřívat. Půjde totiž o desítky hektarů černých ploch.
„Přijde strana a vláda a je hotovo“
Jelikož jde většinou o státní pozemky a státní záměr, nemá obec přílišný manévrovací prostor. „Je to posledních sto let stejné, vždycky přijde strana a vláda a něco nám namelduje,“ konstatuje starosta s nadsázkou.
Mluvčí společnosti ČEZ Barbora Peterová vysvětluje, že co se týká tepelných ostrovů, není potřeba se jich obávat, neboť panely teplo spíše pohlcují. K dalším obavám dodává, že firma vždy myslí na vkusné zasazení fotovoltaických elektráren do okolní krajiny i na vliv na okolní prostředí.
„Využíváme takové postupy, které podporují životní prostředí – tvorbu živých plotů, pahorků, mohyl pro plazy, návrhy migračních koridorů a otvorů i průchodek v oplocení pro živočichy, výsev jetelovitých trav či optimální způsob sečení porostu,“ popsala.
O šedesátihektarové fotovoltaické elektrárně nyní jednají. Podle mluvčí ČEZu v současnosti probíhají běžné kroky související s přípravou výstavby. „Jde například o změnu územního plánu či zajištění trasy pro vyvedení výkonu. Zahájení výstavby plánujeme ve druhé polovině roku 2025,“ uvedla Peterová.
Česko čeká i boom větrné energie
V Česku roste zájem o výstavbu větrných parků. Mezi investory patří hlavně obce, které se snaží i v návaznosti na rozvoj komunitní energetiky o větší soběstačnost ve výrobě elektřiny.
Do budoucna by však podle plánů, které si stát nechal zpracovat, měly na druhé straně, v místech, kde ještě stále funguje povrchový lom Vršany, vyrůst další desítky až stovky hektarů fotovoltaických polí.
Soláry na hladině nového jezera
Část fotovoltaiky by pak byla takzvaná plovoucí na ploše jezera, jež by v místě mělo zhruba v roce 2030 vzniknout. Tyto pozemky jsou v současné době na území patřícím společnosti Vršanská uhelná, která je součástí energetické společnosti Sev.en. Ta projekty zahrnující i fotovoltaiku oznámila už před několika lety, když představila své plány na budoucí revitalizaci protilehlého dolu ČSA.
Už kultovní pohled na zjizvenou krajinu nabízí nedaleký malebný zámek Jezeří, jenž se tyčí nad údolím dolu. Nyní je odsud vidět jak aktivní důl, tak už i revitalizovaná krajina za ním. Do roku 2030 by dekadentní výhledy od zámku mělo doplnit i 60 hektarů černých ploch lapajících sluneční svit.
V současné době v areálu vrskmaňské průmyslové zóny, která vznikla na místě, kde se v minulosti stavěly těžební stroje, stojí už menší zhruba sedmihektarová fotovoltaická elektrárna. Spuštěna má být brzy.
„Fotovoltaická elektrárna Vrskmaň s výkonem 4,8 MWp (megawatt-peak = výkon solárního panelu, pozn. red.) je stavebně dokončená. V průběhu první poloviny roku dojde k její kolaudaci a k připojení k distribuční soustavě, aby mohla fotovoltaická elektrárna začít vyrábět,“ popsala Peterová.
Nový šedesátihektarový projekt by měl být součástí 8. aktualizace zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Dotčené obce měly možnost do čtvrtka 22. února poslat své námitky. Ty však musí být posvěcené zastupitelstvem, které však některé obce v šibeničním termínu ani nestihly svolat.
Vrskmaň podle Hory své námitky řekla, obává se ale, že nebudou zapracovány. Na současné změně územního plánu obce Vrskmaň, která mimo jiné zahrnuje i onu 60hektarovou fotovoltaickou elektrárnu, finančně participuje firma ČEZ, která s obcí uzavřela plánovací smlouvu.
A nějaké peníze by v regionu měly zůstat i ve formě pracovních míst, která budou potřeba pro výstavbu, provoz a údržbu panelů. „Je tam v plánu kolem dvou stovek pracovních míst. To je dobré, jen ať peníze zůstanou v kraji a neutíkají pryč,“ míní starosta.
Výstavbu solárních parků v Ústeckém kraji ČEZ plánuje i proto, že díky historickému umístění výrobních zdrojů v tomto území kraj disponuje unikátní architekturou přenosové a distribuční soustavy.
V regionu je celá čtvrtina instalovaného výkonu pro výrobu elektřiny v Česku. „Bylo by proto celospolečensky nevýhodné schopnosti těchto soustav nevyužít pro připojení obnovitelných zdrojů energie namísto odstavovaných uhelných elektráren a budovat zcela nová připojení,“ vysvětlila mluvčí energetické společnosti.
Firma plánuje výstavbu největších solárních parků na území dolů a výsypkách elektráren kolem elektráren Prunéřov a Tušimice. „V portfoliu máme aktuálně bezmála 60 projektů s potenciálním instalovaným výkonem ve stovkách MWp,“ dodala Peterová.
