Městský okruh za 44 let? Je to priorita a peníze seženeme, slibují politici

Úředníci magistrátního odboru dopravy vyčíslili, co všechno chce hlavní město v příštích letech stavět, kolik to bude stát a jak dlouho to potrvá. A vyšlo jim, že velké dopravní stavby, které politici označují za prioritu, budou při současné míře investování hotové přesně za 44,75 roku.

„Ani v následujících 20 letech nebude možné realizovat většinu opatření z uvedeného seznamu kvůli jejich nárokům na objem investic a trvalému zvyšování objemu běžných výdajů v kapitole doprava,“ napsali úředníci ve zprávě, kterou nejprve předložili výboru pro dopravu a následně všem pražským zastupitelům.

„Z rozpočtu nebude například možné financovat výstavbu městského okruhu,“ podotkli.

Na jednání zastupitelstva na to upozornil Pavel Vyhnánek (Praha sobě), bývalý radní pro finance.

Dostavba obou okruhů - menšího „městského“ a většího „pražského“ - je tradičním koloritem pražské politiky.

Občanští demokraté v čele s Bohuslavem Svobodou před loňskými volbami slibovali, že „okruhy dostaví“. A Praha sobě zase už od voleb upozorňuje na to, že to byl zcela iluzorní závazek.

Stavba okruhů totiž běží vlastním tempem, které politici jen těžko mohou urychlit. Městský okruh nebude hotový ani v tomto, ani v tom příštím volebním období. A pravděpodobně ani v tom následujícím. Nemluvě o Pražském okruhu, který nestaví město, ale stát.

Úředníci do své zprávy  (stáhnout si ji ve formátu PDF můžete zde) zapracovali i další vzkaz. K některým velkým dopravním stavbám poznamenali, že je potřeba znovu zvážit jejich přínosy a náklady.

Podle odborníků hrozí, že tyto stavby neúměrně zatíží rozpočet a zároveň zhorší dopravu ve městě. „Z hlediska posuzování upozorňujeme, že poměr přínosů a finančních nákladů některých opatření v seznamu je diskutabilní,“ napsali doslova.

Nejdříve se ale podívejme, o co opírají svá tvrzení.

Odbor dopravy operuje se seznamem prioritních dopravních staveb, který schválili pražští zastupitelé. Nechybí na něm vnitřní ani vnější okruh, železniční trať Praha - letiště - Kladno, metro D, Radlická radiála, lanovka z Podbaby do Bohnic nebo parkovací domy P+R na konečných stanicích metra.

Loni investice do dopravních staveb spolykaly rekordních 8,99 miliardy korun, přičemž přes pět miliard padlo na stavbu metra D.

Předloni pak byly celkové investiční výdaje na dopravu necelých pět miliard korun. Například samotná železnice na letiště ovšem má přijít na téměř 10 miliard.

„Pokud by měly být všechny stavby ze seznamu realizovány a na investice by bylo k dispozici například šest miliard korun ročně, vyžadovalo by to veškeré investiční prostředky v kapitole ‚doprava‘ na dalších 28 let bez nákladů na výstavbu metra D,“ poznamenali úředníci.

S metrem D, které už je ve výstavbě a má plnou politickou podporu, je to již zmíněných 44,75 roku.

Podle odboru dopravy nezbývá než bohatý seznam rázně proškrtat. U pěti konkrétních staveb je navíc i poznámka: „Kvůli riziku zvýšení celkové intenzity individuální automobilové dopravy a celkové finanční náročnosti je nutné budoucí posouzení celkových společenských přínosů a nákladů stavby.“

Jinými slovy: Tyto projekty jsou příliš drahé a je možné, že dopravu ve městě zhorší.

Konkrétně poznámku najdeme u Vestecké spojky, aglomeračního okruhu (obří stavby, která má v daleké budoucnosti obkroužit Prahu územím Středočeského kraje) nebo u Radlické radiály.

„Podle dostupných zahraničních studií nemusí být efekt navržených radiálních silničních staveb z hlediska dopravy pozitivní. Tím, že nová rychlá spojení zkracují cestovní čas, zvyšují i celkový počet cest autem na úkor šetrnějších způsobů dopravy. Cestování autem se totiž nově stane atraktivní i pro řadu lidí, kteří dosud cestují hromadnou dopravou nebo ze vzdálenějších destinací dosud vůbec necestují. Kromě toho kapacitní radiály posilují suburbanizaci a s ní související nárůst automobilové dopravy ze zázemí do centra a dopravní zácpy uvnitř města,“ napsali do zprávy politikům.

Příliš drahá je podle úředníků také lanovka z Podbaby do Bohnic.

Poznámka o „riziku zvýšení individuální automobilové dopravy“ se objevila také u městského okruhu. Tedy jeho chybějící třetiny, která má vést od ústí tunelu Blanka v Troji až do Štěrbohol.

Městský okruh má ale neochvějnou podporu vládnoucích politických stran.

„Já se s tímhle rozhodně neztotožňuji. Zrovna ty stavby týkající se městského okruhu považuji za naprosto klíčové a budu velice, velice tlačit na to, že se musí udělat. Bez toho se v životě nemůžeme bavit o zklidnění dopravy na magistrále,“ uvedl pro Seznam Zprávy předseda výboru pro dopravu Martin Sedeke (ODS).

Se stavbou okruhu podle něj musí pomoct státní pokladna.

„Druhá věc je, že velmi intenzivně zvažujeme zapojení soukromého kapitálu, to jsou tzv. PPP projekty. Protože ale nic takového není zatím podepsané a dohodnuté, tak to nemohl odbor dopravy zohlednit v tom svém materiálu,“ řekl Sedeke.

Že by Praha postavila městský okruh například na úkor metra D, Sedeke odmítl. Rostoucí náklady na dopravu, a to nejen v oblasti investic, podle něj Praha bude muset řešit zdražením veřejné dopravy.

„Nezbývá nic jiného než debata o zdražení jízdného. Zjednodušeně řečeno, všechno jde nahoru, od energií přes náklady na mzdy a tak dál, ale jízdné necháváme stejné. To je zkrátka dlouhodobě neudržitelné,“ dodal předseda výboru pro dopravu.

Také náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) je k závěrům odborníků spíš zdrženlivý.

„Máme tady nějaký wish list (seznam přání, pozn. red.), který dalo dohromady zastupitelstvo na základě toho, co jsme si demokraticky řekli, že by bylo fajn postavit. A odbor dopravy k tomu zpracoval toto posouzení. No a došel k tomu, že například městský okruh, pokud nám na něj nepřispěje stát, prostě město nemá za co postavit. To rozhodně není nová informace,“ připomněl.

Bývalý primátor o nutnosti spolufinancování městského okruhu ze státní kasy mluví dlouhodobě a jednal o něm i s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Jenže je možné, že u konečné dohody ani jeden z nich nebude.

„Musíme si uvědomit, že my o ty peníze půjdeme žádat spíš až tak v příštím volebním období, někdy v roce, řekněme, 2029. My si o tom budeme muset povídat s vládou, která tam bude tou dobou. Stávajícímu ministru dopravy, když jsme o tom hovořili, se to zdálo rozumné,“ přiblížil Hřib.

Praha podle něj dělá všechno pro to, aby městský okruh stál co nejdřív. „Teď ještě nemáme na stole stavební povolení, byť jsme udělali třeba to, že jsme podali tu žádost, územní rozhodnutí, udělali jsme průzkumné vrty a geotechnický průzkum, vykupujeme pozemky, měníme územní plán, dali jsme to celé pod zem. Ale prostě stavební povolení, to je věc, která bude až v roce 2029.“

Kdy tedy bude městský okruh skutečně hotový? Za čtyři roky, nebo za 44 let?

„Když se to v roce 2030 začne stavět, tak si myslím, že třeba v roce 2035. Za předpokladu, že všechno půjde dobře,“ uzavřel náměstek pro dopravu.