Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podzemní dráhu v centru města i nové tramvajové tratě zahrnuje nový brněnský územní plán. Počítá rovněž s novými obytnými čtvrtěmi, díky nimž se město v budoucnu může rozrůst až o 170 tisíc lidí.
Vedení města schválilo jeden ze zásadních bodů tohoto volebního období. Strategickému plánu, který určuje rozvoj města, v úterý dalo zelenou 54 z 55 zastupitelů. Platit má od 1. února 2025. Lze očekávat, že některé části budou napadené žalobami.
„Dokument jsme podrobně konzultovali. Nemělo by hrozit jeho soudní zrušení,“ uvedl městský architekt Jan Tesárek, jehož kancelář územní plán zpracovala.
Plán počítá s novými tramvajovými tratěmi v řadě okrajových částí města, ale také v centru. Mají vést třeba do Kamech, kde se začne stavět už příští rok, nebo ze Stránské skály do Líšně či do Bosonoh a do jižních částí města (Přízřenice, Heršpice).
Vše se točí kolem nádraží
Největší změny se v tomto ohledu dotknou vlakového nádraží, které se má kolem roku 2035 odsunout necelý kilometr jižněji oproti současné stanici. „Nejdůležitější je obsluha nového hlavního nádraží. Nová tramvajová trať začne tangentou od Vídeňské ulice kolem M-Paláce k novému hlavnímu nádraží, dále ulicí Masná až k dnešní ulici Tkalcovská,“ řekl Tesárek.
K nádraží kromě autobusů zamíří pět tramvajových linek. „Postarají se přibližně o 75 procent cestujících mířících k novému nádraží,“ řekl provozní ředitel brněnského dopravního podniku Jan Seitl.
Tramvaje pojedou i přes nový bulvár, který spojí nové odsunuté nádraží se stávajícím centrem. Podle Tesárka bude nové nádraží kapacitně dostatečně obsloužené veřejnou dopravou. „Vznikne uzel srovnatelný s dnešní Českou. Doprava se rozprostře do dalšího uzlu,“ doplnil.
Otazníky na okruhu
Kolem plánovaného nádraží v územním plánu je stále nejasné napojení silniční dopravy i přesná podoba jižní části Velkého městského okruhu. „Budeme řešit a zpřesňovat překlenutí nového nádraží právě silničním okruhem. Dopraváci nadále počítají, zda tam bude výhodnější tunel, nebo estakáda,“ vysvětlil architekt.
Podle něj by nové nádraží s plánovanou čtvrtí pro 15 tisíc lidí bez napojení na městský okruh mělo velké problémy. „Je to nutné. Rozvinutí dopravní infrastruktury v jižní části města bude alfou a omegou celého projektu,“ doplnil.
Klíčový dokument nadále počítá s diskutovanou podzemní dráhou, i když je to otázka budoucích desítek let. Takzvaný severojižní kolejový diametr má vést od nové vlakové stanice a pokračovat pod centrem města, pod Šumavskou a Hradeckou ulicí k řečkovickému nádraží.
Nové čtvrtě
Politici si také od dokumentu slibují čitelnější rozvoj nových čtvrtí pro bydlení. Podle zhotovitelů se město může rozrůst až 170 tisíc lidí. „Do stavebních ploch přibude 400 tisíc metrů čtverečních, což je ve stávajících cenách hodnota asi šest miliard korun,“ podotkl radní Petr Bořecký.
Plán umožňuje rozvinout více než stovku zašlých ploch, které se mohou proměnit třeba na byty, domy či kanceláře. „Dál se bude rozvíjet lokalita bývalé továrny Zbrojovka, také Špitálka s rozsáhlými brownfieldy,“ doplnil Tesárek.
Zdůrazňuje koncept čtvrtí, kde jsou všechny potřebné služby a infrastruktura dostupné místním do 15 minut. „Chceme vytvářet plochy, které umožní směs využití, tedy území, kde lze bydlet, pracovat, je tam zeleň i místo pro odpočinek. Nechceme velké monofunkční lokality,“ vysvětlil.
Nový plán určuje takzvané stabilizované plochy, kde se současné území nemá příliš proměňovat, a plochy změn, kde bude město co nejvíc podporovat výstavbu.
Dokument také zavádí karty lokalit, pro které jsou určeny zpřesňující podmínky pro využití daných území. Funkční využití ploch se dělí na 18 typů. „Investor či projektant musí být v souladu s těmito kartami a podle toho budou jednotlivé záměry posuzovány,“ upřesnil radní pro územní plánování.
Podle městského architekta už nehrozí podobná pochybení jako v lokalitě Sadová, kde při plánování bytové čtvrti město nedohlédlo na potřebnou stavbu obchodů či základní školy. „Memento Sadová město zná a ničím podobným si nechce projít znovu. Město už používá plánovací smlouvy s investory, kdy je potřeba vypořádat nároky, které nová výstavba přináší,“ doplnil Tesárek.
Důraz na zeleň
Opoziční zastupitelé ocenili, že plán klade důraz na zeleň. „Největší rizika, která jsme v původně předloženém plánu viděli, jsou alespoň částečně zmírněná. Jednalo se například o nedostačenou ochranu zeleně, nízké požadavky na plochy a řešení zeleně v návrhových plochách. Je to ošetřené zvětšením podílu plochy zeleně na rostlém terénu,“ sdělila opoziční zastupitelka Zelených Jana Drápalová.
Výhrady k plánované výstavbě na jednání vyjádřili třeba lidé z brněnských Maloměřic a Obřan, kde má na břehu řeky Svitavy vzniknout rozsáhlý bytový komplex. „Tento projekt sleduje pouze zájmy developera bez řešení skutečných problémů lokality,“ vysvětlila jedna z tvůrkyň petice a radní Zuzana Rožcová.
Některým místním vadí také narušení charakteru okolí Svitavy, kde je v současné době zeleň. „Na uvedeném území by mohl vzniknout park sloužící k odpočinku a relaxaci,“ upřesnila Rožcová.
Zastupitelé v tomto území měnit plán nezamýšlejí. „Jsme město pro výstavbu a nemáme důvod v této lokalitě výstavbě bránit. Místo je dobře dopravně a technicky napojitelné, je poblíž rekreační zóny a naplňuje všechny potřebné funkce pro stavbu udržitelného města,“ doplnil Bořecký.
Dvaadvacet let příprav
Brnu zabraly přípravy strategického dokumentu 22 let. V roce 2002 schválili zastupitelé pořízení a výběr jeho zhotovitele. „Vystřídali se na něm téměř všechny politické strany a zástupci ve vedení města. Je to nejvíc projednaný plán v historii města,“ sdělil radní Bořecký.
„Schvalujeme tady dokument, který byl zadán před 22 lety. Za takový čas nemůže až tolik město Brno. Ukazuje to na strašlivou legislativu, kterou má Česko v této oblasti,“ podotkl před hlasováním opoziční zastupitel a bývalý radní Matěj Hollan (Žít Brno).
Politici měli ke schválení plánu nakročeno už před dvěma lety, ale na konci volebního období jej torpédovali i zástupci koalice. Občanští demokraté jej zamítli ve spolupráci se zastupiteli ANO, kteří tehdy ještě seděli v opozičních lavicích. Teď spolu obě strany sedí v široké koalici a opět pozměňovaný plán schválili.
„Myslím, že ty dva roky, které jsme dali územnímu plánu navíc, byly ku prospěchu,“ sdělila primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní se Brňané dočkají kvalitního dokumentu pro rozvoj města, i když nešlo vyhovět všem.
