Článek
Ministerstva zdravotnictví a práce navrhují novou službu na pomezí zdravotní a sociální péče. Na rozdíl od léčebny dlouhodobě nemocných by si ale tento pobyt lidé částečně hradili. Jako první na to upozornil Deník N.
„Je navrhováno vícezdrojové financování z veřejného zdravotního pojištění, z příspěvku na péči a z úhrady za takzvané hotelové služby,“ popisuje náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.
Novela ale zároveň počítá s tím, že se promění právě fungování léčeben dlouhodobě nemocných. Dnes v nich mohou pacienti běžně zůstávat i déle než 90 dní. Nově by s touto hranicí přišel automaticky přezkum, zda jejich zdravotní stav stále takový typ péče vyžaduje.
Pokud by lékař a zdravotní pojišťovna dospěli k závěru, že ne, přesouval by se pacient do domácí péče, sociálního zařízení nebo právě nově vzniklé sociálně zdravotní lůžkové péče. Za pobyt zde by si ale už platil. Kolik, to zatím není jasné.
Například v domovech pro seniory klienti od ledna, kdy se ceny navýšily, platí 515 korun denně. Z toho je 235 korun za celodenní stravu a 280 korun za ubytování.
„Počítáme, že novou péči budou primárně poskytovat sociální služby. Mohou se ale registrovat i zdravotnická zařízení. Čekáme ale velmi pozvolný náběh od nabytí účinnosti,“ upřesňuje Pláteník.
Do připomínkového řízení chce ministerstvo novelu poslat na přelomu dubna a května.
Pětina výdajů je zbytečná
Rezort zdravotnictví vychází z odhadů zdravotních pojišťoven, že léčebny navzdory legislativě suplují sociální služby.
„Odhady na základě kontrolní činnosti některých zdravotních pojišťoven hovoří o tom, že 20 procent lůžkodní (dnů pobytu pacienta na lůžku, pozn. red.) dlouhodobé lůžkové péče tvoří hospitalizace ze sociálních, nikoliv ze zdravotních důvodů,“ dodává náměstek ministra zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny proto s ministerským návrhem nemají problém, pokud se podaří nastavit podmínky dostupné péče pro všechny pacienty.
„Z pohledu zdravotní pojišťovny se návrh na úhradu pobytů v LDN po 90 dnech jeví jako opatření, které může přispět ke zlepšení finanční udržitelnosti a prostupnosti systému,“ říká za Vojenskou zdravotní pojišťovnu její mluvčí Jan Mates.
Naopak některé nemocnice protestují, protože systém podle nich není komplexní.
„Hrazení péče po 90 dnech pacientem je reakce na to, že ve zdravotnictví a sociální péči docházejí peníze a že bude hůř. Toto není koncepční řešení, které by říkalo, jak má pacient procházet zdravotním systémem a jak zajistit, aby byly kapacity pro toto dostatečné nejen v Praze, ale i v krajích či okresech v pohraničí,“ protestuje ředitel Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš, který je zároveň předsedou Asociace českých a moravských nemocnic.
Kam s pacientem?
Asociace upozorňuje na to, že je následná péče dlouhodobě podfinancovaná. Provedla z tohoto pohledu také průzkum mezi 70 zařízeními. Vyplynulo z něj, že úhrady od pojišťoven za jeden ošetřovací den jsou v průměru o 330 korun nižší než náklady zařízení. Ztrátu pak musí vykrývat vlastník, případně se umořuje například z krajských dotací.
„Do budoucna je ale jasné, že potřeba lůžek následné, dlouhodobé i sociální péče poroste. Je třeba toto řešit koncepčně a komplexně, nikoli jen zrušením úhrady v LDN po 90 dnech,“ dodává Čarvaš.
Naopak další nemocnice nebo léčebny novelu vítají, zároveň se ale obávají, aby zdravotní pojišťovny nesnížily úhradu za hospitalizaci pacienta.
„Vnímáme ji jako velmi racionální návrh, vedoucí k efektivnímu využívání lůžek následné péče a eliminaci skryté sociální hospitalizace,“ hodnotí novelu mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová.
Pro limit 90 dnů má ministerstvo také statistický argument. Na ošetřovatelských lůžkách, která spadají do dlouhodobé péče, se doba hospitalizace pohybuje od 50 do 60 dnů. Průměrný pacient se tak k novému limitu hospitalizace ani nepřiblíží.
Z odpovědí léčeben pro Seznam Zprávy ale vyplývá, že nezanedbatelná část pacientů zůstává déle.
U menších zařízení je to často i více než polovina. Důvodem je ale především setrvale špatný zdravotní stav, který jinou péči neumožňuje. Takových případů se ale podle Ministerstva zdravotnictví nebude limit 90 dnů týkat ani do budoucna.
To ale zdravotnickým zařízením nepomůže se zbytkem pacientů, které mají problém umístit do sociální pobytové péče. Kapacity totiž vůbec nestačí a situace se spíše zhoršuje.
„Potýkáme se nejčastěji s problémem umístit pacienta do kvalitního zařízení sociální péče, které by zároveň svou úrovní, lokací a cenou vyhovovalo i příbuzným pacientů,“ popisuje úskalí ředitel pražské Léčebny Vršovice Václav Ptáček.
Ministerstva si od změny slibují, že se zlepší kvalita života pacientů s dlouhodobým chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením, kteří vyžadují pravidelnou pomoc. Na druhou stranu si jsou rezorty vědomy, že je nutné navýšit kapacity terénních a pobytových sociálních služeb. Bez toho bude novela zbytečná.
