Článek
Je rušné pondělní poledne v Bohumíně. Pod čerstvým jarním sluncem se v okolí autobusového a vlakového nádraží pohybují desítky lidí, kteří spěchají na obědovou pauzu. Jen jeden muž vypadá, že se ho shon netýká. Už nějakou chvíli sedí téměř nehnutě na lavičce v parčíku u autobusového nádraží. Má plnovous, na hlavě kšiltovku a kolem sebe několik tašek plných věcí.
Představuje se jako Gábor a už léta je na ulici. „Nemám kam jít, nikoho nemám. Tak spávám tady na lavičce,“ říká postarší muž, kterému jde ale kvůli špatné artikulaci a chybějícím zubům rozumět jen málo.
Lidí, jako je on, je v dvacetitisícovém Bohumíně několik desítek. „Nejvíce bývají právě na lavičkách u nádraží. Žebrají, pijí krabicové víno. Já osobně s nimi špatnou zkušenost nemám, ale stává se, že jsou i agresivní a lidé na ně volají policii,“ popisuje situaci s bezdomovci ve městě místní žena, která pokuřuje v parku Petra Bezruče.
To není nic neobvyklého – podobně by asi mluvil člověk z většiny českých středně velkých měst. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí při posledním sčítání lidí žilo na ulici přibližně 12 tisíc lidí.
Jenže život v Bohumíně by měli mít od začátku května výrazně těžší. Uprostřed dubna zastupitelstvo schválilo vyhlášku, která zakazuje žebrání a bivakování na vybraných místech ve městě. Týká se to parků, okolí autobusových zastávek nebo vlakového nádraží či dalších veřejných míst.
Část místních to vítá, bezdomovci ale našli i své zastánce. A to i v nejvyšších patrech.
„Slušným občanům se jejich přítomnost nelíbí“
Podobných vyhlášek po Česku v posledních měsících přibývá, a to zvláště v Moravskoslezském kraji. Už před rokem podobná pravidla vyhlásil Třinec, v dubnu se přidal Frýdek-Místek. V Bohumíně bude změna platit od května. A zpřísnění pravidel zvažují v Karviné, Českém Těšíně nebo Ostravě.
Města tím podle svých rozhodnutí reagují na stížnosti občanů na agresivní či vulgární chování bezdomovců. Starosta Bohumína Lumír Macura (SOCDEM) uvádí, že vyhláška situaci s bezdomovci ve městě nevyřeší, dá ale strážníkům víc možností zasáhnout v problémových situacích.
„Vnímáme, že slušným obyvatelům se jejich přítomnost nelíbí a necítí se vedle nich bezpečně. Jen za loňský rok jsme zaznamenali téměř 400 případů, kdy jsme je za jejich chování z veřejného prostranství vykázali a některé z nich i opakovaně,“ říká Roman Honysz, ředitel bohumínské městské policie.
Jedno z míst ve Frýdku-Místku, kde se zdržovali lidé bez domova.
„Většinou se jedná o problémové osoby z řad osob pobývajících na ulici, budících u občanů strach agresivním a vulgárním projevem i zápachem. Obsazování laviček poleháváním a znečišťováním v historickém centru města a u nákupních center znemožňuje osobám starším nebo se zdravotními potížemi si odpočinout,“ dodává ředitel Městské policie Frýdek-Místek Ivo Kališ.
Vyhlášku řeší vládní zmocněnkyně i vnitro
Část lidí z Bohumína iniciativu města oceňuje. „Chodí sem do parku děti ze školky. A to tady mají bezdomovci chlastat na lavičce? Určitě to schvaluju,“ říká senior, který se představuje jako Vlastík. „Chápu to, lidem nejsou příjemní. Jsou špinaví, což je pochopitelné, lidé ale mají pocit, že od nich mohou něco dostat,“ říká svůj názor žena pokuřující v parku.
Bezdomovec Gábor to ale odmítá. „Vždyť nikomu nic nedělám, proč bych tu nemohl přespávat?“ čílí se na „své“ lavičce. A není jediný, komu se vyhláška nelíbí. V současnosti se jí zabývají ty nejvyšší povolané orgány.
„Rozumím potřebě obcí limitovat některé nežádoucí jevy chování, které mohou ohrožovat pocit bezpečí ve městě. Obzvlášť na místech, která běžně navštěvují děti. Je ale důležité udržet v rovnováze bezpečnost s hlediskem lidskoprávním,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Upozorňuje na to, že vyhlášky by mohly být v rozporu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva. Ten určuje, že omezení činnosti, jako je třeba bivakování, musí být proporční. „To znamená, že by mělo platit v rizikových místech, ne na většině území města, “ říká Šimáčková Laurenčíková.
I proto podala na Ministerstvo vnitra podnět na prověření vyhlášky Frýdku-Místku. Úředníci nyní dokument analyzují, jasno by mělo být v řádu týdnů. „Závěry tohoto šetření pak mohou být určující pro případné dozorové šetření i další obecně závazné vyhlášky regulující žebrání a bivakování,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.
Na protest proti vyhláškám vznikly v obou městech petice. Elektronickou verzi výzvy zastupitelům Frýdku-Místku, kterou dal dohromady místní občan Oldřich Morys, podepsalo 374 lidí. Morys považuje vyhlášku za „populistickou“ a „protiústavní a diskriminační“. „Bezdomovectví je komplexní problém a jeho ukončování je složitý proces. Radnice se vyhláškou pokouší problém odstranit z očí veřejnosti, ale vůbec jej neřeší,“ říká. Podle dalších kritiků jsou zase předpisy ve vyhlášce příliš obecné.
„Vše ostatní, co děláme, je dobro“
Města namítají, že bezdomovcům nabízejí dostatečné množství možností, jak se z ulice dostat. „Máme jak naše sociální pracovníky, tak spolupracujeme i s neziskovými organizacemi, a to zejména se Slezskou diakonií a Armádou spásy,“ popisuje náměstek primátora Frýdku-Místku Marcel Sikora (Spolu).
„Vyhláška je represe, vše ostatní, co spolu s Charitou a Armádou spásy děláme, je dobro, které když budou bezdomovci naplno využívat, nebudou mít problémy s vyhláškou, a dokonce mohou i bydlet,“ říká místostarosta Bohumína a senátor Petr Vícha (SOCDEM). V obou městech mohou také bezdomovci přespat v noclehárnách.
Podle Šimáčkové Laurenčíkové ale mohou mít „některé obce pocit, že dělají dost, přesto tomu situace nenapovídá“. I proto jim v tomto plánuje nabídnout pomocnou ruku. V posledních dnech proběhly první schůzky mezi Šimáčkovou Laurenčíkovou a zástupci kanceláře ombudsmana, Ministerstva vnitra, Platformy pro sociální bydlení a Agentury pro sociální začleňování.
„Společně chceme jít směrem, kdy připravíme nové metodické pokyny, které ukážou obcím, že cestou není represe, ale že existuje i alternativa. A nabídnout jim funkční řešení,“ říká k tomu Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Zkušenosti z míst Moravskoslezského kraje, kde už podobné vyhlášky platí, jsou zatím rozporuplné. „Že by se po vydání vyhlášky nějak situace měnila k lepšímu, že by se problém eliminoval, tak to nemůžeme potvrdit. Jediným přínosem vyhlášky je to, že strážníci městské policie mají v rukách jasný nástroj a oporu pro svou činnost,“ popisuje mluvčí Třince Stanislav Cieslar.
Lidé bez domova se podle něj v průběhu dne jen přesouvají z místa na místo, z lokalit, kde bivakování nebo žebrání nejsou povoleny, na místa vzdálenější od center měst. „Pak jsou ale nespokojeni občané, ke kterým se problém pouze přesunul,“ říká.
Přínosy vyhlášky ve Frýdku-Místku zatím vedení města po třech měsících komentovat nechtělo. „Zatím lze pouze konstatovat, že došlo ke snížení počtu nežádoucích jevů na dříve exponovaných místech. Například se částečně zlepšila situace v některých částech historické zóny v Místku,“ uvádí mluvčí Jana Musálková Jeckelová.
