Města podpoří žáky prvních tříd, v Praze rozdají i zachovalé aktovky

Aktovka, přezůvky, pracovní sešity, pastelky. To je jen část věcí, které musí rodiče nakoupit školákům mířícím do prvních tříd. Kvůli zdražování navíc náklady rostou. Jen za základní potřeby dají rodiče několik tisíc korun, což může pro mnoho rozpočtů znamenat zátěž.

K tomu je nutno připočítat i obědy či příspěvek do fondu, například na výlety.

Podle vyhlášky o základním vzdělávání musí škola prvňákům poskytnout základní potřeby v hodnotě 500 Kč, což ale nestačí. Toho si jsou vědomy radnice napříč Českem a mnohé z nich se snaží s výbavou pomoci ze svého rozpočtu.

Například v Olomouci prvňákům darují textilní vak se školními potřebami. „Balíček od města letos doplní i svačinový box se speciálním potiskem, kde najdou návod na to, jak se zachovat v případě krizové situace,“ řekla mluvčí magistrátu Radka Štědrá. Děti ve vaku najdou voskovky, pastelky, vodové i temperové barvy, tužku, pravítko, lepidlo, gumu a zápisník.

Obdobný přístup mají i v Brně. „Obsah balíčků jsme zvolili na základě zkušeností z minulých let a po konzultaci se zástupci škol,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

V Jindřichově Hradci novopečení školáci dostanou od radnice potřeby v hodnotě 200 Kč. Dárkový set pak pro všechny žáky prvních tříd nakupují i v Kladně.

Jinde zvolili trochu odlišný přístup a podporu prvňákům zprostředkují přes základní školy. „Způsobem přímé podpory je každoroční pastelkovné pro prvňáčky nastupující do našich škol. To činí tisíc korun, které obdrží za každé dítě škola a ta poté nakoupí potřebné vybavení,“ přiblížil mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

Skrze školy pošle dva tisíce korun i magistrát Ústí nad Labem. „Finanční příspěvek na každého žáka první třídy pro rok 2023 schválila rada, peníze jsou určeny na pořízení učebních pomůcek,“ popsala podporu mluvčí primátora Romana Macová.

Podporu školám na každého žáka první třídy, tzv. pastelkovné, do roku 2012 vyplácel stát, to ale v rámci úspor zrušil tehdejší ministr školství a současný premiér Petr Fiala (ODS).

„Nic takového u nás nemáme, ani materiální, ani finanční pomoc,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Písku Petra Měšťanová.

Stejně se vyjádřily i Pardubice či Liberec. „Žádný z příspěvků ani programů, které zmiňujete, v současné době nenabízíme,“ napsal mluvčí Liberce Tomáš Tesař.

Některé radnice přicházejí i s inovativnějšími řešeními. Například v Praze 6 se projektem „Pošli aktovku dál“ snaží zamezit plýtvání a ulehčit rodinám při každoročním nákupu školních pomůcek. „Hlavní myšlenka akce je být šetrnější k životnímu prostředí,“ řekl mluvčí městské části Marek Zeman.

Rodiny, které mají doma přebytečné školní brašny a nemají je komu podarovat, s nimi mohou přijít na radnici. Ta je posléze zprostředkuje těm, kteří si novou aktovku nemohou dovolit. Zbylé věci putují do Klokánků, azylových domů či dobrovolnických organizací.

„Zachovalé aktovky a další školní pomůcky je možné na radnici nosit nebo si odnášet každé pondělí a středu od 9 do 18 hodin až do 18. září,“ dodal Zeman.

Seznam Zprávy se radnic dotazovaly i na příspěvek nad rámec plošné podpory, který by cílil na sociálně znevýhodněné žáky.

Konkrétně podporu na pomůcky na začátku školního roku z oslovených měst nenabízí nikdo, někde si lze ale zažádat o mimořádné příspěvky na další aktivity. Například v Olomouci mohou rodiče, kteří dosáhnou na příspěvek na dítě, žádat o finanční podporu z Fondu pomoci olomouckým dětem.

Díky tomu mohou dostat 5000 korun na dětské kroužky, ve výjimečných případech až dvojnásobnou částku.

„Rodinám totiž rostou náklady a nejcitelnější to právě bývá začátkem školního roku. Bohužel se může stávat, že při hledání úspor někteří rodiče omezí v první řadě placené volnočasové aktivity svých dětí. Chceme proto rodiny maximálně podpořit v tom, aby se děti udržely v kroužcích a nevypadávaly z třídních kolektivů z finančních důvodů,“ vysvětlila olomoucká mluvčí Radka Štědrá.

Jan Kopál z karlovarského magistrátu k podpoře sociálně znevýhodněných rodin zmínil, že je možné o podporu žádat u konkrétních institucí. „Například základní umělecká škola může rozhodnout o upuštění od úplaty ze sociálních důvodů, ze stejných důvodů je možné upustit od placení školkovného nebo poplatku za družinu a podobně,“ nastínil.

„Další podporu nabízejí nadace, neziskové organizace nebo třeba projekt Karlovarského kraje Obědy do škol v Karlovarském kraji, a to dětem, jejichž rodiče mají problém platit svým dětem školní obědy. Někdy školy podporu přímo organizují se souhlasem rodičů tak, že se účastníci složí na spolužáka, případně na něj může přispět fond zájmového sdružení při škole.“