Článek
Ústavní soud ve středu vyslýchal ministry a odborníky kvůli loňskému snížení mimořádné červnové valorizace důchodů. Neobvyklé veřejné jednání ale skončilo dle očekávání zatím bez výsledku.
„V této chvíli odročuji ústní jednání na neurčito. Termín rozhodnutí bude veřejnosti včas oznámen,“ ujistil předseda Ústavního soudu Josef Baxa před 17. hodinou.
Odpolední program jednání začal výslechem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jako svědka. Dostal například otázku, podle jakých parametrů se stanovovala upravená výše mimořádné valorizace.
„Když jsme přemýšleli na vládní úrovni, jak to nastavit, tak pro nás bylo důležité zachovat kupní sílu důchodců a zároveň byl důraz na poměr mezi výší průměrného důchodu a průměrné mzdy jako výrazu mezigenerační sounáležitosti,“ uvedl ministr práce a dodal, že pro něj bylo důležité i to, aby rostly nízkopříjmové penze více.
Advokát zastupující opoziční poslance David Rašovský se následně ministra práce jako svědka doptával například na to, jak by vyčíslil hospodářskou škodu. Právě vznik hospodářské škody byl jeden z argumentů vlády, proč bylo třeba úpravu řešit ve stavu legislativní nouze.
„Bavíme se o částce minimálně 400 miliard korun,“ odhadoval Jurečka. Jedná se o celkové náklady přibližně k roku 2060.
Po něm předstoupil coby svědek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který Jurečkovu kalkulaci potvrdil.
„Pro státní rozpočet jako celek nebyl klíčový dopad v roce 2023, ale ten dlouhodobý, který odhadujeme na 5,4 procenta hrubého domácího produktu, v dnešních cenách zhruba 400 miliard korun,“ řekl soudcům Stanjura.
A dále popisoval, že nebyl spor o to, že nastane mimořádná valorizace. „Jenom jsme neočekávali takové navýšení,“ uvedl s odkazem na důchodcovskou inflaci. Ta se měla podle něj lišit jen o desetiny procenta od obecné inflace, až v lednu byl rozdíl rázem okolo tří procent.
Když tedy zjistil, jaké dopady bude mít mimořádná valorizace s ohledem na vývoj inflace, rozhodl se jednat. „Nejprve jsem zadal propočet, ten jsem dostal velmi rychle a informoval jsem pana premiéra, že to je obrovský zásah do stability rozpočtu. Věděli jsme, že máme zhruba 40 nebo 50 dnů na to, abychom přijali rozhodnutí,“ popsal soudcům svůj postup.
Vrchní ředitel z Ministerstva financí David Prušvic pak jako svědek popsal, jak politici došli k dopadu 400 miliard korun. „Jsou to odhady založeny na demografických datech. Vzali jsme dopad mimořádné valorizace pro rok 2023 a 2024 a k tomu promítli demografickou dynamiku, kdy dochází k odcházení klientů ze systému, jestli nemám být tak přímý,“ vysvětlil vrchní ředitel.
Hampl: To se ptejte Ministerstva financí
Dopoledne hovořil expert Národní rozpočtové rady, instituce, která dohlíží na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Na klíčovou otázku, jestli bylo možné už v roce 2022 předpovídat, že dojde k mimořádné valorizaci, reagoval, že ano. „Bylo to možné očekávat, ale dle našeho názoru nebylo možné rozumně kalkulovat výši inflace, ta byla překvapivá podle našeho zkoumání pro úplně všechny. Byla mimořádně vysoká,“ uvedl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Následně vysvětloval, že důležitou roli také sehrála takzvaná důchodcovská inflace, kterou nebylo konkrétně možné predikovat. Na rozdíl od spotřebního koše průměrného obyvatele důchodci utratí v procentním vyjádření více za zdraví nebo za potraviny. Soudce zajímalo, proč se experti nesoustředí právě na odhady důchodcovské inflace.
„Za normálních okolnosti, pokud je inflace nízká a stabilní, tak ty rozdíly nejsou velké a nedává smysl investovat úsilí do predikce, kterou potřebujete jednou za dvacet let,“ vysvětloval odborník.
Advokát zastupující opoziční poslance, David Rašovský, se následně Mojmíra Hampla doptal i na jeho názor, co si myslí o tom, že ve státním rozpočtu pro rok 2023 nebyly žádné plánované prostředky pro mimořádnou valorizaci. „Nerozumím tomu a je to otázka na Ministerstvo financí,“ reagoval Hampl.
Ministra se na to zeptal advokát opozičních poslanců. Stanjura tvrdil, že rezervu v rozpočtu vláda měla. „Schválili jsme vyšší státní rezervu, než je zákonné rozpočtové minimum. Bylo to skoro 11 miliard,“ uvedl. Odhad byl, že valorizace přijde na 15 miliard, což podle Stanjury měl rozpočet zvládnout.
Přímo k soudu ve středu vedle ministrů dorazili i opoziční politici jako stínový ministr práce hnutí ANO Aleš Juchelka nebo poslankyně Lucie Šafránková z SPD. Na jednání soudu v Brně přišly i nižší desítky seniorů.
Jak měly růst důchody
V případě posuzování snížené valorizace penzí jde o miliardy korun. Průměrně vzrostly důchody loni v červnu o 755 korun, ale podle původních pravidel měly růst v průměru o 1770 korun. Změnu prosadila vládní koalice kvůli úspoře. Podle důvodové zprávy díky tomu rozpočet v loňském roce ušetřil 19,9 miliardy korun a v letošním by to mělo být dalších 33,8 miliardy korun.
Důchodci v sále proces pozorně sledují
Jednání se účastní i důchodci, kteří zmiňují, že je veřejné slyšení zajímá. Například Jiří Lank, jenž sedí v prvních řadách, popisuje, že zatím pro něj uspokojivě nezazněla odpověď na otázku, proč vláda nereagovala už v roce 2022, když se dalo předpokládat, že mimořádná valorizace bude.
Možnost zúčastnit se veřejného jednání využilo zhruba 20 seniorů.
„Argumentuje se tím, že nešlo očekávat, kolik to bude. Ale vláda mohla udělat nějaké rozmezí, například pokud inflace bude od pěti do osmi procent, tak se stane toto a mohla to předpokládat. Vláda kolem toho chodí jak kolem horké kaše, jako kdyby přistáli Marťani,“ říká k průběhu.
Podle seniora by bylo čistější, kdyby se nechala červnová valorizace doběhnout podle původních pravidel a upravila se až ta následující.
Například: Důchodce, který pobíral na jaře důchod 20 tisíc korun, tratil na snížení valorizace měsíčně 1068 korun. Celkově od června do prosince loňského roku tak dostal o bezmála 7,5 tisíce korun méně.
Na druhou stranu změna trochu pomohla důchodcům s nejnižšími penzemi kolem osmi tisíc korun. Například lidé pobírající důchod sedm tisíc korun si polepšili měsíčně o 128 korun, za celý loňský rok tedy zhruba o 900 korun.
Případné zrušení snížené valorizace Ústavním soudem by tedy mělo na řadu důchodců pozitivní dopad, ovšem nejzranitelnější část s nízkými penzemi by naopak tratila.
Podívejte se na tabulku, která ukazuje, jak kdo tratil, nebo získal na úpravě červnové valorizace důchodů:
Pozn. red.: Mimořádná červnová valorizace se týkala důchodů, které byly uznané před 1. červnem 2023. Vedle starobních důchodů platila i pro invalidní, sirotčí a vdovské a vdovecké i předčasné.
Pro letošní rok zůstává rozdíl mezi původní a novou valorizací stejný, letos v lednu se pouze zvyšovala základní výměra důchodů, a to plošně o 360 korun.
Co když ANO uspěje?
Redakce Seznam Zpráv se ptala Ministerstva práce a sociálních věcí, co by úspěch ústavní stížnosti v praxi znamenal. Jak by se vypořádalo doplacení, nebo naopak přeplacení důchodů?
„Rozhodnutí Ústavního soudu nemůžeme předjímat, z toho důvodu to v tuto chvíli ani nebudeme komentovat,“ uvedla mluvčí Kateřina Procházková.
Pro nález, jímž soud zruší část právního předpisu, musí zvednout ruku devět z 15 soudců.
Podle mluvčí Ústavního soudu nelze ale během středy očekávat, že padne rozhodnutí. „Lze předpokládat, že se dotazování svědků protáhne až do odpoledních hodin. Zároveň tím, že probíhá dokazování, tak v tuto chvíli nelze předpokládat, že by se ve středu vyhlašovalo rozhodnutí,“ vysvětlila.
Soudci se následně budou radit a verdikt se očekává spíše až za několik týdnů.
Veřejné projednávání ústavní stížnosti na červnovou valorizaci důchodů je svým způsobem mimořádné.
Účastnit se ho mají všichni soudci Ústavního soudu a zároveň byli předvolaní jako svědci i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ale i odborníci z Národní rozpočtové rady, České národní banky nebo Českého statistického úřadu.
„Plénum Ústavního soudu je přesvědčeno, že jednání pomůže objasnit okolnosti případu důležité pro jeho rozhodnutí,“ uvedla ke scénáři projednávání mluvčí Ústavního soudu s tím, že podobně se projednávaly za osobní přítomnosti svědků spory i v minulosti. Upustilo se od toho v posledních letech například kvůli pandemii koronaviru.
Jak ale mluvčí Ústavního soudu dodává, není pravidlem, že dochází ke slyšení stran. Ve většině případů soud ve svých rozhodnutích uvádí, že od jednání nebylo možno očekávat další objasnění věci, proto je nenařizoval.
Stanoviska svědků mají ovšem v tomto případě pomoci k posouzení, jestli červnová valorizace představovala mimořádnou okolnost a hrozbu značných hospodářských škod.
Důchody jako hospodářská škoda
Návrh 71 opozičních poslanců, za které jedná Alena Schillerová z hnutí ANO, byl podaný loni 5. května. ANO postavilo stížnost na zrušení úpravy mimořádné valorizace na třech problematických oblastech:
První je zrychlené projednání zákona ve stavu legislativní nouze, druhou pak, že podle jejich názoru vládní koalice upravila výplatu v době, kdy už seniorům vzniklo legitimní očekávání, a tedy i nárok na výplatu. A třetí část kritiky míří na to, že vládní koalice omezila možnost opozice vystupovat během projednávání zákona ve Sněmovně.
Stav legislativní nouze je procedura, která je přípustná jen za mimořádných okolností, kdy je republika ohrožena nebo je třeba zabránit velké hospodářské škodě.
„Dělat z vyplácení důchodů hospodářskou škodu působí trhliny ve společnosti,“ prohlásila v květnu Alena Schillerová.
Vláda Petra Fialy ale argumentuje tím, že v prosinci 2022 byla inflace 3,1 procenta, zatímco v lednu 11,5 procenta, což nemohla čekat - a tedy ani valorizaci důchodů upravit dříve. Rozhodla se ale zasáhnout, aby zabránila škodě - vyššímu schodku rozpočtu. „Podmínka rozhodné úrovně inflace tedy ještě v prosinci 2022 nebyla splněna, zatímco v lednu 2023 byla tato úroveň překročena více než dvojnásobně,“ stojí v dokumentu, který soud zveřejnil.
