Minimálně třetina žáků neudělá maturitu. To je realita stovky středních škol

Učitelé je nechají projít až do posledního ročníku, pak je ale nepřipustí k maturitě, případně žáci nezvládnou její společnou část. Nejde přitom o žádnou vzácnou výjimku. Téměř každá desátá střední škola má tuto takzvanou hrubou neúspěšnost svých žáků mezi 30 a 75 procenty.

„Hrubou neúspěšnost používáme, protože zaznamenáváme školy, které mají svou strategii postavenou na tom, že přijmou žáky, dovedou je do čtvrtého ročníku a na jeho konci je nechají propadnout, aby jim nekazili čistou neúspěšnost,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Právě čistá neúspěšnost maturantů se totiž sleduje především a orientují se podle ní také uchazeči nebo jejich rodiče. Jde tedy sice také o podíl neúspěšných žáků, ale pouze těch z ročníku, kteří se skutečně maturity zúčastnili.

„Mají tak pocit, že škola dopadla dobře, ale do čísla se už nezapočítá, že třeba pětina nebo třetina žáků čtvrtého ročníku k maturitě vůbec nešla. V lepším případě jdou na první termín na podzim, v horším propadnou,“ dodává Zatloukal.

Takto existuje v Česku hned 21 středních škol, kde většina žáků maturitu nezvládne nebo k ní není připuštěna. Jejich hrubá neúspěšnost se podle dat za minulý školní rok pohybuje od 50 až do 75 procent.

Ve většině případů takoví žáci nemají podle ředitelů a učitelů dostatečnou motivaci, aby se k maturitě dostali.

„Ale proč je výuka nebaví, v jakém prostředí se vzdělávají? Dostávají zpětnou vazbu? A jak je školy podporují?“ ptá se ale ústřední školní inspektor.

Ze zjištění České školní inspekce vychází, že právě střední školy zaostávají v práci se svými žáky. Učitelé v hodinách například nevytvářejí podmínky, aby mohli být aktivní. Daří se to učitelům v 70 procentech případů na prvním stupni základních škol a v 52 procentech na druhých stupních. Na čtyřletých maturitních oborech to je ale jen 41 procent a na nematuritních dokonce 29 procent.

V prevenci školní neúspěšnosti hraje velkou roli pozitivní školní klima, díky kterému se daří předcházet neúspěchu při studiu nebo rizikovému chování. Ale jen 31 procent středních škol vyhodnocuje školní klima pravidelně, téměř pětina naopak vůbec.

„Co se týče znaků kvalitní výuky, třetina učitelů na základních školách a někde až polovina je realizuje alespoň v nějaké podobě. Ve středním vzdělávání bohužel nic z toho v takovém podílu nezaznamenáváme,“ dodává další nelichotivé zjištění Zatloukal.

Přitom 70 procent středních odborných škol kritizuje úroveň nabytých znalostí, se kterou děti přicházejí ze základek. Ale většina středních škol své žáky nedokáže dostatečně posunout. Cesta je, a to i na učilištích. Nejlepším takovým školám v Česku se například osvědčilo zaměstnávání vlastních absolventů, kteří svými osobními zkušenostmi mohou žáky vhodně motivovat.