Město, které má na vše vizualizaci. Jak Brno rozházelo desítky milionů

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to pár dní, kdy brněnští politici zřejmě definitivně zpečetili osud jednoho z nejslavnějších stadionů v Česku. Legendární „Lužánky“ s návštěvnickým rekordem fotbalové ligy mají jít v příštích měsících k zemi. Město navíc přidalo překvapivou informaci. S návratem profifotbalu do lukrativní lokality v centru – navzdory vlastním strategickým dokumentům – nepočítá.

Koalice v čele s ODS a hnutím ANO totiž tak trochu čachruje s dalšími plánovanými sportovišti. Už dříve odpískala atletickou halu v univerzitním kampusu. Stopla i velodrom v Komárově a dál odsouvá stavbu sportovního areálu v Anthroposu, všechny dřívější sportovní priority města.

Politici tak de facto torpédovali dlouhodobý plán rozvoje sportu, který loni před volbami koalice ve velmi podobném složení posvětila. Stále platný strategický dokument pro roky 2018 až 2030, vypracovaný i ve spolupráci s univerzitními odborníky, přitom počítá s úplně odlišným rozmístěním sportovišť. Pro každé město je důležité mít jasnou vizi, v jakém sledu chce miliardové stavby stavět.

„Přijde mi, že v Brně taková strategie chybí. Je to stejné jako u multifunkční haly. Neproběhla ani debata, ani architektonická soutěž. A najednou se staví. Obávám se, že neexistuje žádná strategická argumentace, proč vyhořely původní návrhy ohledně fotbalu v Lužánkách či velodromu na výstavišti,“ zdůrazňuje architekt Luděk Šimoník z ateliéru AXXI, který se podílí na návrhu haly v Jihlavě.

Politické zadání kritizuje i opozice. „Je to prostě jen vtip. Akce kulový blesk. Přitom ještě v aktualizované koncepci schválené loni před volbami byl fotbalový stadion v Lužánkách na předních místech,“ říká opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Tvrdí, že Brno na úkor hokejové haly obětovalo jiné velké sportovní a kulturní projekty.

Primátorka Markéta Vaňková (ODS) každopádně říká, že je stanovisko posvěcené městským architektem definitivní. „Záměr byl poměrně jednoznačný. Když jsme to projednali na úrovni vedení města Brna, jednomyslně jsme se na tom shodli,“ potvrzuje.

Bleskové šachování má ještě jeden důležitý podtext. Areál za Lužánkami, který od poválečných let sloužil brněnskému sportu, leží na miliardových městských parcelách. Magistrát navíc uspěl ve vleklém soudním sporu s firmami podnikatele Libora Procházky, což nakládání s územím odblokuje.

Podle bývalého radního Marka Fišera (Piráti), který ještě v minulé koalici pracoval pro návrat fotbalu za Lužánky, sice nová vize sportovišť může působit logicky, ale komunikaci města nechápe. „Rozhodnutí jsou unáhlená a nevím, nakolik uvážená. Nelíbí se mi argumentace vedení města, proč za Lužánkami stavět prý nejde,“ říká.

Radní pro sport Tomáš Aberl (TOP 09) ve změnách problém nevidí. „Pracujeme na úpravě sportovní koncepce, aby reflektovala, co jsme nyní řekli, a bylo jasné, co jsou prioritní stavby města Brna. Podle mě je běžné, že s novým vedením přichází určitá změna směru. Koncepci jen zpřesníme,“ reaguje.

Opozice se shoduje, že náhlé změny jsou jen daní za stavbu šestimiliardové multifunkční arény, na niž si Brno bere více než dvoumiliardový úvěr. Jen na jeho splátku půjde přes 150 milionů ročně, město přitom dávalo v posledních letech na veškerý sport v Brně okolo půl miliardy korun za rok. Politikům je tak jasné, že další velký sportovní projekt si město sotva může dovolit.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, brněnské šachování se sportem magistrát opřel o poměrně plytkou powerpointovou prezentaci z dílny městského architekta. Jeho tým prověřil devět lokalit pro sportoviště. Pro zmenšený fotbalový stadion označil za nejvhodnější místo právě výstaviště.

„Změna směru“ zbytečně připravila Brno o další desítky milionů z veřejných peněz, které zaplatilo za přípravy a projektování virtuálních staveb. Politici na ně rádi lákají hlavně před volbami, pravidelně však končí v koši.

Ostatně, známý vtip říká, že „Brno je město, které má na všechno vizualizaci“. Ačkoliv se pak často nic z překrásných obrázků nezmění v realitu.

Už loni se muselo město vypořádat s projektantem a stavebními firmami kvůli stopce pro atletickou halu, která přitom po letech příprav měla stavební povolení. Cena? Nejmíň 34 milionů korun.

Dvorní projektant města, firma Arch.Design, které mimo jiné město bez výběrového řízení svěřilo projekt na multifunknční arénu za bezmála 80 milionů korun, se na svém webu také stále chlubí projektem velodromu v Komárově. S umístěním nedaleko Svratky počítala od roku 2007 územní studie i sportovní koncepce města pro roky 2018–2030.

„V souvislosti s velodromem v Komárově město zaplatilo přes 10,5 milionu korun,“ upřesňuje pro Seznam Zprávy mluvčí magistrátu Roman Burián.

Arch.Design si práci na projektu v tomto případě nacenil na víc než osm milionů korun. Město firmě sice nakonec zaplatí jen část, i tak bude nutné plány v jiné lokalitě přepracovat.

Ač se za velodrom v Komárově zaručoval třeba současný ministr životního prostředí a dřívější náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL), jeho koaliční kolega Aberl teď tvrdí, že se plán ukázal jako nereálný.

„Nejdřív by se tam musela vyřešit protipovodňová opatření, takže se bavíme o řádu 10 let. Musíme reagovat na současnou dobu,“ namítá.

Už roky město plánuje obnovu sportovního areálu v Pisárkách vedle řeky Svratky. Počítá s národním lezeckým centrem, hřišti na malý fotbal a v další fázi i vodáckým kanálem. Celková investice vyroste nad miliardu korun.

Projekční část první etapy má na starosti firma Arch.Design, účtuje si téměř 20 milionů korun. Město pozemky bezúplatně přebralo před čtyřmi lety od Ministerstva obrany s podmínkou, že areál obnoví do roku 2023. Dosud se nekoplo do země.

Brno si pod hrozbou pokuty u armádního rezortu vyjednalo prodloužení termínu až do roku 2028.

Ani ten nemusí být definitivní. Odpůrci napadli stavební řízení. „Rozhodli jsme se, že projekt předěláme, aby odpovídal tomu, co sportoviště pro veřejnost mají splňovat. Uvidíme, jaká bude nová cena,“ řekl Aberl.

Odsun platí i pro multifunkční sportoviště v Lužánkách za 200 milionů korun, které mělo sloužit třeba nástupcům Sáblíkové. Minulá koalice pod vedením Vaňkové se vizualizacemi z dílny firmy Arch.Design chlubila ještě loni před volbami s tím, že se letos může stavět. Jenže v březnu projekt minimálně na rok stopla. Do příprav město vložilo bezmála tři miliony korun.

Tým známého brněnského architekta Petra Hrůši před 15 lety naprojektoval za Lužánky fotbalové Koloseum. V roce 2016 jeho studio plány aktualizovalo.„ Projekt byl připravený a mohlo se vypsat výběrové řízení na zhotovitele stavby,“ říká. Navzdory tvrzením současné koalice projekt stále splňuje přísné parametry FIFA a UEFA.

Plány města jsou teď jiné. Fotbalový stadion na výstavišti může růst až po vzniku nového velodromu. To může trvat klidně dalších 10 let.

„U dříve schválených projektů jsem nebyl. Teď jsme se vydali cestou, kdy chceme náklady naopak snižovat,“ zdůrazňuje Aberl.

Přitom vedení města se za roky změnilo jen částečně. Třeba lidovci, kteří jsou v radě od roku 2014, část doby dokonce pod vedením Hladíka, sportovní projekty chystali. Seznam Zprávy se nynějšího ministra životního prostředí dotazovaly, co říká na otočku koalice. Nereagoval.

Hollan vedle zastavených sportovních projektů zmiňuje i ty kulturní. Podle něj město zatím zbytečně nechalo u ledu desítky milionů v přípravách koncertního sálu či obnovy bývalé káznice. „Je to na teoretické zamyšlení, kde jsou hranice politické legitimity takto mrhat veřejnými penězi, dělat si z toho srandu a kde začíná nějaká trestní odpovědnost,“ říká.

Vedení města teď soustředí velkou část úsilí i peněz na stavbu multifunkční arény. Ale znovu láká na další stavby. Politici si získali novými sliby třeba fotbalového šoumena Petra Švancaru nebo atlety s cyklisty, přestože moc dobře vědí, že klíčové shánění peněz na plánovaná sportoviště stejně budou řešit až jejich nástupci. A nikdo z politiků nezaručí, jestli za tři roky nebude zase vše jinak.

Současná koalice má však ještě dost času na to, aby rozhodla o dalším osudu lukrativní oblasti za Lužánkami. I když tam město v původní koncepci plánovalo fotbalový stadion či akvapark, nyní chystá novou územní studii. A opatrně mluví o „smíšené zástavbě“.

Podle Hrůši může být areál za Lužánkami výkladní skříní města, ale k místu se musí z urbanistického pohledu přistoupit citlivě a komplexně.

Opozice se bojí jiného scénáře. „Trochu se obávám, že se jen prodají parcely za Lužánkami, kde na místě současného fotbalového stadionu vyrostou mrakodrapy, peníze se částečně využijí na stavbu multifunkční haly a zbytek už zůstane jen na papíře,“ napsal Fišer nedávno na facebooku.

K jeho obavám se může otevřít cesta v druhé půli října. Město chce ohlásit detaily demolice lužáneckého stadionu.

AKTUALIZACE: Opravili jsme jméno ateliéru, v němž působí architekt Šimoník.