Migranty vám budeme vracet, hrozí z Německa. Jsme připraveni, tvrdí vnitro

Lídr vítězné strany německých voleb Friedrich Merz chce ve větší míře bojovat s nelegální migrací, která byla jedním z hlavních témat voleb. Pro migranty, jež Německo odmítne, by Česko mohlo postupně přestat být jen tranzitní zemí a ve větší míře by zde mohli zůstávat.

Zástupce Friedricha Merze Sepp Müller v rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné sdělil, že hraniční kontroly strana CDU zavede okamžitě. „Nikdo z těch, kdo dorazí po zemi k našim hranicím, nebude smět požádat v Německu o azyl. To mimo jiné znamená, že se o migranty, kteří přijdou přes české území, poté bude muset postarat Česká republika,“ uvedl. CDU chce mimo jiné také automaticky deportovat žadatele o azyl, kteří se v zemi dopustí dvou trestných činů, mezi něž se v Německu počítají i krádeže nebo jízda načerno.

Cizinecká policie situaci monitoruje, současná opatření jsou ale dle mluvčího Josefa Urbana adekvátní aktuální situaci a k razantním změnám zatím není důvod. „Rizika spojená s možným zavedením hraničních kontrol jsou průběžně analyzována tak, abychom pokud možno zajistili co největší připravenost policejních složek za účelem snížení rizik,“ řekl Urban.

Stále dle něj také platí, že Česko je pro migranty pouze tranzitní zemí, kde je ze strany běženců evidovaný jen nízký počet žádostí o azyl. Již probíhající namátkové kontroly ze strany Německa společně s dalšími opatřeními okolních států pak dle něj také zásadně dopadly na celkový pokles tranzitní nelegální migrace jak v Německu, tak i u nás.

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová pro Česko příliš velkou změnu nepředpokládá. „Vyšší počet migrantů u nás příliš neočekávám. Samotné kontroly na hraničních přechodech migraci do Německa spíše nezastaví a převaděči najdou jiné cesty,“ popsala Faltová. Německý politický plán dle ní nebude jednoduché překlopit do praktických opatření.

Ministerstvo vnitra s německou stranou udržuje kontakt a sleduje její kroky. Dle mluvčí Hany Malé je Česká republika připravena reagovat na základě aktuálního vývoje, v současné době je ale situace stabilizovaná. „Nástroj v podobě znovuzavedení kontrol má k dispozici i Česká republika, která jej v minulosti opakovaně využila na hranicích se Slovenskem. Disponujeme také základními nástroji na zvládání většího přílivu osob, přičemž kapacity zařízení pro zajištění cizinců v České republice jsou v současné chvíli dostatečné,“ uvedla Malá.

Cizinecká policie na základě předešlých zkušeností upozorňuje na to, že i když v zařízeních kapacity máme, k jejich naplnění může dojít v poměrně krátkém čase. „V současné době jsou kapacity našich záchytných zařízení zaplněny pouze zhruba z deseti procent. Samozřejmě i Česká republika může využít readmisních dohod a dublinských řízení k přesunu migrantů mimo Českou republiku,“ popsal Urban.

Na vysvětlenou: readmisní dohoda umožňuje předávání občanů, kteří neoprávněně vstoupili na území jedné ze smluvních stran nebo na něm neoprávněně pobývají, do země jejich původu.

Dublinské nařízení zase stanovuje, že žádost cizince o mezinárodní ochranu má být projednávána a rozhodnuta pouze jedním ze členských států EU, brání se tak situaci, kdy se žádný stát EU necítí být odpovědný za posouzení žádosti o azyl. Brání to i tomu, aby jeden člověk žádal o azyl souběžně ve více státech EU.

Pro Čechy cestující do Německa by se situace změnit neměla. „Dle Schengenské dohody nepředpokládáme, že by mělo docházet k významným omezením. Samozřejmě může dojít k delší čekací době při vstupu do Německa, která může být spojena například s policejními kontrolami,“ uvedl Urban.

Namátkové kontroly na hranicích mohou pro cestovatele představovat zdržení už nyní, další komplikace pro Čechy ale zřejmě nenastanou. „Nepředpokládáme, že by se pro občany České republiky měla situace zásadně měnit,“ řekla Malá.

Opatření, která Německo plánuje, zřejmě dlouhodobě neobstojí, jejich zavedení totiž závisí na vypovězení evropských smluv kvůli stavu nouze. Jinými slovy je možné upřednostnit národní zákony před evropskými, pokud je situace v zemi dostatečně závažná. Před soudem ale podobný krok zatím ještě nikdy neobstál. Dle Seppa to ovšem není problém. „Chceme, aby naše opatření krátkodobě zafungovala tak silně, abychom se ve střednědobém horizontu mohli vrátit k ozdravnému fungování Schengenu,“ uvedl Sepp.

Dodal také, že předpokládá vlnu uzavírání hranic napříč Evropou. Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Radiožurnál zdůraznil, že je třeba hledat celoevropská řešení. „Platí jednoduchá rovnice – pokud nedokážeme řešit nelegální migraci efektivně a účinně na evropské úrovni, tak státy budou přistupovat k autonomním opatřením. Německo je klíčová destinace pro nelegální migranty, je to země nejvíce zasažená a je potřeba najít celoevropská řešení,“ popsal Fiala.

V loňském roce u nás pokračoval trend poklesu nelegální migrace, policie celkem zaznamenala 9461 nelegálních migrantů, což znamenalo meziročně pokles o téměř 32 procent. Nejčastěji byli loni zastoupeni občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu. V naprosté většině případů tranzitní nelegální migrace bylo cílovou zemí právě Německo.

V Německu policie loni zaznamenala necelých 84 tisíc nelegálních migrantů, v roce 2023 jich přitom bylo téměř 128 tisíc, šlo tedy o pokles o téměř třetinu. Dle současné německé ministryně vnitra Nancy Faeserové je tento pokles důsledkem kontrol na hranicích, které Německo provádí od října roku 2023. „Kontroly na hranicích jsou efektivní ve snižování nestandardní migrace, zabránili jsme už čtyřiceti sedmi tisícům nelegálních vstupů do země,“ řekla Faeserová.