Odborník vysvětluje, co v Česku způsobí vlnu veder

Teploty v Česku by se mohly ve středu vyšplhat až ke 38 stupňům Celsia, v Anglii očekávají pokoření historického rekordu – 40 stupňů. Ve Španělsku nebo Portugalsku se pak teploty maximům blíží.

Do budoucna přitom podle expertů budou podobné teploty stále častější, protože dochází k celosvětovému oteplování povrchu.

Meteorolog Josef Hanzlík z centrálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu vysvětluje, na co se máme připravit.

Čím jsou současné teploty způsobené?

V průběhu léta dochází ke střídání jednotlivých vzduchových hmot nad střední Evropou. Nad tou jižní je teplo, nad severní zima a ve střední dochází ke kolísání. Teď se k nám dostává velmi teplý vzduch z jihozápadní Evropy, kam se vzduchová hmota dostala z Afriky.

Na jihozápadě Evropy jsou už několikátý den 40stupňová vedra a požáry. Vzduch se stále přehřívá a nadále vysušuje. Prohloubená tlaková níže pak pošle teplý vzduch nad západní a střední Evropu. I v Anglii hrozí 40 stupňů, což by byl historický národní rekord.

Jaké teploty můžeme tedy čekat?

Maximální teploty budou mezi 32 a 37 stupni. Ojedinělých 38 stupňů odhaduji v Plzni-Bolevci nebo v Podkrušnohoří. Nad západními Čechami totiž bude vzduch nejteplejší.

Ve čtvrtek by pak měla ze západu přijít studená fronta a ochladit se. V Čechách pod 30 stupňů, na Moravě a ve Slezsku by ale mohlo být 37 stupňů. Tam se ochladí v pátek.

Na počátku příštího týdne by se k nám měl dostat opět teplejší vzduch z oblasti Francie a Švýcarska. Tepleji bude od pondělí do středy a pak by měla opět přijít studená fronta.

A ve zbytku Evropy?

Dnes v Anglii hrozí 40 stupňů. Poprvé v historii tam byla vydána nejvyšší výstraha. V Portugalsku byl téměř vyrovnán historický rekord, ve Španělsku k němu chybí dva stupně.

Jak časté budou takové teploty?

Střídání teplot je normální charakter léta, kdy dochází ke střídání chladnějších a teplejších vzduchových hmot. Kvůli globálnímu oteplování jsou ale teploty vyšší, než bývaly. K té samé cykličnosti dříve také docházelo, ale teploty se pohybovaly mezi 24 a 27 stupni. Teď je vše posunuté. Normálně teploty šplhají ke 30 stupňům, a proto když se oteplí, je klidně 35 stupňů.

Čím to je?

Evropa, stejně jako celý svět, se stále prohřívá a vlny veder jsou intenzivnější, než byly dříve. Je statisticky podložené, že dochází k oteplování zemského povrchu. Každý měsíc je první až pátý nejteplejší v historii. Například letošní červen byl celosvětově třetí nejteplejší v historii.

Souvisí s oteplováním i další jevy?

Je vyšší frekvence nebezpečných jevů. Horka, bouřky, tornáda a další budou přicházet častěji. Srážky nejsou rozložené v průběhu roku tak, jak byly dříve, ale padají v užších časových intervalech a spadne jich víc.

Také to souvisí s tím, jak se planeta rychleji ohřívá. Povodně nebo tornáda tu byly vždy, ale nedocházelo k nim tak často. Dokonce bylo dokumentováno tornádo v roce 1911 v Praze na Vyšehradě.

Dříve se také říkalo stoletá nebo padesátiletá povodeň, dnes už tyto termíny ale neplatí.

Letos to je dvacet let od povodní, můžeme je čekat brzy znovu?

Je otázka, kdy se objeví další. Řada hydrologů se ale domnívá, že by měly přijít letos nebo za rok. Letos jsme se jim jen tak tak vyhnuli. V pásu mezi Prahou a jižními Čechami došlo k několik epizodám, kdy spadlo i 100 milimetrů srážek a zem se nasytila vodou.

Vždy když je sucho, se nejprve zem nasytí. Pokud ale přijde velké množství srážek podruhé, voda odtéká a vzniká povodeň.

Jak si na změny zvyknout?

Je to o přizpůsobování se. Klimatická opatření jsou pak od jednotlivců až po vlády.