Ministerstvo chce omezit světelný smog, norma má ale mezery

Podle časopisu Science stoupá míra světelného smogu téměř o 10 procent ročně. Pod osvětlenou oblohou žije 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace.

„Má to negativní dopady na působení člověka, na jeho spánek, odpočinek a soustředěnost. Také to má špatný vliv na různé živočichy, hmyz, bezobratlé. Především na ty, kteří jsou aktivní v noci a orientují se podle rozsahu světla a tmy,“ popsal náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) důvody, proč vznikla nová norma regulující světelné znečištění.

Cílem je zmírnit nejen veřejné osvětlení, ale i světlo, které vychází ze soukromé sféry. Norma se bude vztahovat na pět oblastí, a to osvětlení pozemních komunikací, osvětlení venkovních pracovišť, osvětlení venkovních sportovišť, architektonické osvětlení a také reklamní osvětlení.

„Rozhodně je dobře, že norma vznikla, například v Rakousku už podobná platí několik let. Noční životní prostředí ani lidé, kterým do ložnice svítilo světlo, neměli dostatečnou ochranu. Nyní by každý projektant měl vědět, že světlo v noci má své limity,“ řekl Seznam Zprávám Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který byl při přípravě normy členem technické normalizační komise.

Výsledek Suchan označil za kompromis, on sám by prý byl přísnější. „Byli jsme příliš svázaní pravidlem České agentury pro standardizaci, které říká, že nařízení normy musí být splnitelné současnými možnostmi,“ uvedl. „To sice vypadá jako logický požadavek, u nového tématu je však potřeba požadovat nové technické a technologické postupy.“

Přesto vnímá i pozitiva. „Poprvé v českém prostoru existuje technický dokument, který říká, že světlo v noci má také negativní účinky a že se má svítit s úvahou. Tedy pouze na určená místa, až na malé výjimky dolů a také časově omezeně,“ ocenil.

„Je také poprvé omezena takzvaná náhradní teplota chromatičnosti (CCT), která zjednodušeně řečeno udává, kolik krátkovlnné složky, tedy modrého světla, osvětlení má,“ dodal. Právě velký podíl modrého světla je pro člověka i zvířata problematický.

Nová norma nijak nezasáhne dočasné venkovní osvětlení, například to používané při kulturních akcích nebo v době Vánoc. Stejně tak nereguluje vnitřní osvětlení, a to ani tehdy, pokud proniká do venkovního prostoru.

„Pokud bude někdo povolovat rodinný dům, který nesvítí, nemá venkovní osvětlení, tato norma se ho také nedotýká. Pokud ale je osvětlení venku, limity splňovat musí – tedy nesmí svítit do vzduchu, může svítit jen určitou intenzitou, nesmí osvětlovat žádný perimetr okolo tohoto bodu, tedy například okna,“ přiblížil náměstek Hladík.

Právě to je podle Suchana dalším nedostatkem. „Norma má mezery v tom, co všechno se do ní nepodařilo implementovat. Především vnitřní osvětlení obřích kancelářských budov a také zemědělských skleníků,“ řekl. Za mírné považuje také některé limity pro veřejné osvětlení.

Maximální výše osvětlení doposud nebyla žádným způsobem regulovaná. Stanovené byly pouze minimální limity, například na silnicích. To se bude nyní měnit.

Norma bude účinná od 1. března, není součástí žádného zákona a je vydaná samostatně. „Co se týká legislativy, předpokládáme, že se na ni bude odkazovat nový stavební zákon, případně zákon o ochraně ovzduší,“ doplnil Hladík.

Platit bude také pouze pro nové stavby, zpětně se zatím vyžadovat nebude. Její dodržování se bude kontrolovat především při kolaudaci objektů.

Kvůli tomu ale podle Suchana budou změny vidět pomalu. „Nejrychleji se to projeví patrně v Praze, která všechny České státní normy automaticky zezávazňuje, tedy nebude zde už možné instalovat svítidla s ostře bílým světlem,“ vysvětlil.

Potom by se situace měla začít měnit i v menších obcích blíže k přírodě, kde bude nutné instalovat šetrnější osvětlení.

Podle náměstka Hladíka Česko na téma světelného znečištění upozornilo za loňského předsednictví v Radě Evropské unie.

V té době byla vyhlášena takzvaná Brněnská výzva (Brno Appeal to reduce light pollution in Europe), která vybízí k podpoře společného postupu na úrovni EU a sousedících států.

„Česká republika je v tomto ohledu lídr. Chceme, aby se téma světelného znečištění stalo tématem světovým a aby se obdoba normy aplikovala jak na evropské, tak světové úrovni,“ prohlásil Hladík.

Důležitá je podle něj právě celoevropská regulace. „Aby nebyly rozdíly, pokud by chtěl investor povolit stavbu třeba na Slovensku, v Maďarsku nebo v Česku,“ uvedl příklad.

„Švédské předsednictví úplně nesměřuje k tomu, aby si to vzalo za svoji prioritu, aby mohlo nějaké nařízení vzniknout. Nicméně už diskutujeme i se Španěly, kteří budou mít druhé pololetí roku 2023,“ podotkl.

Dodal, že Španělsko se tématu světelného smogu věnuje více, a proto doufají v lepší spolupráci.

Brno se dlouhodobě snaží upozorňovat na intenzitu veřejného osvětlení. Například v době pandemie covidu-19 v dubnu 2021 na jednu noc vypnulo 40 tisíc lamp veřejného osvětlení.

„Tento pokus nám odhalil, kolik světelného smogu vyprodukují právě lampy a kolik třeba výlohy nebo osvětlená parkoviště. Podle leteckého snímkování jsou hlavním světelným znečišťovatelem reklamní billboardy nebo lampy podél železničních tratí,“ uvedl náměstek primátorky města Brna Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), který má v gesci životní prostředí.

Nyní město stanovilo maximální intenzitu světla na fasádách budov, zejména pak po 22. hodině a určilo podmínky výběru svítidel pro veřejné osvětlení. „Kromě zajištění větší bezpečnosti byl cílem také hospodárný provoz,“ dodal Suchý.