Článek
„V rámci našeho profilu absolventa je bakalářská práce zbytečná. Máme celou plejádu dalších možností, kdy máme možnost ověřit, jaké schopnosti a dovednosti náš studující má,“ řekl Seznam Zprávám děkan Podnikohospodářské fakulty VŠE Jiří Hnilica.
Bakalářské práce proto od příštího akademického roku nebudou muset studenti této fakulty psát. Místo toho vypracují takzvaný bakalářský projekt, které by měl lépe ověřit jejich schopnosti.
Jedním z důvodů je masivní rozvoj nástrojů umělé inteligence (AI), které jsou schopné text vygenerovat. „Chceme, aby naše studium bylo praktičtěji zaměřené,“ vysvětlil Hnilica.
Odborník na informační technologie a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý změnu hodnotí jako krok správným směrem. „Dosavadní hodnocení úkolů na základě prostého odevzdání práce včas a v určité kvalitě je kvůli AI pasé. Prosté vytvoření smysluplného a fakticky správného textu už přestává být důkazem gramotnosti či kompetence,“ upozornil.
Školy by proto podle něj měly hodnotit jiné dovednosti – například jestli student rozumí všemu, co je v práci napsáno, a zda to dokáže vysvětlit a obhájit před ostatními.
Výzkum AI nenahradí
Většina univerzit na nové nástroje nějakým způsobem reagovala, k tak razantnímu kroku jako VŠE se ale zatím žádná neodhodlala. Momentálně proto spíše vznikají materiály, které nastavují pravidla pro používání umělé inteligence.
To je i případ Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. „O žádných změnách neuvažujeme,“ sdělila mluvčí školy Kateřina Veselá.
Vedení nicméně vydalo metodický pokyn, který vymezuje nová pravidla. Každá práce musí například zahrnovat zcela autorskou část, kterou by AI nesvedla vytvořit – třeba konstrukční úlohu.
Podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka se debaty o významu závěrečných prací na akademické půdě vedou dlouho, umělá inteligence toto téma zvýraznila. Prozatím je ale rušit neplánují.
„Jejich smysl – i s ohledem na příchod AI – je značně závislý na typu studijního programu. V celé řadě studijních programů je součástí bakalářské práce experimentální činnost, kterou AI nenahradí,“ vysvětlil.
Dodal, že nelze stanovit míru povoleného užití umělé inteligence. „To je na posouzení vedoucího, oponenta a komise, ale i přístupu v jednotlivých oborech.“
Vliv umělé inteligence se podle něj řeší především u prací, které měly charakter rešerší. U tohoto typu prací je totiž čím dál náročnější rozpoznat, že byly vygenerované.
„Texty mohou občas obsahovat neobvyklé nebo neúplně relevantní informace, mohou mít problémy s hlubším kontextem nebo mohou opakovat určité fráze. Dále mohou chybět osobní zkušenosti nebo hlubší introspekce, které jsou typické pro lidské psaní,“ vyjmenovává Josef Holý s tím, že jde spíše o indicie.
V odhalování plagiátů navíc selhávají i k tomu určené programy. Přibližně polovinu vygenerovaných textů neodhalí, navíc tak mohou chybně označovat materiál napsaný člověkem. „Jsou jen těžko použitelné v citlivých kontextech, jako je například hodnocení studentských prací,“ shrnul Holý.
Velké změny nenastanou
Univerzity se nyní soustředí především na to, jak umělou inteligenci využívat efektivně i eticky. Shodují se, že zákazy nemají smysl.
„Je zřejmé, že studenti během studia využívají různé nástroje včetně AI. Řada našich pedagogů je vyzývá, aby aplikace AI například testovali při řešení takových znalostních otázek, u nichž znají jednoznačně správné odpovědi na základě pramenů,“ přiblížil mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.
„Považujeme schopnost správného a etického užívání AI za kompetenci, kterou bychom rádi u svých absolventů viděli,“ doplnil Hájek z Univerzity Karlovy.
Nové možnosti umělé inteligence vítají i vyučující Univerzity Hradec Králové. „Vnímají ji spíš jako výzvu a příležitost než hrozbu a negativum. Vnímají ji jako nástroj například usnadňující přípravu výuky anebo nástroj pro sběr dat v rámci své výzkumné činnosti,“ popsal mluvčí univerzity Jakub Novák s tím, že pro zaměstnance i studenty připravují pravidelná školení. Změny podoby ukončení studia ale neplánují.
Pravidla zůstanou stejná i pro většinu oborů na největší moravské vysoké škole. „Písemná závěrečná práce na vysoké škole určitě není nějakým přežitkem, i když se občas takový názor vyskytne,“ podotkl mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Radim Sajbot.
Univerzita nicméně vydala stanovisko k využívání umělé inteligence, ve kterém doporučuje zvážit nahrazení písemných prací jinými formami výstupů, „pokud to je účelné“.
Jinou formu závěrečné práce zavádějí například na Právnické fakultě MU. Řada vyučujících mění podobu zakončení svých předmětů a kde to jde, nahrazuje texty úlohami, prezentacemi nebo projekty.
Holý zdůrazňuje důležitost toho, aby studenti chápali možnosti i rizika těchto nástrojů. „Vzdělávací instituce by měly integrovat AI do svých kurzů, aby studenti získali praktické zkušenosti a pochopení toho, jak AI funguje a jak může být použita v různých oborech,“ podotkl.
