Článek
Školství mělo původně vyjít s 30miliardovým škrtem.
Po sériích jednání sice rozpočet vypadá o něco lépe, konečný nárůst o čtyři miliardy ale stejně příliš nedokládá, že by vzdělávání bylo pro vládu deklarovanou prioritou.
Meziročně totiž Ministerstvo školství dostane přidáno jen 1,5 procenta. A to v okamžiku, kdy roste počet dětí, školy se vyrovnávají s desítkami tisíc nových školáků z Ukrajiny a hlavně nově vládní poslanci svázali platy učitelů s průměrnou hrubou mzdou na úrovni 130 procent.
Matematicky to nevychází, ministerstvo proto musí v některých svých kapitolách výrazně šetřit. Uspoří se ale už na zákonem daném slibu. Ten totiž proti původní podobě neříká, s jakým rokem se budou aktuální platy učitelů porovnávat.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) teď potvrdil, že to bude vždy oproti předminulému roku. „To je samozřejmě úspornější varianta,“ přiznává Bek.
Škrtnou se neobsazená místa
Reálně tak nebudou pedagogové brát příští rok průměrně 130, ale odhadem jen asi 113 procent průměrné hrubé mzdy. Původní návrh navíc počítal s tím, že se budou navyšovat peníze i pro ostatní pedagogické pracovníky, jako jsou školní psychologové nebo vychovatelé. Vláda ale přepsala své programové prohlášení, a zůstalo tak jen u učitelů.
Původně měla změna podle Ministerstva školství vyjít na 30 miliard korun. Podle Beka ale dostanou učitelé po všech úsporných mezikrocích asi 2500 korun, což vychází jen na jednotky miliard.
Šetřit se bude také na nepedagogických pracovnících. Ministerstvo financí sice na úvod jednání o státním rozpočtu pohrozilo, že se bude škrtat 30 tisíc míst, především ve školních jídelnách, nakonec by ale mělo jít o menší počet a navíc pouze o ta neobsazená.
„Budeme hledat cestu k úsporám v rozpočtu tam, kde Ministerstvo školství normativně stanovuje počty pracovníků, ale místa nejsou obsazena. To je třeba případ nepedagogických pracovníků, kde podle nejnovějších čísel existuje osm tisíc neobsazených pozic,“ doplňuje Bek.
Na druhou stranu například platy kuchařek jsou tak nízké, že je ředitelé musí dofukovat ze všech finančních kapitol, které mají k dispozici, ať už to jsou neobsazená místa nebo i peníze na odměny pro učitele, aby vůbec nějaké zaměstnance sehnali.
Ze slíbených 2500 korun tak učitelé nemusí vidět taky nic, protože finance půjdou pouze do odměn, a ne tabulkových platů. Může se tak stát, že v některých školách se odměny budou muset přesypat k nepedagogickým pracovníkům, u kterých se s růstem platu nepočítá.
Méně učitelů, méně dělené výuky
Ministerstvo školství chystá říznout ale i do podoby výuky na školách. Peníze se dnes rozdělují podle takzvaného PHmax. Ministerstvo tak školám zjednodušeně určí, kolik hodin výuky jim proplatí, což umožňuje například dělení tříd na menší skupiny v některých předmětech. Tento parametr se ale bude nově snižovat.
„Nejde nám o škrtání míst v systému, jde nám o to, aby další rok nepřibylo dalších 7000 úvazků, jako se to dělo v minulých letech,“ popisuje Bek, že počet učitelů chce k letošnímu roku zastropovat. Ministerstvo školství se odkazuje na data OECD, podle kterých připadá v Česku na jednoho učitele méně žáků, než je běžné v průměrné vyspělé zemi.
Na druhou stranu ale ministr jedním dechem dodává, že některým školám může novinka zamotat hlavu. Zkrátka nemusí být dost peněz na tolik dělených hodin, a tedy i na všechny pedagogy. Pro takové školy má v záloze ministerstvo na příští rok přislíbenou rezervu čtyř miliard korun.
„Samozřejmě v jednotlivých školách může situace vypadat do jisté míry variabilně. Na to chceme použít dodatečné prostředky. Žádné masové propouštění v žádné kategorii zaměstnanců ale nehrozí,“ uklidňuje Bek.
Kde se dodatečné čtyři miliardy vezmou? Ministr Bek při svém nástupu řekl, že do školství se bude masivně investovat i prostřednictvím půjčky od Evropské komise, školství mělo připadnout 45 miliard korun během tří let. Vláda ale nakonec rozhodla, že školy nedostanou z půjčky ani korunu.
Za to se ale podle Beka podařilo vyjednat právě zmíněné čtyři miliardy, které by se měly MŠMT dodatečně přičíst napřesrok. Mířit by pak měly nejen školám, které se dostanou kvůli škrtům na financování výuky z roku na rok do problémů, ale také vysokým školám a na další ministerské reformy. V roce 2025 má pak ministerstvo slíbeno ještě dalších 11 miliard.
