Článek
Letošní úhradová vyhláška vyvolala velké kontroverze. Ty přerostly až do ohlášených protestů praktických lékařů a ambulantních specialistů. Nakonec je odvrátilo Ministerstvo zdravotnictví, které jim přislíbilo dodatečné prostředky.
Do budoucna se chce ale podobným problémům vyhnout. A to větší transparentností dohodovacího řízení. Při něm si zjednodušeně řečeno jednotlivé obory s pojišťovnami domlouvají, kolik peněz za poskytovanou péči a v jaké struktuře dostanou pro příští rok.
„Klíčový je pacient. Při vší úctě k oběma stranám dohodovacího řízení, výsledkem musí být zlepšení dostupnosti a kvality péče pro pacienty. Velmi si proto vážím, že jsme tímto způsobem dospěli k dohodě s ambulantními specialisty i praktickými lékaři. Takto bych chtěl, aby probíhaly dohody v příštím roce, tedy na základě přesných dat,“ popisuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Resort k tomu chce přispět právě tím, že se budou dopředu zveřejňovat daleko detailnější statistiky, na základě kterých vznikne podle Válka snazší prostor pro dohodu.
„Naší prioritou je, aby se do budoucna uzavíralo více dohod,“ doplňuje Válek.
Není inflace jako inflace
Mezi nově zveřejňovaná data bude patřit například přehled o dostupnosti péče a preventivních prohlídek, ale také kvality ošetření. Data navíc nebudou jen obecná, půjdou až k jednotlivým nemocnicím.
Jasně bude také vidět přehled nákladů konkrétních oborů, a co z toho pacient má, že se úhrady v těchto segmentech péče zvyšují.
„Proč je to tak důležité, uvedu na učebnicovém příkladu. Často zní, že je potřeba navyšovat úhrady podle toho, jak se vyvíjí inflace. Spotřebitelská inflace, kterou vidíme my jako běžní občané, ale vůbec nemusí být taková v konkrétních segmentech zdravotní péče,“ popisuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Do Vánoc jsme například čelili velkým inflačním skokům, což se ale vůbec nepromítalo v tomto rozsahu do cen zdravotnického materiálu,“ vysvětluje Dušek.
Pojišťovny: Radši změna zákona
K záměru Ministerstva zdravotnictví je ale skeptičtější Svaz zdravotních pojišťoven. Nezastírá, že zveřejňování dalších dat může některé věci vyjasnit, dohody se ale stejně nemusí dařit uzavírat.
„Bude jistě dobré a užitečné, pokud Ministerstvo zdravotnictví detailněji popíše nějakou svou rámcovou představu o vývoji systému. Účastníkům ale chybí jistota, že není jiné cesty, než se dohodnout,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Daleko více by podle něj pomohlo, kdyby se změnil zákon a Ministerstvo zdravotnictví mělo omezenější pravomoci při stanovení úhradové vyhlášky u oborů, které se nedohodly.
„Je samozřejmě otázka, jak by vypadala konkrétní úprava. Mohlo by to ale být tak, že v případě nedohody by například platila dohoda z předchozího roku nebo by Ministerstvo zdravotnictví nemohlo vydanou vyhláškou překročit příjmy tak, jako to bylo v usnesení vlády pro letošní rok,“ dodává Friedrich.
Letos došlo k dohodě jen u tří segmentů ze 14. Konkrétně šlo o gynekology, stomatology a lékárny. Ani loni situace nebyla o mnoho lepší, dohodly se pouze čtyři segmenty.