Hlavní obsah

Krajské volby

Konečné výsledky voleb v ČR
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
StranaHlasy
ANO
842 947
ODS
140 544
KDU+ODS+TOP 09
131 058
STAN
130 347
Piráti
85 169

Volby do Senátu

Výsledky 1. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Milion tun potravin v koši. V Česku nejvíc plýtvají mladí a chudší lidé

Foto: Shutterstock.com

Podle výzkumů jednotlivec v Česku vyhodí ročně v průměru přes 37 kilogramů jídla.

V Česku vznikl Food Waste Institut, který má za cíl snížit plýtvání jídlem. Bude radit školákům, starostům, ale i hypermarketům. „Potřebujeme v tomto ohledu změnit myšlení i chování lidí,“ říká v rozhovoru spoluzakladatelka.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až třetina vyprodukovaného jídla skončí v Česku v koši. Podle tříletého výzkumu vědců z brněnské Mendelovy univerzity jednotlivec v Česku vyhodí v průměru 36,4 kilogramu jídla ročně, v sídlištní zástavbě je to dokonce 53 kilogramů na osobu.

Právě na zmíněné vysoké škole nově sídlí Food Waste Institut, který má mezi Čechy tlumit zbytečné mrhání jídlem. Jeho spoluzakladatelé ve čtvrtek prezentovali nový spolek i jeho webovky. Chtějí vzdělávat školáky, spolupracovat s obcemi nebo radit hypermarketům.

Obrovský problém

„Nechceme jen jeden výkřik, ale dlouhodobě fungující platformu,“ říká spoluzakladatelka spolku a prorektorka Mendelovy univerzity Lea Kubíčková, která se dlouhodobě zabývá plýtváním potravinami.

Celostátní iniciativu vymyslela také s ředitelem Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj Pavlem Kosorinem. „Nápad nosím v hlavě sedm, osm let. Plýtvání potravinami je obrovský problém. V Česku se minulý rok vyplýtvalo milion tun potravin. Je evidentní, že je potřeba postavit mnohem robustnější most, abychom dokázali přejít na stranu udržitelnosti v zacházení s potravinami. Ve světě by nemusel být hlad, pokud bychom uměli zachránit, co se vyhazuje,“ říká Kosorin.

Spolek má zatím jednotky členů, chce se postupně rozvíjet, na startu jej 150 tisíci korunami podpořil Jihomoravský kraj. Hodlá univerzitní poznatky a tipy převést mezi jednotlivce. „Některé statistiky uvádějí, že až 40 až 50 procent vyplýtvaného jídla jde na vrub domácností,“ vysvětluje Kubíčková v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak si vůbec představit, že třetina vyprodukovaného jídla skončí v odpadu?

Víme, kolik se vyrobilo, kolik se spotřebovalo. Opravdu se podle odhadů znehodnotí až třetina, což je strašlivé číslo. Bez takového plýtvání bychom celosvětově vyřešili hlad. V rozvíjejících se zemích se často plýtvá ve fázi výroby, distribuce. To u nás máme zmáknuté. Jsou nějaké zbytky, ale obchodníci či distributoři u nás plýtvají velmi málo. Jsou to pro ně zbytečné náklady. Co začíná být problém v Evropské unii, že nejvíc vyplýtvají domácnosti. Kdybychom změnili chování jednotlivců, tak se plýtvání dramaticky zmenší.

S jakými cíli jste tedy s kolegy založili Food Waste Institut?

Chceme ohledně potravin změnit myšlení i chování lidí. Spustili jsme web, kam budeme dávat pouze relevantní ověřené informace. Abyste mohli změnit uvažování, musíte opakovat, kolik potravin se vyplýtvá. Chcete jim dávat tipy, triky, doporučení. To zatím na jednom místě chybí, informace jsou roztříštěné. Některé aktivity fungují jen v regionech a nejsou známé celostátně. Třeba učitelé ve školách mohou dětem předávat věci, které opravdu zabírají.

Řešení musí být globální

Mluvíte o dalších pilířích boje s plýtváním, jaké jsou?

Chceme dát dohromady důležité hráče – nejen domácnosti, kde se plýtvá nejvíc, ale také obchodníky, akademiky, distributory, výrobce. Uděláme platformu, kde se tito lidé budou střetávat a předávat si poznatky. Hodláme sdružovat subjekty z celé republiky. Jednou může institut fungovat i nadnárodně. Nesmíme si hrát jen ve vlastním písečku, ten problém je potřeba řešit celoevropsky a celosvětově. Třetím pilířem je osvěta. Abychom mohli změnit uvažování, měli bychom problematiku více dostávat mezi lidi. Nebudeme jen psát o chystaných akcích. Chceme lidi aktivně oslovovat, třeba mladou generaci, starosty či školy.

Jak si Češi v kontextu Evropy vůbec vedou, co se týče plýtvání jídlem?

Když budeme mluvit za celý potravinový řetězec, je to okolo 50 až 70 kilogramů za celý rok, když hovoříme o domácnostech, je to kolem 37 až 40 kilogramů na člověka. Nicméně z různých metodik dostanete různá čísla. V kontextu Evropy si vedeme docela dobře. Jsme v horní části tabulky, ale stále bychom měli pracovat na snížení plýtvání potravinami.

Ve slevách nakupujeme zbytečně moc

Potraviny podražily. Vnímáte, že lidé míň plýtvají?

S týmem vědců na Mendelově univerzitě pracujeme na shromažďování dat, kde si myslíme, že se zdražení projeví. Ale ještě to nemáme vyhodnocené. Subjektivně vnímám, že o tom lidé víc přemýšlí, na druhou stranu jsme národ milující slevy. Když vidíme banány ve slevě, tak jich nakoupíme víc, než stihneme spotřebovat. Ty hnědé pak letí do koše. Nemám tvrdá data, ale zdražení by se mohlo tímto směrem projevit.

Nicméně z dat vím, že neplýtvají nejvíce lidé, co nemají problém s penězi. Tedy ti, co si v uvozovkách mohou nakoupit, co chtějí. Často se ukazuje u sociálně slabších, že s tím jídlem neumějí hospodařit. Ale je to hodně komplexní otázka a nelze na ni jednoduše odpovědět.

Kdo tedy nejvíc plýtvá?

Ukazuje se, že mladší generace plýtvá víc. Je to paradoxní, protože třeba generace Z deklaruje hodně, jak je pro ně důležitá udržitelnost. Některé studie však říkají, že to není tak jednoznačné. Nelze totiž zjednodušit celou generaci na homogenní skupinu. Hodně to závisí na jednotlivých segmentech té generace.

Jak správně nakupovat

Každého asi zajímá, jak tedy lépe zacházet s potravinami…

Je potřeba správně nakupovat - zreviduju si ledničku před nákupem. Udělám si seznam, nenakupuju impulzivně zbytečné položky. Taky správně potraviny skladovat - zjistit si, co kam patří. Existují vychytávky, aby se nezkazily třeba brambory. Naučte se vařit ze zbytků. Naše babičky to uměly. Není to něco, co není cool. I mladá generace hledá takový typ receptů. V některých domech, kde žijeme, nejsou sklepy, je horší skladovat potraviny, nicméně máme elektřinu a ledničku. Je potřeba vědět, co patří do lednice a co ne. Chceme taky více mluvit o zavařování, fermentaci.

Mluvila jste o osvětě, jak může institut na lidi zapůsobit?

Budeme spolupracovat s dalšími projekty, třeba Nesnězeno, Zachraň jídlo. Aby mohly lépe prezentovat funkční tipy. Po našem dlouhodobém projektu se delší dobu stávalo, že mně třeba učitelky z malých základních škol nebo lidé z menších obcí psali maily a měli zájem o start kampaně. Vyměňovali jsme si ozkoušené tipy, návody.

A co třeba ve školách funguje?

Děti na prvním stupni jsou velmi vnímavé. Pak tipy přenesou do rodin. Když budeme mít k dispozici výuková videa, materiály, rádi bychom po domluvě sdíleli všechny takové odkazy, aktivity. Chceme hledání potřebných informací zájemcům zjednodušit.

Mluvíte také o spolupráci se starosty menších obcí. Jak lze pomoci v této sféře?

Často je to o přemýšlení, co dělat s nespotřebovaným jídlem. Jestli kompostovat, nebo s ním třeba nakrmit v uvozovkách bioplynku. Na menších obcích by taky často rádi udělali komunitní kampaň. Dokážu si představit, že tam mohou fungovat nějaké komunitní spíže, lednice. Někteří sousedi se běžné podělí třeba o zeleninu, ovoce ze zahrady. Možností je celá řada a my jim ukážeme, co funguje.

Chcete také více spolupracovat s obchodníky. Upozorňujete třeba, že k plýtvání jídlem vedou slevové akce typu 2 kusy plus 1 zdarma. V čem konkrétně chcete být nápomocní?

Také na tomto poli obchodníci udělali velký kus práce. Snaží se do letáků umístit, jak mají lidé spotřebovat zbytky, snaží se lidi ovlivnit i v místě nákupu. Zlevní potraviny, aby se nevyhodily. Radí taky spotřebitelům, jak s potravinami zacházet, aby se nezkazily. Když třeba víte, kolik vody se spotřebovalo na vypěstování jednoho rajčete, tak si lépe uvědomíte dopad toho, když je vyhodíte do koše. Můžeme v tom využít různé aplikace na plánování nákupu.

Jak budete váš spolek dotovat, jaký bude mít rozpočet?

To zatím netuším. Co seženeme. Není to ničí dceřiná společnost. Nechceme nikomu sloužit. Nejdřív jsme začali ve svém volném čase, pak jsme dostali dotaci z Jihomoravského kraje, 150 tisíc korun, kterou jsme použili na tvorbu webu a ještě jsme ji ani neutratili. Zatím jsme mikrotým čtyř pěti lidí. Rádi bychom se stali profesionálně řízeným spolkem, který bude dlouhodobě fungovat. Budeme shánět sponzory, aby přispívali na workshopy.

Související témata:
Plýtvání potravinami

Doporučované